Chrustyn
44 025 bodů •
6
Extrémně dlouhá a tempem vyprávění pomalá sonda do života obyčejných lidí a jejich problémů v jedné naprosto obyčejné vesničce. Z celého filmu jsem si odnesl jen poutavé prostředí, které vlastně není ničím poutavé.
Komentáře a recenze 4
Dle počtu bodů
martin-mickey-stusak
36 628 bodů •
10
Mistrovská sonda do života těch nejchudších lidí, kteří v rámci přežití bojují s osudem den co den, od rána do večera. Život, jaký si dnes pohodlný člověk neumí ani představit. Příběh ve své podstatě v sobě nese marxistické poselství a protikatolické předsudky, které však hlavní myšlenku filmu nijak neovlivňují. Takovéto těžkosti života se může nepříznivě srovnávat s pronajímatelem vlastnící všechno. Domov, pole, plodiny a většinu hospodářských zvířat. Smysl pro komunitu a sdílenou zkušenost je však převyšující jednotící silou. Trochu je tu tendence romantizovat venkovské rodiny a jejich rolnický, negramotný a bohabojný život plný nesmlouvavých tradic. Děti hrající si v bahně, volně pobíhající husy a slepice, tradiční zabíjačka, zpěv během práce či každodenní modlitby. Je tu spousta citových scén hodné k zamyšlení v souběhu s dnešní dobou. Jako záznam života před emancipací, kdy dělníci na farmě měli méně práv než zvířata na polích, se jedná o poctu jejich ducha a povznášejícímu svědectví lidského úsilí. Neobvyklé dlouhá stopáž může odradit, ale o to víc je snímek smysluplnější. Po shlédnutí tohoto snímku je na místě se zeptat. Opravdu se dnes máme tak špatně?
Fingon
16 896 bodů •
6
Naladěn popisem a vzhledem k vysokému hodnocení jsem doufal v italskou variaci na Stíny zapomenutých předků, film úžasný po všech stránkách (a trvající jen necelých sto minut). Tři hvězdičky neznamenají, že jde o špatný film, naopak, je natočen velice dobře a místy je i docela zajímavý. Zabíjí jej ale šílená táhlost - člověk by mohl půlku prospat a o nic důležitého nepřijít. Tři hvězdičky jsou za to, že mě jako diváka neuspokojil - ukázkovým případem budiž třeba romantická složka filmu. Nejprve se on a ona potkají na cestě a on jí prosí, jestli by jí mohl pozdravit. Pak se potkají na statku, dokonce několikrát, aniž by si vyměnili něco jiného než pohledy. Pak ji na cestě překvapí znovu a tentokrát chce hubičku. Ona odvětí, že všechno má svůj čas. A pak svatba. Tato dějová linie mi přišla stejně důležitá jako ty ostatní a přitom je tak odbytá. Svatební cesta na lodi a do kláštera to nespraví. A nechce se mi věřit, že by při natáčení nebylo použito umělé dosvětlování. Drtivá většina scén na to rozhodně nevypadá.
lamps
15 325 bodů •
8
Strom na dřeváky je autentickým okénkem do částečně přežitého způsobu života, který ještě před sto lety svíral většinu populace. Nejsme ušetření ani dost hraničních výjevů z reálné prasečí porážky a Olmi důrazem na prostou každodennost víří paměť lidu, která je dost neúplná směrem k dobovému kontextu – národní události mimo statek se po většinu stopáže odehrávají mimo dosah venkovského prostředí, které zde působí současně krutě i melancholicky. Efekt znásobuje zapojení neherců z daného regionu, kteří zhmotnili téměř zapomenutý odkaz svých předků.