Name: Had a duha: Smrtící voodoo
Released: 1988
Duration: 98 min
Rating: 64
Cast: Bill Pullman, Cathy Tyson, Zakes Mokae, Paul Winfield, Brent Jennings

Strhující dílo Wese Cravena, režiséra kultovních hororů VŘÍSKOT a NOČNÍ MŮRA V ELM STREET. Útěk z amazonského pekla byl pro antropologa Dennise Alana pouhým začátkem hrůz, které na něj číhají při pátrání po tajemném léku. Vydává se pro něj na ostrov Haiti a brzy zjišťuje, že původ zázračného anestetika, které by mohlo pomoci miliónům nemocných, je spojen s rituály voodoo. Spolu se svou kolegyní Marielle se stále více propadají do spletitých nástrah tropického ostrova a zjišťují, že voodoo není jen snůškou povídaček k pobavení turistů, ale že jeho základ je v pravdě smrtící…

Herci a tvůrci 89

Bill Pullman

Dennis Alan

Cathy Tyson

Marielle Duchamp

Zakes Mokae

Dargent Peytraud

Paul Winfield

Lucien Celine

Brent Jennings

Louis Mozart

Conrad Roberts

Christophe

Režie:

Wes Craven

Scénář:

Wade DavisRichard MaxwellAdam Rodman

Hudba:

Brad Fiedel

Komentáře k filmu Had a duha: Smrtící voodoo 3

Chrustyn

44 045 bodů 9. 7. 2013

Slušný a tématem originální horor, který nehraje na laciné lekačky, ale na budování atmosféry.

Sheldon

16 079 bodů 28. 12. 2017

7.5

Před nějakou dobou jsem si koupil německou publikaci věnovanou filmovým horrorům a informace o tomto filmu mě velmi zaujaly, takže když se objevila šance film zhlédnout, byl jsem rád. Sice to uvedla firma Řitka video, ale i firma s takovým názvem může občas koupit slušný film. Každopádně tohle je typický film Wese Cravena 80. let. Příběh není lineární, pohybujeme se chvíli v realitě, chvíli ve snu a ne vždy je jasné, jak to vlastně je. Příběh je to napínavý, některé scény pořádně morbidní a velkou výhodou je Bill Pullman, který je moc dobrý herec. Přehlédnutý horrůrek a na jednou pokoukání, slušný počin.

lamps

15 327 bodů 17. 5. 2016

4.5

Billa Pullmana mám rád, ale jeho přítomnost a výkon je asi tak to jediné, co mě na tomto snímku výrazněji zaujalo. A není to možná ani tak chyba režiséra, jako spíše samotného námětu, ze kterého se snad ani nic pořádného vytěžit nedá. Ale Craven rozhodně mohl mnohem více přitlačit na pilu co se týče atmosféry nebo lekaček a nesnažit se diváka vyděsit jen samými vidinami odehrávajícími se ve snu( asi síla zvyku). Příběh směřuje k závěru bez výraznějších emocí a na konci ve mně zbyl spíše pocit prázdnoty než uspokojení,proto o vyšším hodnocení nemůže být řeč.