Sežrán zaživa

V průběhu 70. let se americké horory pomalu ale jistě na chvíli podřizují společenskému fenoménu masových vrahů. Dvěma vlajkovými filmy přibližující se vlny splatter filmů (kde krev více stříká než teče) ovlivněných tímto vývojem, jsou již námi uvedený snímek Hory mají oči (1977, r. Wes Craven – uveden na III. ročníku) a Sežráni zaživa. Druhý film Tobe Hoopera vypráví roztomiloučký příběh mladé prostitutky, která odmítne anální styk se zákazníkem a musí utéct ze svého bordel pracoviště. Uchýlí se do turisticky atraktivního oprýskaného Starlight hotýlku. Ten je z jedné strany lemován soukromou zoo a z druhé strany zapáchajícím močálem, kde žije obrovský „crocodilus porosus“. Majitel hotelu je psychopat, který nemá daleko od slov k činům. A tak rebelující prostitutku strašlivě zamorduje. Ta je ale pouze první obětí hrůzné noci… Režisér Tobe Hooper debutoval úspěšným filmem Texaský masakr motorovou pilou (1974 – uvedený na II. ročníku našeho festivalu). Tak byl zařazen pod hlavičku hororových režisérů. Producent Mardi Rustam mu zadal úkol: natočit stejně úspěšný film jako Čelisti. A tak padla volba na krokodýla a podobné vyprávěcí schéma. Hooper si sezval některé bývalé spolupracovníky jako scenáristu Kima Henkela nebo řvoucí mučednici Marilyn Burns z Texaského masakru. I tentokrát se děj odehrává v Texasu – žhavé zemi trpící rasismem a šílenstvím. Za pozornost stojí jedna z prvních větších rolí Roberta Englunda - za pár let se stane obávaným Freddy Kruegerem, ale tady hraje místního playboye Bucka. Film je znám ve Spojených státech pod řadou alternativních názvů jako Horror Hotel, Starlight Slaughter nebo Legend of the Bayou.(Festival otrlého diváka)