Když sexuálně zhrzení důchodci masakrují mladé pornoherce. Horor X drsně rozebírá lidskou sexualitu

Písmeno X značí v cenzorských kruzích mládeži nepřístupné dílo plné násilí, sexu či vulgarismů. Erotické filmy pro dospělé mají v této kategorii výsadní postavení a byla to 70. léta, která umožnila začleňování těchto titulů do mainstreamové tvorby. Filmaři se pokoušeli napodobit ohromující úspěch lascivního snímku Hluboké hrdlo (1972) a s nadějemi vzhlíželi do budoucnosti, kdy porno „nebude pouze pro perverzáky“.

Takovou osvětu razí i producent Wayne (Martin Henderson), jenž společně s herečkami Maxine (Mia Goth) a Bobby-Lynne (Brittany Snow), hercem Jacksonem (Scott Mescudi), zvukařkou Lorraine (Jenna Ortega) a režisérem RJ (Owen Campbell) odjíždí na texaský venkov, kde hodlá vytvořit pornofilm, který světu vytře zrak.

V pronajaté budově na odlehlé farmě startuje natáčení sexuálních scén, které neunikají zvědavým pohledům dvou hostitelů, na pohled sešlým seniorům Howardovi (Stephen Ure) a Pearl (Mia Goth ve fantastické dvojroli). Konfrontace dvou generací, jejichž sexuální zkušenosti nemohou být odlišnější, směřuje ke krveprolití a také k přepisování hororových pravidel.

Není náhoda, že X je zasazené do roku 1979. Strašák vietnamské války už pomíjel a uzavírala se dekáda, která přinesla do americké kinematografie rozvolnění. Kontroverzní filmy prolamující tabu jako Růžoví plameňáci nebo Texaský masakr motorovou pilou by ještě v šedesátkách platily za béčkové výplně půlnočních projekcí, ale v liberálnější atmosféře sedmdesátek se z nich staly vlivné komerční hity. Násilí i sex se automatizovaly jako symboly, o něž se filmaři ve svých sociálních výpovědích stále otevřeněji opírali, a zavedl se rovněž hororový koncept tzv. final girl – tedy poslední přeživší dívky, která zlu uniká díky své neposkvrněnosti.

Ti West má jakožto hororový fanoušek, jehož filmy Dům ďábla a Tajemství starého hotelu odkazují k dřívějším žánrovým zvykům, o tomto vývoji přehled a do své eroticky laděné novinky jej silně otiskl. Od X si dle trailerů a synopse většina publika slibovala moderní verzi Texaského masakru, tedy návrat ke kořenům subžánru hixploitation o střetu městské mládeže s jižanskými burany. A byť se mu dějová kostra v mnohém podobá a West často imituje záběry i dílčí situace z legendárního hororu Toba Hoopera, X nabízí originální příspěvek do zdánlivě přežitého žánru, který je skvělý především jako komentář o tehdejší změně kinematografie i společnosti jako takové.

Od cudnosti a zdrženlivosti se ve filmu volně přechází k sexuálnímu dovádění, které nemá s láskou nic společného. Tento posun znázorňuje postava Lorraine, která přihlíží natáčení sexuálních scén a v závěru dne se z tiché šedé myšky proměňuje v dominu, která si chce také užít trochu nezávazných radovánek a být vidět ve filmu. Stejně jako daleko sebevědomější Maxine a Bobby-Lynne si uvědomuje, že nastává období, kdy lidé „chtějí vidět jen kozy, zadek a velká péra“.

A to k nelibosti RJ, s nímž tvoří milenecký pár a jenž chce pouze natočit „kvalitní film pro dospělé“. Zatímco ostatní vyznávají sex jako zdravý průchod nepotlačitelné přitažlivosti, který se nemá míchat s láskou a člověk si ho musí užívat, dokud není „moc starý na šukání“, RJ nedokáže skrývat své popuzení nad náhlou zkažeností dříve slušné Lorraine. A ve světě Westova filmu je tedy prvním článkem na porážku, neboť odmítá přijmout budoucnost média i otevřenějších lidských vztahů.

