Západní protinacistický odboj byl v minulém režimu když ne přímo přezírán, tak aspoň zpochybňován jako politicky pomýlený. Přesto vzniklo několik filmů, které vzdávají hold válečným hrdinům - kromě děl jako Atentát nebo Oáza to byli zejména Nebeští jezdci. Režisér Jindřich Polák jimi oslavil statečnost českých letců v anglických řadách. Přitom se zdařile vyhnul patetickému ladění, naopak zdůraznil všední události i všední pohnutky, začlenil i milostné pletky. Zachycuje bodré vtipkování, jen zastírající napětí před odletem, který mohl být pro kohokoli tím posledním. Příběh je to výtečně napsaný, mimořádně strhující nejen autenticitou zobrazení, ale také hereckým ztvárněním.
S minimálními prostředky bylo dosaženo mnohem výraznějšího efektu než s mnohamilionovými náklady na Tmavomodrý svět. Česká filmová klasika a skutečná pocta českým letcům R.A.F., bez křečí a bez patosu.
Strašně přirozený a skvělý film s neopakovatelným kouzlem. Přirozenost z herců sálá a tak si i představuji, že mohli naší letci v Anglii žít. Že také zašli na pivo, zažertoval a nebrali vše tak vážně, jinak by jim z téměř každodenního nasazování života rychle přeskočilo. Opravdu velmi zdařilý snímek, na kterém je vidět, že nestál půl miliardy dolarů a přesto má i dnes divákovi co říci.
Přesně jak bylo řečeno - film ukazuje přesně atmosféru, jak to tehdy za války na letištích vypadalo, včetně nálad a života vojáků - nejen našich. Film je pěkně natočený, herci (nejvíc roztomilý Hrzán) jsou výborní, navíc je to pěkné pokoukání celkem. I ten smutný konec k tomu patří.