Recenze filmu Snídaně u Tiffanyho

Komentáře a recenze 14

Chrustyn

44 045 bodů •8. 1. 2010

6

Původně jsem čekal příjemnou romatnickou komedii ale docela mě překvapilo vážnější vyznění celého filmu. Nádherná Audrey Hepburn tu hraje poměrně slušnou mrchu, která si muže vybírá nejdříve podle obsahu jeho peněženky a až poté vyhledává ostatní aspekty pro úspěšný vztah ale samozřejmě to netrvá věčně. Největší problém filmu je v přílišné rozvleklosti a hodně velké utahanosti, která je znát z každé minuty. Na druhou stranu mi dvě hodiny koukání na Audrey Hepburn, která vždycky vypadala výborně, zase tolik nevadily.

hanys_

18 781 bodů •14. 2. 2010

8

Audrey místy krásně přehrávající, Audrey krásně se usmívající a Audrey dokazující, jak jedna herečka může udělat celý film (a navíc ještě zamaskovávat nesympatického polorobota Kena v hl. mužské roli). P.s New York 60. let vypadá vážně jako to nejlepší místo k životu... 7/10

Sheldon

16 079 bodů •10. 12. 2015

10

Netypický film v režii Blakea Edwardse s úchvatnou Audrey Hepburn ve skvěle napsaném scénáři Trumana Capoteho. Co na to, že je to poplatné své době ve smyslu, že hlavní hrdinka nemohla být jako Pretty Woman - call girl, protože to Hollywood v té době ještě nekous.

• Henry Mancini a jeho skvělá hudba!

lamps

15 327 bodů •2. 5. 2016

7.5

Film drží pohromadě díky megacharismatu Audrey Hepburn, která opět hraje tak, jak jí to pánbůh umožnil, a exceluje ve všech citových polohách, jaké scénář vyžaduje. Snímek celkově se mi nezdá svou romantickou zápletkou ani klasickým zpracováním nijak pamětihodný, ale zásluhou příjemného humoru, řady roztomilých postav (vzteklý spolubydlící jasně vede) a obdivuhodného lidského přesahu se na něj i po letech pořád krásně kouká. Prázdniny v Římě jsou ale bezkonkurenční :-)

avenis

11 545 bodů •22. 12. 2024

10

Navzdory všemu, co by se mohlo filmu vytknout, je to (a pořád bude) mimořádný film o duši jedné obyčejné dívky s neobyčejně nádhernou tváří, která touží ulovit velmi bohatého manžela. V postavě Holly se spojuje prostá a čistá naivní dobrota s vypočítavostí, takže není tou kladnou hrdinkou v pravém slova smyslu. Stejně tak Paul - Fred je i není sympatický. A možná díky tomu, že i ostatní více či méně vedlejší postavy nejsou zcela vyhraněné, je film tím navždy okouzlujícím a příjemným zážitkem. Mancini to svou hudbou jen korunuje.

hrumsrt

10 906 bodů •23. 10. 2024

7

Legendární Capoteho romantická komedie, se kterou je nutno v rámci žánru pořád počítat. Ikonická Audrey Hepburn coby naivní newyorské děvče Holly, které v sobě má mnohem víc, než původně vyzařuje. Její Holly možná ztělesňuje tajemství všech buržoazních newyorčanů, pro než je "bytí newyorčanem" mnohem ctnostnější pozlátko a zvěčnění všech ukázek statků do každodenního života. Chce dobýt svět, ukázat, že za něco stojí, ale do té doby žije jen ze svých obdivovatelských příspěvků. Její postava ztělesňuje feministickou ideu střetávající se s těžkou společenskou realitou.. Vedle ní je soused Paul, začínající spisovatel, který touží prorazit se svými romány na přední místa ve všech knihkupectvích, ale zatím musí jen prodávat sám sebe postarším paničkám, aby měl z čeho svou cestu za kariérou platit.. Je tak jasné, že setkání těchto dvou odnikud nikam kráčejících individuí může znamenat pohled na nicotnost každého z nich a uvědomění si své marnivosti a potenciálu z ní pramenícího.. Psychologicky plné vztahových a genderových úvah šedesátých let, které vynáší romantickou linku, jen aby ji na každém rohu podkopával humor všech dalších přítomných prvků.. My dva a Cat v područí postiženého Rooneyho.. 70%

VládceVesmíru

5 732 bodů •31. 3. 2017

6

Audrey je naprosto úžasná. Ale film už poněkud zastaral.

kknk2

3 289 bodů •6. 7. 2021

8.5

Rok 1961 se neudržel v našem povědomí, jen protože byl poprvé do vesmíru vyslán člověk, ale taky kvůli Snídani u Tiffanyho. Další stará dobrá romantická komedie; s trochu záhadnými detaily, roztomilým kocourem a dokonalou Audrey Hepburn patří - podle mne právoplatně - mezi filmové ikony.

Martrix

2 452 bodů •22. 2. 2021

9

Film je médium, které musí fungovat samo o sobě, neměly by mu předcházet přednášky, nemělo by být potřeba znát předlohu. Jenže někdy...myslím si, že kdyby mě už před mnoha lety neuhranula Capoteho kniha tak, že si dodnes pamatuji některé pasáže, nejspíš bych tu filmovou verzi kousal těžko. Díky tomu, že jsem Holly "chápal" už z knihy, mohl jsem se soustředit jen na rozdíly, mohl jsem porovnávat Axelrodovu vizi s tím, jak jsem ji nosil v hlavě já a víc si všímat hereckých výkonů. Tento luxus byl asi knižní předlohy neznalému divákovi odepřen. Hepburn se na Holly perfektně hodila a zahrála ji skvěle. S postavou Paula je to horší, protože v knize je to právě on, kdo o Holly vypráví. Přestože to měl být trochu studený a obyčejný chlap, trochu mi tam vývoj jeho postavy chyběl. Ale nijak tragicky, protože se tvůrci rozhodli zakončit film v rozporu se záměrem spisovatele. Tím nechali postavy "vyrůst a dozrát"...a z melancholického příběhu udělali skorokomedii. Tento "alternativní" konec mi nevadí, vlastně mi i udělal radost, protože smutných věcí je kolem až až. Jen je trochu naivní si myslet, že díky němu je Snídaně u Tiffanyho komedie. Pro mě je to i s tím happyendem drama o člověku, pro kterého být milován, znamenalo být vlastněn. A to by pro toulavou a hravou duši bylo strašlivější, než být uvězněn. Objektivně si tak vysoké hodnocení tento film nezaslouží, ale pro mě je postava Holly srdcovka.