Já nějak nevím, ale komentáře tady mi přijdou až moc drsné. Remake nemá na originál, o tom žádná, ale i tak jsem se bavil. Když to přirovnám k sérii SAW, která je furt o tom samém, tak tady jsem měl alespoň chuť zjistit jak to dopadne. A možná díky tomu jsem film dokoukal. Uznávám, není to masterpiece, ale ruku na srdce to žádný slasher. Já dávám 5/10.
Představitel Fredyho, Jackie Earle Haley se mi hodně líbil ve filmu watchmen nebo ve filmu jako malé děti ale tenhle film mě ze židle nezvedl. Je fakt, že jsem se na to díval na koleji se sluchátkama na uších takže jsem občas povyskočil ale nadšením to zrovna nebylo ... takže žádná hitparáda.
Tak špatný remake/pokračování jsem viděl naposled u Doktora Spánku. I tady se žije z originálního filmu, který je tisíckrát lepší než tahle slátanina. Z Freddyho je najednou zombie pedofil a roli Johnnyho Deppa tady převzal nějaký cápek, co vypadá, že pár dní nespal. (Ha ha) Takže nejen, že to kopíruje co se dá, ale ještě špatně.
Pokud má i Freddy někdy noční můry, pak zcela jistě vypadají nějak takhle. Celý film je až neuvěřitelně nekonzistentní, přeskakuje od jedné postavy ke druhé a celé to působí jako kolekce krátkých scének poslepovaných více méně nahodile k sobě. To se pochopitelně negativně projevuje i na atmosféře celého filmu. Originál těžil z toho, že přechody mezi realitou a pokřiveným královstvím Freddyho Kruegera byly takřka nepozorovatelné, což dodávalo předloze temnou a mnohdy až mystickou atmosféru. To v tomto remaku neplatí a každá návštěva snového světa je jako rána palicí do hlavy. Vždy na vteřinu přesně určíte, kdy si jeden z hrdinů dal šlofíka. O samotném Freddym je už vůbec škoda mluvit, jednak vypadá, že ho chudáka za dobu, co jsme ho neviděli, postihla mrtvička a jednak z hláškujícího záporáka, který si dobře uvědomuje svoji převahu a nezranitelnost se stal patetický strejda, kterého snad ani moc nebaví to, co dělá. Kde jsou ty časy, kdy svoji nebohou oběť dokázal proměnit v kreslenou komiksovou postavičku a jediným máchnutím svojí ruky ji pak roztrhat na cáry papíru. Ty remaky by měl už někdo zakázat...
Značka noční můra se snažila být v hromadě slasher filmů jiná a to bylo něco co se mi na ní líbilo. Ano byla to tupá vyvraždovačka ale až na druhý díl zde byl nádech komedie víc než kde jinde. Každý smrt byla jiná, šílená a kreativní. Premise snů k tomu krásně nahrávala. Hrátky z obětí byli něco co dělalo tuhle značku tak jinou a lepší. Tohle zřejmě nějak uniklo a máme tu remake které je jen tupou vyvraždovačkou bez té omáčky a přílohy okolo. Nechci se bavit o kvalitách po stránce režie. Má to své kvality ale charisma roberta englunda a tu šílenou kreativitu prostě nenahradí sebehezčí scéna filmu.
Jako milovnice původních filmů musím tomuto říct jedno velké NE! Za poslední dobu jsem viděla spoustu filmů, co mi nestály ani za to, abych je dokoukala, ale tenhle byl z nich nejhorší! A nezachránila to ani moje oblíbená herečka Katie Cassidy... Nejhůře snad na tom ale samotný Freddy. Ano, je jasné, že jakmile ho nebude hrát Robert, tak bude hodně těžké se zavděčit fanouškům, ale to, co z něj udělali, to snad ani není možné. Nová maska není ani trochu strašidelná, ani trochu děsivá. Freddy díky ní vypadá jako popálená opice, ještě lépe jako popálený mimozemšťan. K tomu se přidá totálně zpackaný scénář a děj a nezachrání to ani fakt, že představitel hlavní postavy Jackie Earle Haley (např. Rorschach z Watchmenů) je výborný herec.
„Ó môj Bože!“- povedala by známa postava, Chandlerova bývalá priateľka, z amerického sitcomu Priatelia. Keď sa bližšie pozrieme na túto vetu, vyjadruje všetko, čo môžem novej Nočnej more vytknúť. Citoslovcia „Ó“ môže v tomto prípade znamenať nadmierne očakávanie divákov. Nedočkavosť vyplýva z toho, že naše hororové ikony z 80-tych rokov sa prebúdzajú zo zaslúženého spánku a nechtiac sa dopúšťajú jednej infantilnosti za druhou (ruka v ruke Van Dammom, Lundgrenom a ostatnými). Pravdou je aj to, že od roku 2003, keď do videopožičovni vtrhol vydarený súboj Freddy vs. Jason, Krueger odpočíval v pokoji. Odvtedy som v kŕčoch sledoval dianie v Hollywoode, predovšetkým Freddyho hviezdnu púť.
