Recenze filmu Mlčení jehňátek

Komentáře a recenze 74

Brenan88

47 170 bodů •13. 3. 2017

9.5

Já to říkám furt,že nám 90 léta daly ty nejlepší snímky na které se dnešní filmy marně snaží navázat. Mlčení jehňátek je mistrovským dílem,které má na svědomí Jonathan Demme,který zabodoval i svým dalším snímkem Philadephia. Každý tento snímek zná především díky skvělému Hopkinsovi a vlastně se není ani čemu divit,protože jeho ztvárnění šíleně geniálního Hannibala Lectera patří k tomu nejlepšímu co film nabízí.

Chrustyn

44 045 bodů •2. 2. 2007

10

Co říct? Jeden z nejlepších thrillerů všech dob. Skvělé herecké výkony (nezapomenutelný ďábelský Hopkins, skvělá Jodie Foster), dokonalá atmosféra, nápětí od začátku do konce, temná hudba, nezapomenutelné scény, perfektní dialogy a vynikající režie. Vše co brilantní thriller potřebuje.

Pete69

33 045 bodů •12. 8. 2017

8

Anthony Hopkins byl pro tuto roli stvořen. Nadprůměrně inteligentní psychopat od pohledu :) Film pomalu graduje jak má a závěr je geniální. Nebýt Anthonyho, byl by dle mého názoru film spíše nadprůměrnější, takhle se z něj stal film velmi dobrý a dnes již legendární.

kunafix

20 062 bodů •19. 2. 2009

10

Nedá se nedat 5 hvězd. Silné herecké obsazení je doprovázeno vším, co si náročný divák může přát. Má cenu se tady rozepisovat o takové klasice? Asi ne, protože kdo neviděl, nemá ani tucha. Po letech jsem to skoukl a skoro 20 let se na tom téměř nepodepsalo. Jo, v předchozí větě jsem slovo "téměř" použil záměrně, protože přece jen zub času hlodá všude. Ale stejně je to kvalita.

muzz

18 035 bodů •11. 11. 2014

8

Skvěle zahraný film, pravděpodobně životní role jinak vždy skvělého Anthony Hopkinse. Brutalita byla akorát, vzhledem k tomu, o kom to bylo, vlastně dost decentní. Přes všechny úchylky Dr.Lectra byl nejsympatičtější postavou ve filmu, zřejmě díky svému šarmu a smyslu pro humor.

Sheldon

16 079 bodů •20. 10. 2015

10

Scéna převozu do Memfisu, útěku z vězení a brilantně vedené rozhovory patří mezi vůbec to nejlepší co v žánru vzniklo. A paradoxně je to právě Demmeův smysl pro černý humor, který si obecenstvo zamilovalo. Některé hlášky dnes patří do běžného slovníku – Např. ,,Pozval jsem na večeři jednoho starého přítele.“ Scénář je věrnou adaptací knihy a napsal ho profesor Ted Tally, kterého osobně považuji za nejlepšího současného scenáristu. Knihu jsem četl a Tally do filmu zakomponoval všechny postavy a situace, což je vzhledem k délce filmu a rozsahu knihy obdivuhodný adaptátorský výkon. Pro mě žánrový vrchol!

lamps

15 334 bodů •27. 4. 2017

10

Jeden z nejlepších filmů devadesátých let, který lze sledovat do zblbnutí, a stejně nás jeho psychologická intenzita a konstantní napětí pokaždé zarazí až pod peřinku. Proč tomu tak je, jsem se snažil stručně dopátrat v rámci poklony Jonathanu Demmemu zde: http://www.subsvet.cz/2017/04/jonathan-demme-1944-2017.html

