Byron

Porušil všechna tabu. Ve svých knihách i ve svém životě.

Dva roky putoval lord George Gordon Noël, šestý baron Byron, se svým přítelem Hobhousem po světě. Navštívil Portugalsko a Španělsko, zmítané napoleonskými válkami, učarovaly mu země Středomoří, Malta, Albánie a Řecko, tehdy ještě pod tureckou nadvládou. Tam všude se něco dělo, tam pulzoval ten pravý život. Žádný div, že mu po návratu domů chladná, nevlídná, úzkoprsá Anglie, sešněrovaná předsudky a staletými tradicemi, připadá jako jeho vybledlá náhražka. Je mu třiadvacet a má pocit, že už všechno zažil i viděl. Pro co mu teď zbývá žít? Pro lásku k ženám a malým chlapečkům? Pro alkohol a flámy? Pro psaní? Ale proč, když mu jeho nakladatel odmítá vydat Horáciovy pokyny, které považuje za nejlepší plod své tvorby těch minulých dvou let? Vkus se prý za ty dva roky jeho nepřítomnosti změnil. Naštěstí je tu ještě Childe Haroldova pouť, báseň o místech, která navštívil. A ta způsobí zázrak. Jednoho rána se probudí a bude slavný. Každý se bude chtít seznámit s tím charismatickým, záhadným mladým mužem, ženy k němu budou přitahovány jako můry ke světlu... Ale je tohle ta pravá existence? Ten život, tak bolestně podobný tomu jepičímu?

Dvoudílný film britské BBC přináší na obrazovku posledních třináct let života jednoho z největších, nejskvělejších - a nejkontroverznějších - duchů své doby. Básnika, dramatika, politika, muže, jenž za pouhých šestatřicet let, jež mu bylo dáno prožít na tomto světě, vytvořil dílo, které ovlivnilo nejen jeho současníky, ale i řadu dalších světových tvůrců. Od našeho K. H. Máchy přes Puškina, Mickiewicze až třeba po Baudelaira. Bouřliváka, který svým osobním životem porušil všechna tabu své doby. Mimořádně rozporuplnou osobnost, muže, který sám sebe označoval za špatného člověka, zároveň však neoplýval falešnou skromností a byl si dobře vědom své ceny. Který sám sebe popisoval jako "zpola prach, zpola božstvo". Který poté, co si vydobyl pověst největšího zvrhlíka své doby, odmítal promarnit zbytek života v bezcílných radovánkách, a byl ochoten položit život za svobodu malého, utlačovaného národa.

Ideálního představitele našel režisér Julian Farino v Jonnym Lee Millerovi, jehož jsme na obrazovce ČT viděli naposled v jedné z Canterburských povídek, jinak jej ovšem známe z řady skvělých rolí - od Trainspottingu přes Mansfieldské sídlo, Spoluvinu až po Uprchlíky.