Profesní cesty jsou někdy nevyzpytatelné. Herečka Lucy Lawless byla hvězdou zejména v 90. letech zásluhou kultovních fantasy seriálů Xena a Herkules, přičemž hlavně v televizi má spoustu práce dodnes. Vůbec poprvé si v šestapadesáti letech nicméně odskočila na druhou stranu kamery a také do střižny, kde z četných archivních záběrů z nechvalně proslulých válečných konfliktů devadesátek koncipovala celovečerní dokument Never Look Away o válečné zpravodajce Margaret Moth. Po úspěchu na festivalu Sundance novozélandská produkce míří do zámořských kin a dosavadní kritika oceňuje bystré oko debutující filmařky, která svůj komplikovaný subjekt podrobila vyzrálému zkoumání.
Články 10
Sam Raimi je ztělesněním filmařského amatéra, který „to dokázal“ ve velkém světě. Zároveň ale neztratil své nadšenectví a šarm tvůrce, jenž především miluje blbnutí s kamerou. Možná to zní jako něco, co by mělo platit pro mnohé filmaře, když se však rozhlédneme po branži, uvidíme překvapivě málo lidí, kteří by odolali vábení „serióznosti“, „vyššího umění“ či jednoduše nevyšuměli jako technicky kompetentní rutinéři, kteří zajedou do bezpečných kolejí. Dnes slaví milovaný režisér 65. narozeniny, připomeňme si tedy tři důvody, proč na něj nedáme dopustit.
Není dítě devadesátek, které by každý týden v televizi neprožívalo báječná dobrodružství s Xenou (Lucy Lawless) a Herkulem (Kevin Sorbo). Zatímco druhá zmíněná klasika si cestu na český streamovací trh zatím hledá, Xena a její věrná spolubojovnice Gabriela jsou konečně dostupné online.
Děti devadesátek znají Kevina Sorba jako Herkula z brakového novozélandského seriálu. Děti desátých let nového století ho znají jako konspirátora a konzervativního trolla, který vystupuje proti každému, kdo není heterosexuální bílý muž, šíří konspirace o covidu, vystupuje proti interrupcím a lobbuje za zbrojařský průmysl. Proč? Protože to po něm chce jeho bůh! Také věří, že je obětí cancel culture. A jako každý správný zrušený umělec, který nesmí veřejně říkat své názory, o tom rozdává jeden rozhovor za druhým.
Čtyřiašedesátiletý představitel Herkula ze stejnojmenného seriálu z 90. let se pro Fox News naštvaně rozhovořil o tom, že ho Hollywood přesunul na černou listinu. Důvodem má být jeho vyznání a konzervativní postoje. Na současnou „kulturu rušení“ neboli cancel culture, která z různých společenských či profesních sfér vytlačuje jakkoli problematicky vybočující osobnosti, si navíc čerstvě postěžovala i herečka Jennifer Aniston.
Herci a herečky mohou být divadelní, oscaroví, béčkoví nebo kultovní. A pak je tu Bruce Campbell. Sympatickému rodákovi z Michiganu stačila jediná role v hororové sérii Lesní duch (Evil Dead), aby se stal nesmrtelným. Jenže Campbell, jemuž se pro jeho výraznou čelist přezdívá jednoduše Brada (The Chin), má za čtyřicetiletou kariéru na kontě přes 160 filmových či seriálových rolí. S celoživotním kamarádem a režisérem Samem Raimim se zasloužil o vývoj žánrové kinematografie jako málokdo.
Akční osmdesátky, to byl Schwarzenegger, Stallone, Willis, Seagal, Van Damme a Dudikoff. Každý se nějak s přechodem do nové doby musel vypořádat, jen Dudikoff se v devadesátkách nenašel a v novém tisíciletí z rovnice rovnou vypadl.
Kdo by si z devadesátých let nepamatoval seriály Xena a Herkules? Pravda, z dnešního pohledu to žádná seriálová extratřída není, to ale nemění nic na tom, že šlo ve své době o extrémně úspěšné projekty. Představitel Herkula Kevin Sorbo slaví tento týden narozeniny – je mu 64 let –, proto jsme se rozhodli podívat se na zoubek jeho poherkulovské kariéře.
Karl Urban má za sebou hodně zajímavou kariéru. Upsal se řadě komiksových rolí (vyjma The Boys filmům Dredd, RED, Thor: Ragnarok a Kazatel). Do herního světa zavítal první adaptací řežby Doom. Navlékl si těsnou uniformou pro rebootovaný Star Trek. A samozřejmě si zahrál postavu Éomera ve dvou dílech trilogie Pán prstenů.
Sitcom Dva a půl chlapa sice skončil už před nějakou dobou, pořád se ale v televizních reprízách těší ohromné popularitě. Tedy, hlavně epizody s Charliem Sheenem. Nic proti jeho náhradě Ashtonu Kutcherovi, ale tvůrci s odchodem Charlieho přišli o potřebnou dynamiku protikladů, pak začal absentovat i Jake a najednou už z toho byla úplně jiná show.