filmfanouch6

12 654 bodů •21. 6. 2016

10

Hannibal Lecter se (se změněným jménem na Hannibal Lecktor) již před Mlčením jehňátek jednoho filmového zpracování dočkal v podobě Manhuntera Michaela Manna, tou pravou výbornou adaptací se stal právě ale až snímek Jonathana Demmea. Teprve až právě Mlčení jehňátek v roce 1991 definitivně sklonilo poctu té geniální literární postavě Thomase Harrise, představila mnoho silných hereckých výkonů, ukázala jak ideálně skloubit mnoho žánrů jako krimi, psychologický, thriller či horor a dokázala, že romány Thomase Harrise jde naprosto parádně převést do filmové podoby. Když se to dělá ovšem opravdu správně, naplno se podaří vystihnout ducha Harrisových románů a jeho ikonické postavy a zároveň se filmařskými postupy adaptace vydá též tak trochu svým jiným směrem. Zároveň ovšem poselství příběhu vystihne naprosto bravurně. Mlčení jehňátek je vším, jenom ne klasickou kriminálkou. Je to film o snaze o dopadení sériového vraha, zároveň o vyrovnání se s dětským traumatem, změně, soubojem s podceňováním a především zátěžové zkoušce vlastních schopností. Demmeova adaptace je stejně tak komplexní jako knižní předloha a i přes lehké změny (jinak jde ovšem o velmi věrnou adaptaci) se jí myšlenku skutečně naprosto výtečně podařilo převést do filmové podoby. Clarice Starlingová je jakožto studentka FBI vhozena do světa silných mužů, přičemž se naprosto bravurně podaří ztvárnit to, že je Jodie Foster oproti všem mužům od policie a FBI jednoduše poloviční. Jodie Foster byla výborně obsazena nejen typově, ale zároveň je v roli opravdu skvělá. Už úvodní scéna naprosto výtečně ukazuje, jak jde Clarice Starlingová v rámci výcviku FBI na hranu svých fyzických sil a výtečný záběr ve výtahu, který ukazuje Clarice pouze ve společnosti dvoumetrových mužů je jedním z těch důkazů, kdy vizuální zpracování nahrazuje vnitřní monology, které do filmové podoby není tak snadné převézt. Scenárista Ted Tally vzal předlohu Thomase Harrise a jeho Clarice napsal přímo na tělo Jodie Foster a dost možná i proto ona v té roli tak výborně funguje. Pravdou nicméně zůstává, že ať už musí Foster ztvárnit studentku akademie FBI na dni fyzických sil, musí vézt silné dialogové konverzace s Hannibalem Lecterem nebo se definitivně stát tou silnou ženou, kterou chce být, Foster se to daří skvěle. Výkon Anthonyho Hopkinse v roli Hannibala Lectera byl tak mistrovský, že mu stačilo pouhých 16 minut, aby získal Oscara za nejlepší výkon v hlavní roli. Stačil by mu přitom už jenom nástup na scénu. Do první scény s Hannibalem Lecterem se výborně daří budovat děsivou atmosféru, která kolem Hannibala kanibala oplývá a pak definitivně přijde Hopkins na scénu a Hopkins hned svým prvním gestem dokáže naprosto vystihnout mrazivost, která kolem něj sálá. Při svém prvním nástupu na scénu se Hopkinsův Hannibal opravdu začne vyjadřovat jako chytrý muž, zároveň je ale od začátku jasné, že s tím skutečně není něco v pořádku a nejde jen o to, že divák pár minut nazpátek slyšel, co všechno tenhle kanibal spáchal. Právě zde fungují náznaky ohledně toho, jakých brutálních skutků byl Hannibal schopný a představivost v tomhle ohledu působí mnohem lépe, než kdyby nám byli Hannibalovy skutky představeny v rámci flashbacků. Hopkins je prostě naprosto fenomenální a naprosto z něj jde cítit ta děsivá aura. Ať už mluví o tom, že si užil kvalitní játra s fazolemi a výborným chianti nebo se vyloženě vyžívá v posmívání Clarice Starlingové, Hopkinsův výkon je tak silný, že byste mu toho šíleného kanibala skutečně věřili. A to nemluvíme o momentu, kdy Hannibal dostojí své pověsti a ukáže se, že všechny ty opatření měli zcela svůj důvod. Hopkinsův Hannibal se napříč filmem ukáže jako nebezpečný manipulátor, velice inteligentní člověk s výtečným dedukčním talentem a především skutečně brutální vrah, což dohromady tvoří nebezpečnou kombinaci, která Hopkinsova Lectera dělá jednu z nejnebezpečnějších filmových postav a zároveň jedno z nejsilnějších hereckých ztvárnění v historii kinematografie. Mezi Hannibalem a Clarice ovšem vzniká víc než pouhá spolupráce na případu. Navzájem se zaujmou, protože jsou oba velmi zajímavé osobnosti, ovšem oba z různých důvodů. Konzultace ohledně případů fungují na takové bázi, že Hannibal vždy chce informaci za informaci a tak se postupně dozvídá více o minulosti Clarice a i přesto, že jí do jisté míry deptá připomínkami na dětství, právě svěření se o svém dětském traumatu ve finále pomáhá Clarice k síle ohledně konfrontace Buffalo Billa. Ve stínu Anthony Hopkinse ještě ve filmu je jeden vynikající výkon v roli šíleného vraha a to Ted Levine jakožto Buffalo Bill. Od začátku je víceméně jasné, jak přesně Buffalo Bill vypadá a je to zcela jedno. Jde totiž pouze o přezdívku a zároveň má tak člověk příležitost vidět v jakém psychologickém rozpoložení hlavní protivník je. Levine je jakožto Buffalo Bill děsivý a především jde též o velice zajímavý charakter. I Scott Glenn jako vedoucí FBI Jack Crawford výtečně funguje jako mentor Clarice a celkově je pro mě Glenn nejlepším představitelem této role v rámci historie adaptací knih Thomase Harrise. Demme společně s kameramanem Takem Fujimotou bere během rozhovorů postav důraz na detaily jejich tváře. Díky tomu se divák nejen velmi snadno vcítí do aktuálních stavů postav, ale zároveň to celé ještě více prodává atmosféru ještě o poznání více. Stejně tak se elegantně pracuje se střihem jednotlivých záběrů, kdy se zároveň střihem bravurně buduje napětí v tom osudovém finále. A do toho celou dobu hraje famózní soundtrack Howarda Shorea, který naprosto výtečně sedí k jednotlivým pasážím a ve finále nakonec máte pocit, že vznikl jeden z nejkomplexnějších thrillerů všech dob, který ani po 30 letech neztratil nic ze svého výtečného kouzla. Společně se Stalo se jedné noci a Přelet nad kukaččím hnízdem je Mlčení jehňátek dodnes posledním filmem, který získal Oscara ve všech pěti hlavních kategoriích (film, režie, hlavní herec, hlavní herečka, scénář) a to naprostým právem. Děsivý Hopkins, výtečná Foster, bravurní Levine, výtečný tvůrčí vedení, vizuálně neskutečně kreativní a především skutečně komplexní a duchem držící se knižní předlohy. Mistrovský thriller, který skutečně nestárne a výtečně funguje i po třech dekádách......