Recenze filmu Den na pláži

63%

Komentáře a recenze 2

Dle počtu bodů
avenis
avenis
11 105 bodů
6
Nevím, v které fázi natáčení došlo k brutální vraždě Sharon Tate, manželky Romana Polanskiho, ale tato skutečnost film rozhodně ovlivnila. A možná, kdyby se Polanski tohoto natáčení vzdal, bylo by v Kalifornii všechno jinak...
Film o alkoholové zhoubě je dobrý, až je z něj divákovi zle, a současně špatný, protože navozuje depresivní a zhnusené pocity. Pro příště stačí vidět krátkou Sellersovu hříčku ve stánku na pláži.
liborek_
liborek_
7 279 bodů
8
Den na pláži, "ztracený" film podle scénáře R. Polanského, na plná ústa křičí do hledišť potemnělých kinosálů myšlenku, která mně osobně je vlastní: "Alkohol je zlo!" Hlavní postava Bernie je alkoholik, který si vyjede na výlet se svou dcerou (která ho má za pouhého strýčka). Ten se však zvrhne v nechutnou anabázi, jejíž obětí je lidská důstojnost. Bernie do sebe lije sklenku za sklenkou, blábolí nesmysly, chová se hulvátsky, zraňuje okolí... Není špetky omluvy pro to, co dělá, divák nemá s takovým prevítem soucit. Divákovi je líto holčičky, která nic nechápe. Ta v své nezralosti svého "strýčka" spíše obdivuje a má upřímně ráda. Den na pláži je dnem alkoholika ve všech ohledech: Zprvu stud za vlastní slabost, který však s rostoucím promile alkoholu v krvi klesá (spolu se soudností). Pak už jen bezstarostné utápění se v bezbřehém alkoholovém egoismu, jenž je přesně pojmenován textem básně "All about Nicholas" recitované ke konci filmu: "Já, já, já... mně, mně, mně..." Báseň by se však měla spíše jmenovat "All about alcoholism". Ona "sociální funkce" alkoholu, prostředku, jenž prý spojuje lidi a je společenskou nutností, jak praví mnoho lidí, je zde též dostatečně zobrazena. A nakonec delirium.... Chybí jen jediné: Pozvracený chodník a hlučný zpěv, jak to známe z ulic naší každodennosti. Film je to smutný, promáčený neutuchajícím podzimním deštěm a nekonečným proudem piva a ginu. Pravda, film je silně stylizovaný (zejména vyumělkovanými Bernieho promluvami) a postrádá hlubší psychologický náhled jednotlivých postav, síle výpovědi to ale neubírá. Není to masterpiece, ale k depresi postačuje. // A místo závěru povzdech: Pokládám za krajně idiotské, že po takovémto filmu se u východu ze sálu pořádá ochutnávka vín, na kterou diváky dokonce uvaděč srdečně zve....