Nekonečný příběh - pohádka z mého dětství. Mohu říct, že pohádka osloví jen určité publikum, jelikož mě v určitý věk nebavila, ale až později jsem znovuobjevila jeho kouzlo. Všdchny postavy jsou krásně a poctivě vytvořeny.
V první řadě je potřeba říci, že se mi v dětství tento film úplně vyhl a viděl jsem jej poprvé teprve teď v dospělosti a to už samozřejmě taková bomba není. Ty leta už si na tom vybraly svou daň a už to příliš nenadchne, ale chápu proč to ve své době bylo tak skvělé a vím, že kdybych to viděl jako malý, tak to dnes vnímám úplně jinak.
Už od útlého dětství můj nejoblíbenější film, který jsem viděl nesčetněkrát. Nezapomenutelné dramatické scény, sympatický Noah Hathaway v roli udatného Atreye a především dětská císařovna, kterou jsem dlouho nosil ve svém srdci. K tomu si připočítejme i obrovský úvodní hudební hit od Limahla a o absolutní známce nemůže být pochyb.
Skvělá podívaná pro celou rodinu s hudbou G.Morodera ,který byl v té době ve skvělé tvůrčí kondici a společně s W.Petersenem vytvořil říši Fantazie, která nezná hranic. A kdo z nás si občas nezasní svůj Nekonečný sen.
Klasika, která si své místo ve sbírce filmů každého malého dítěte zaslouží. Krásný pohádkový příběh a sympatičtí hrdinové jsou nezpochybnitelní. Každé malé dítě si tenhle film musí oblíbit, takže není divu, že jsem mu jako malý propadl i já. S věkem se ale vztah k filmům mění a i Nekonečný příběh se stává jen pohádkou, která moc nezaujme. Ale tak za tu nostalgii...