Úchvatná oslava krásy života sálá z tohoto komorního snímku a poklidná stopáž tento pocit vychutnání si opravdu toho podstatného a oproštění se od pozlátka jen umocňuje. Skutečně nádherná komorní věc od mistra Bertolucciho, jehož každý film je tak jiný.
Sluncem, létem, Itálií a tím pravým kavalírem políbená Liv Tyler v bertolucciovském atmosferickém "obřadu" ozdobné lehkosti bytí. Toskánský "parfém" bohémství prochvívá opojnost odpočinkového bezčasí umělecké smetánky. Slastná oáza líbivosti, nevinná euforie oduševnělosti... Charisma bytí "svléká" onu virtuozitu nedotknutelnosti, onen vzrušující vánek času malin nezralých i vyzrálých. Excentricky živočišná, toužebně dráždivá rozkoš prchlivosti laskající svůdný stisk erotična i půvabů krásy de luxe ve všech jejích barvách a podobách.
Svůdná krása až tak svůdná není,byť Liv je holka k nakousnutí a ani Rachel na tom není špatně. Jenže v příliš provincionálním prostředí několika lidí se režisérův záměr dost vytrácí a nezachrání to ani pečlivé záběry exteriérů se saturovanými barvami. Jakoby se Bertolucci snažil sáhnout na "zakázané ovoce" (sexuální tón),ale v poslední chvíli vždy ucuknul a tím pádem scény rozmělnil do méně záživných kousků.