![lamps](https://1263469901.rsc.cdn77.org/resize/images/2023/03/01/lamps143750500_500.webp?width=50&height=-&quality=95)
lamps
15 355 bodů •
7.5
Příjemný závan tradic neorealismu, který Olmi tímhle a dalšími dvěma filmy na přelomu padesátých a šedesátých let v Itálii obstaral, může být pro českého diváka zajímavý i tím, že právě zde se ve svých začátcích hodně inspiroval pozdější velikán Miloš Forman. Místo navazuje na neorealismus hlavně využitím neherců, natáčením ve skutečných exteriérech a polodokumentárním přístupem, jenž vytváří autentický obraz tehdejší italské pracující třídy. Nejedná se o sociální kritiku, ale o pouhou reflexi nových možností vyvinutější byrokratické společnosti, a v tom ohledu mě trochu mrzí absence nosnější zápletky, do které bych se mohl ponořit, a společně s hlavní postavou tak příběh zúčastněně prožít. Formálně se jedná o špičkově sladěné dílo, ale dnešnímu publiku už zkrátka, na rozdíl od neorealistické bašty jako jsou Zloději kol, nic moc přínosného nesdělí.