Plachá Angela Bakerová jde po tragické nehodě na lodi, při které zemřela celá její rodina, bydlet ke své excentrické tetě Martě a bratranci Rickymu. To léto se je teta oba rozhodne poslat na tábor Arawak, kde si má dvojice pořádně užít pobyt na čerstvém vzduchu. Krátce po jejich příjezdu, se ovšem začíná odehrávat série bizarních a násilných “nehod” nárokujících si životy účastníků kempu. Navrátilo se temné tajemství z táborové minulosti… anebo ukončí nevýslovná hrůza letní sezonu pro všechny přítomné? Letní tábor hrůzy není jen další obyčejný slasher. Vynikající děsivé efekty a především šokující a nezapomenutelný závěr z filmu udělali kultovní klasiku svého žánru.
Horor, který se snažil svézt na úspěchu Pátku 13 (prakticky totožné prostředí i příběh) je klasickou krvavou vyvražďovačkou s šokující pointou na konec.
Snímek ´Sleepaway Camp´ se dá považovat, jak by se dnes řeklo, za genderovou odpověď na starší slasherový fenomén ´Friday the 13th´ (1980). V obou případech se děj odehrává v letním táboře ležící u jezera, na kterém se kdysi odehrála tragédie. Rozdíl je jen v tom, že tady postupně násilně umírá pubertální mládež a to rukou vražedkyně Angely. I když pozor, Angely s velkým otazníkem. Vcelku se tak jedná o slasherový fenomén, neboť ve slasherech jsou masoví vrazi převážně mužského pokolení. A tady je hlavně asi jádro dané věci. Na slasher je tu absolutní absence gore scén, takže to vypadá, že je snímek určený spíše pro dámskou část diváků nemající rády přemíru násilí a krve. Máme tu z dětství traumatizovanou zamlklou dospívající dívku sedící od ostatních spíše opodál a neustále se na každého dívající jako bulík, pokud na ni promluví. Není divu, že netrvá dlouho a stává se terčem šikany. Příběh vyznívá spíše jako omšelý thriller pro mládež, končící však scénou odhalení vrahovy identity, která je ve svém šokujícím vyznění snad nejděsivější ve filmové historii. Tak takhle nějak vypadá skutečně děsivý vřískot v děsivém záběru. Takový finálový zvrat jistojistě nikdo do poslední chvíle nečekal. A pokud tohle vidělo dítě ještě před pubertou a traumatizovalo ho to, svým způsobem scéna splnila svůj účel. Snímek je viditelně nízkorozpočtový a jakoby zahraný neherci. Herecké výkony jsou skutečně tristní. Nejjednodušší to měla jen představitelka Angely Felissa Rose, pro kterou to opravdu byla filmová prvotina které bylo v době natáčení pouhých čtrnáct let. Za celý film toho dohromady moc neřekla a to její ustavičné sezení, pohledy na někoho a sem tam nějaká ta chůze odněkud někam, nijak složitý herecký výkon nevyžadovalo. U ostatních je křečovitost hodně znát. Mnohé scény vypadají dost naivně, jakoby vypadly z nějaké špatné telenovely, ale těžko říct, jestli to tak nebylo vytvořeno, vlivem diváckého cílení, úmyslně. Snímek také obsahuje, dle dnešního měřítka, motivy LGBT. Máme tu scénu s homosexuály, z nichž jeden z nich je spíše bisexuál, když má dvě děti, a onen děsivý závěr, který doprovází určité vysvětlení o daném skutku, také ukazuje určitou LGBT skutečnost. Suma sumárum, je to hodně jednoduchý nenáročný film, který dnes v sobě snad určitý druh kultu nese. A pokud ne, právě vlivem dnešní doby, kdy se až fanaticky propaguje komunita LGBT, se kultem ještě klidně stát může.
Těchto vyvražďovaček na táboře je celkem dost. Tento není extra známý ani extra dobrý, ale finální pointa, která mě napadala hned od začátku, byla chytrá, překvapí a zároveň i vyděsí.