Je to kravina. Tohle není žádná realita, ale jen blábol, kterým si zase francouzská kinematografie přidala cihličku s podivnému pomníku válečných filmů. Na začátku stěhuje jeden voják na káře jednu mrtvolu mladé ženy. Nesmyslně daleko a nesmyslně sám... Pak to cejbrání benzínu... přece to nenecháme Němcům... ekologie neekologie. Koho to ve válce zajímá? To ostřelování ležících vojáků na pláži, to jako fakt? To by se tak nechali kosit metodou ruské rulety? To jako jen jediný voják pozvedl zbraň a sestřelil jedno letadlo? A tak dále. Belmondo se producíruje beze zbraně a nikomu to nevadí. Francouzská blbka dělá kraviny a omdlívá, když se jí to hodí. Opravdu na tomto filmu nevidím vůbec nic přínosného.
Naprosto souhlasím s Enšpíglem, že se jedná o naprosto vyjíměčný a originální válečný film. Válka zde působí jako nějaká samozřejmá součást života a narazíme zde na spoustu různých charakterů, kteří se s touto situací vyrovnávají po svém, přičemž navíc nechybí okořenění francouzským humorem, který ale nekřičí a nebije tak do očí. Žádné velkodušné keci ani přehnaná akce dělaná násilně, aby si ten divák opravdu užil a odnesl si nějaké všude protlačované ponaučení, ne film působí civilně a i díky skvěle zvládnutým kulisám si připadáte jakobyste ve válce opravdu žili. Belmondo tu opravdu hraje a všechno se kolem něj netočí, jako v mnoha jeho jiných filmech a je to pro film dobře.
Až nečekaně dobrý "válečný" film s mladým J-P. Belmondem v titulní roli mírně cynického francouzského vojáka. Působivý až skoro komorní film s výtečnou kamerou a silným příběhem.
Celý film jsem pomýšlel na čtyři hvězdičky a hledal jsem nějaký impuls, který by mi umožnil tu čtvrtou hvězdičku udělit, ale ten nepřišel. Bombardování bylo už v první polovině filmu nudné, bombardování = zalehnout, bombardování = zalehnout a tak pořád dokola. Pořádné německé pěchoty jsem se zde nedočkal a to je škoda. Konec sice potěšil vyostřenými emocemi, ale stále jen tři hvězdy.