Recenze filmu Alonzo, muž bez rukou

75%

Komentáře a recenze 3

Dle počtu bodů
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 615 bodů
8
Cirkusové prostředí, omšelý milostný příběh a zločinec ve snaze uniknout policii předstírajíc, že nemá paže. Snímek z němé éry se považuje za nejlepší počin režiséra Toda Browninga, který dle filmové kritiky uvádí již v úvodu jednu z nejpřesvědčivějších scén, jaké ve své době byly k vidění. Jedná se o cirkusové vystoupení, ve které vrhač nožů bez rukou předvádí své umění pomocí nohou. Dnes to pro mnohé diváky nepřijde, ale v rámci co největší realističnosti scény se jedná o nemalou obtížnost realizace. Scénu natočil skutečný bezruký dvojník herce Lona Chaneyho, což k oné realističnosti dost přispělo. Melodramatický děj příběhu má jinak svou ryzost a kupodivu i smysl pro detail. Hodinový film, avšak v rámci děje je řečeno vše patřičné. Paže. Synonymum používajíc v centru dění. Alonzo nemá paže. Svůdná Nanon mužské paže nenávidí, protože jí muži neustále hladí, což se jí nelíbí. A to je do ní zamilovaný silák Malabar, který nechápe, proč je odmítán. Co tak z toho může vzejít. Vše je stavěno na hereckém výkonu představitelů, což na němý film není nic neobvyklého. Řeč těla, mimiky obličeje, zkrátka vše, aby divák vše správně pojal a byl přesvědčen o každičké emocionální scéně jak v rámci dramatu, tak i romantismu. Němá klasika, která v rámci historie filmového umění nemůže být přehlédnuta.
lamps
lamps
15 320 bodů
9
Alonzo je bezpochyby jedním z nejvýřečnějších němých snímků všech dob. Důkaz toho, že i bez dialogů a bez jediného čistokrevného hororového prvku, pouze nápaditou prací s kontroverzními motivy a rozličným herectvím mistra Chaneyho může vzniknout podobně strhující, napínavý a dekadentní příběh. Měl jsem tu čest zhlédnout upravenou verzi s geniálním hudebním doprovodem, která nemá jedinou chybu a pokud mám ohodnotit jen ji, není nad čím váhat.
liborek_
liborek_
7 283 bodů
8
Alonzo rozhodně nepatří mezi nejlepší němé filmy. Spíš je to průměr. Je to prostě takové "roztomilé" komornější drama s přímočarou zápletkou a na rok 1927, kdy němá éra dosahovala vrcholu, celkem nezajímavým zpracováním (srovnej např. s filmy jako Metropolis, Napoleon, Východ slunce nebo Deset dní, které otřásly světem, jež vznikly ve stejném roce). Co však činí mé hodnocení nadprůměrným, je dodatečný soundtrack Alloy Orchestra, který filmu dodává zcela nový rozměr a činí ho zajímavějším a troufám si říct lepším. Vlastně díky němu už pro mě tento film ztratil status "němý", poněvadž hudba a ruchy, které Alloy Orchestra dodal, zcela narušil moje obvyklé vnímání němých filmů. Okamžitě jsem si vzpomněl na slova hlavní postavy filmu Irma Vep Reného Vidala (kterého hrál Jean-Pierre Léaud): "I'll stop the piano. That makes me nervous. I like SILENCE in silent movie." Zde kvalita soundtracku přebila kvalitu filmu :-) Nicméně Tod Browning se nezapře. Tématicky i zpracováním je Alonzo nepřehlédnutelný předchůdce již mluvených Zrůd. To je však už zase jiná kapitola... Každopádně děkujeme Henrimu Langloisovi za objevení :-)