Mladá Američanka zapůsobí na uměleckou enklávu v Toskánsku jako elixír mládí. Alex, trpící leukémií, získává na konci života novou energii, cynický obchodník s uměním s užívá dívčiny krásy s odstupem vědoucího stáří... a v ostatních obyvatelích venkovského sídla vyvolává toto ztělesněné pokušení žhavou touhu...
Svůdná krása až tak svůdná není,byť Liv je holka k nakousnutí a ani Rachel na tom není špatně. Jenže v příliš provincionálním prostředí několika lidí se režisérův záměr dost vytrácí a nezachrání to ani pečlivé záběry exteriérů se saturovanými barvami. Jakoby se Bertolucci snažil sáhnout na "zakázané ovoce" (sexuální tón),ale v poslední chvíli vždy ucuknul a tím pádem scény rozmělnil do méně záživných kousků.
Úchvatná oslava krásy života sálá z tohoto komorního snímku a poklidná stopáž tento pocit vychutnání si opravdu toho podstatného a oproštění se od pozlátka jen umocňuje. Skutečně nádherná komorní věc od mistra Bertolucciho, jehož každý film je tak jiný.