Trojica nestarnúcich zabijakov: Voorhees, Krueger a Myers
V 21. storočí, po outsaiderovi Michaelovi Myersovi (análne znehodnoteného rukou Roba Zombieho), a Jasonovi Voorheesovi (vedeného teenegerskou filozofiou režiséra Marcusa Nispela), prišiel čas aj na nešťastného strašiaka obávajúceho sa zo zabudnutia, Freddyho Kruegera. Wes Craven by sa otáčal v hrobe, keby tam odpočíval, lebo jeho 26 ročná hororová ikona sa dožila neslýchane špatného a rozporuplného spracovania. Túto nízkorozpočtovú klasiku oprášil ničím výnimočný režisér, Samuel Bayer, ktorý chyboval, no nepoučil sa, a v roku 2012 chce skalných fanúšikov od- či postrašiť druhou časťou! Nanajvýš, nezabudnuteľnú smiešnu tvár Roberta Englunda, ktorý cez osem častí bol Kruegerom v dobrom i zlom, tvorcovia vymenili na bezcharakterného Jackieho Earle Haleyho. Z jeho úst ani postavou dané humorné repliky nemajú takú intenzitu, ako to kedysi zahral pán majster.
Freddy vo svojom kráľovstve: v továrni
Čo sa týka zámena môj, v tomto kontexte bezpochyby znamená ja vlastním, teda ja ho premyslím a znovutvorím. Táto filozofia je namieste, avšak ak chcem vytvoriť remake, snažím sa poučiť z kopírovaného diela, so zámerom vytvoriť niečo hodnotné. Už samotný materiál, ktorý slúži ako základ môjho projektu je znamenitý, preto sa mu chcem pokloniť, chcem ho obdariť a nie do bahna sotiť. Bayerovi sa podarilo to posledné. Vtrhol nielen Freddyho, ale celú plejádu postáv a všetko, čo sme milovali na tejto sérii. Niektoré časti zbytočne skopíroval až do detailov, iné zase vymenil na novodobé alá „C.S.I.“. Po úvodnej smrti a didaktického predstavenia deja, vkročí do príbehu ničím výnimočná Nancy, ktorá je bolestivo nevýrazná. Nie je však jediná, lebo spoločnosť v ktorej sa ocitá, je podobne nudná, nesympatická a hlúpa. Títo psychickou vadou obdarení jedinci sa veľmi dlho hrajú na novodobého Columba, zámerom vyriešiť každému známu záhadu. Pritom celá 102 minútová pasáž pôsobí dojmom roztrhaného scenára a nijako sa nezlieva v jeden celok. Vyvražďovania sú presne prevzaté z Cravenovho hitu, mimochodom pôsobia, akoby boli nátlakom vložené do deja, a medzi nimi sa odohrávajúci „príbeh“ je akoby chaotickým hľadaním tej správnej časti textu, ktorú roztrhal pes. Celý príbeh, samozrejme v škrupine, znie takto: Nancy pracuje v kaviarni. Potom zaspí, ale zobudí sa. Medzitým tára jednu hlúposť za druhou. Potom zaspí, no zobudí sa, popritom počúva múdre rečičky o neskorších stavoch z nespavosti. Potom ospalá Nancy, nevnímajúc hranicu medzi skutočnosťou a fantáziou, vyberie sa odhaliť pravdu o zabijakovi. Potom zaspí. Naostatok môžem vyvodiť záver: o hrôze, strachu a ucelenosti príbehu si nemôžeme hodiť reč!
Posledné slovo z našej vytýčenej vety je „Bože“. Toto podstatné meno mužského rodu označuje nejakú vyššiu silu, prevyšujúce naše chápanie. V hovorom štýle môže znamenať aj nejakú pejoratívnosť, presnejšie ironickú nadávku. V tomto prípade apelujem na posledný význam slova. Po prvé, hororová rarita Wesa Cravena z roku 1984 nemala byť zverená režisérovi, ktorý zatiaľ pracoval len na koncertoch a videoklipoch. Bayer svojou skúsenosťou nemohol prekonať vysoko nastolenú latku! Po druhé, neviem z akých príčin si vybrala spoločnosť New Line Cinema tento produkt zo svojho repertoáru, totižto Wes Cravenovo dielo je dodnes známe ako v okruhu mladých, tak aj medzi starými. Pravdou je, že finančne sa tento “producentský ťah” vyplatí- myslím na vzkriesenie stálic zo spomínaného žánru-, lebo mená hlavných respondentov- zabijakov sú akýmsi patentmi, predznamenávajú stopercentnú hororovú zábavu. Keď však uvedomele vytvárame remake, tak hlavné styčné body, či zvraty necháme v spektre pohľadu, len okolitý priebeh udalostí, dianie upravíme, obnovíme. Problém je možno aj vtom, že Kruegerova prvá nočná mora je pomerne mladá a mala ostať na polici zrieť. Tvorcovia mali vytvoriť pokračovanie, nie remake nezabudnutej hororovej klasiky. Mali radšej počkať niekoľko rokov. Jedno je však isté: kým sa budeme pamätať na prvý Carpenterov Halloween (1978), na prvý Piatok trinásteho (1980) a na prvú Nočnú moru z Elm Street (1984), tieto nové radi by „remaky“ ostanú v šere zabudnutia a budú sa tradovať ako priemerné pokračovania zahanbujúce mená zabijakov z evergreen sérii! (http://najfilmy.wordpress.com/2010/11/03/nocna-mora-z-elm-street-2010/)
Freddy je moje nejoblíbenější hororová postava... tohle není Freddy, ale trapná kopie. Scény, které přesně kopírují originál, nevyzní - Haley je ztracený v zástupu idiotů a všechno se to utápí v moři hlubokého podprůměru. Buď se to mělo vydat vlastní cestou a udělat z Freddyho něco jiného, nebo to mělo ctít předlohu. Tohle má být něco mezi tím a zoufale to ztroskotává. A kam se poděl typický humor? Ani o tom nechci přemýšlet...