
martin-mickey-stusak
37 263 bodů •
7
Pépé le Moko ve třetím filmu, tentokrát trochu hudebně odlehčeném. Pro nás je nejzajímavější účast Huga Haase v roli turistického průvodce Omara, jehož živelnost je nepřehlédnutelná od prvních minut filmu. Film je neustále srovnáván se svými předchůdci, a to s francouzským filmem „Pépé le Moko“ (1937) a americkou předělávkou „Alžír“ (1938), ale ve své podstatě se srovnává nesrovnatelné. Tyto filmy byly brány vážněji, takže pochopitelně původní představitel Pépého le Moka Jean Gabin a Charles Boyer z předělávky mají mnohem větší charisma než muzikálový Tony Martin, který hraje Pépého jako elegantní postavu. Právě to apeluje na jedinečnost filmového zpracování, které sází na pěvecké momenty v atmosférických kabaretních sekvencích. Slabinou filmu je však jeho žánrové zaměření, které je tak trochu půl na půl. Na muzikál je tu málo písní, na čistokrevnou romanci je zase slabý příběh a písně v něm působí dost rušivě. Atmosféra je však stále odpovídající a svou lehkostí a hlavně jednoduchostí poskytne divákům pohodový zážitek. Zkrátka od toho nelze čekat orientální dobrodružný thriller, k čemuž vede charakter hlavní postavy.