Jestli existuje evropská pohádka, která je mému srdci nejbližší a která se mi v dětství silně dostala pod kůži, pak je to skvělý norský snímek Stopař (Veiviseren Ofelaš) z roku 1987. A myslím si, že v tom zdaleka nebudu sám, připočteme-li k tomu, že film získal zvláštní cenu na MFF v Karlových Varech a byl dokonce nominovaný na Oskara za nejlepší cizojazyčný film.
Stopař je velmi svižný film, který obsahuje velmi napínavé, až horrorové sekvence. Některé pasáže jakoby vypadly z Barbara Conana, ale rozhodně ho doporučuji ke shlédnutí. Film však rozhodně není vhodný pro mladší děti.