Samotná „porážka“ hrdinů započne až v poslední třetině sto minut dlouhého snímku a vede k ní daleko hloubavější expozice, než by kdokoli dopředu hádal. Jistě, West užívá staré známé Hooperovy fígly a publikum znepokojuje například záběry na vyvržené vnitřnosti krávy, která vběhla pod kola kamionu. Na rozdíl od přímočarého Texaského masakru, v němž byl nástup nepochopitelného zla podaný nárazově a šokově, se ale X vyžívá v budování paralelismů mezi oběma tábory protagonistů.

„Také jsem bývala krásná jako ty,“ říká sešlá Pearl mladé Maxine a zasněně si prohlíží své staré fotografie. West ukazuje, že lidská sexualita s rostoucím věkem ochabuje pouze z fyzického hlediska, a intimní choutky záporných aktérů vybarvuje ve světle, které je zase tolik neodlišuje od „klaďasů“. Ti mají ostatně jedinou výhodu v tom, že jsou mladí, a proto také zajímají osamělou manželskou dvojici.

Lidé ani společnost jako taková se moc nemění – starý Howard si prošel světovými válkami, ale veteránem z Vietnamu je i Jackson; no a fatální tělesná přitažlivost tu byla rovněž odpradávna. Mladí se musí přizpůsobovat době, která k sexualitě přistupuje vždy trochu jinak. Pro cudné final girls už v X nezbývá místo a díky tomu je i celkem nepředvídatelné, kdo a v jakém pořadí skončí hrobníkovi na lopatě. Smrtka hlavně v poslední půlhodince řádí jako pominutá, a přestože West neatakuje nějakou přehnanou míru brutality, hororoví fandové klasických vyvražďovaček budou určitě spokojení.

Ti samí fanoušci a fanynky ale možná nepřijmou zpočátku pomalejší tempo, které West rozmělňuje i dvěma zbytečnými hudebními sekvencemi. A pokud si chcete X užít bez zívání, musíte předem přijmout, že Texaský masakr byl pouze jednou z dílčích inspirací. Vynalézavě režírující Ti West nás uzamyká do přesvědčivě oživených sedmdesátek ve vší jejich pokleslosti a do své sexuální variace hixploitationu začleňuje i vražedného aligátora (antagonistu další Hooperovy klasiky Sežráni zaživa), dům plný děsivých tajemství, který oživuje i duchařské koncepty, a záměrně odpudivé masky staříků, vyvolávající vzpomínky na Vysvobození a možná i Hory mají oči.

X není dokonalý film a v některých až moc odlehčených scénách jen pózuje a ukazuje svou retro stylovost, ale jinak drží všechny ingredience jako zázrakem pohromadě. Dokážu si představit, že West, jenž poslední celovečerák uvedl před šesti lety, strávil nad scénářem spoustu času a postupně do něj zakomponovával stále nové motivy.

Z původní myšlenky o pornohercích, kteří budou na nože s texaskými křupany, se mu vyklubal oslovující příběh o pomíjivé lidské přitažlivosti, pro jejíž oživení by jeden bez otálení zabíjel – a to nožem, puškou, vidlemi i sekyrkou. A současně natočil film, který jednu kinematografickou etapu shrnuje lépe než jakýkoli žánrový příbuzný od skvělého Neutečeš, v němž David Robert Mitchell vysekl poklonu Halloweenu a na sexuální rizika poukázal z trochu jiného úhlu pohledu.

Společnost A24 si tímto připisuje další výrazný střípek do své filmové sbírky a nás zatím může mrzet jen to, že českého distributora X postrádá a kromě zámořských kin bylo jediný večer k vidění pouze ve speciálním streamovacím okně A24. Jedná se ale o tak dobrý, přemýšlivý a komplexní snímek, že si zaslouží jak nadšené doporučení, tak i vaši pozornost před případným vydáním na domácích nosičích či uvedením na některých tuzemských streamovacích platformách.