
martin-mickey-stusak
37 016 bodů •
8
Rok po úspěšném a dodnes uznávaném filmu o japonském zajateckém táboře „Most přes řeku Kwai“ (1957) vznikl další film, tentokrát zasazený do Malajsie na konec druhé světové války. Cílem bylo vykreslit ponurý a realistický obraz hrůz japonských zajateckých táborů, kde byli vězni vystaveni fyzickému a psychickému týrání. Film má sice kratší stopáž, ale je mnohem dramatičtější v daných událostech. Právě z tohoto pohledu se tvůrci nevyhýbali ukázat násilí a brutalitu takového tábora. Děj příběhu se tak nijak neliší od jiných filmů na stejné téma, jen více přišlápli na plyn. A tak se celkově příběh nese v napínavé atmosféře, která graduje v šokujícím vyvrcholení v samotném závěru. Ve své výpovědi je tedy film poměrně silný a znepokojivý a není divu, že byl ihned po svém uvedení do kin odsouzen za *orgie zvěrstev*, přestože vše bylo natočeno podle skutečných událostí. Vzhledem k tomu, že od natáčení uplynulo několik desetiletí a pohled na násilí se změnil, mohou být zmíněné scény naopak slabé a nijak hrozivé. To však stále nic nemění na tom, že i tento film je připomínkou válečných hrůz a poctou odolnosti a odvaze lidského ducha.