Zajímavosti 14
- Chyba ve filmu: Ve filmu je na pár vteřin vidět mučící křeslo pobité ostrými hřeby. Takovýto mučící nástroj se však u nás nikdy neužíval. Před několika lety bylo toto křeslo objeveno na zámku Velké Losiny, kde se film natáčel a kde ho filmaři nejspíš zapomněli.
- V roce 2000 proběhl pokus o Lautnerovu rehabilitaci odhalením pamětní desky na šumperské faře, za přítomnosti olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. Uvažovalo se i o Lautnerově svatořečení.
- V průběhu celého inkvizičního Bobligova řádění v letech 1678 až 1694 bylo popraveno celkem 63 nevinných osob; jen v Šumperku bylo upáleno na 25 lidí.
- Při procesech Boblig vycházel z knihy "Disguisitionum magicarum libri sex" španělského jezuity Martina Delriuse, vydané v roce 1599 v Lovani.
- Čarodějnické procesy byly oficiálně zahájeny 16. září 1678 Jindřichem Františkem Bobligem z Edelstadtu. První exekuce se konala 7. srpna 1679.
- Děkan Kryštof Alois Lautner, který byl upálen v Mohelnici 18. září 1685, byl obzvláště krutě mučen, při natahování na žebřík mu byly navíc boky páleny svícemi.
- Poslední obětí - a zároveň jednou z nejstatečnějších - se stal Heinrich Peschke, který však nezemřel v „očistných“ plamenech, nýbrž ve vězení v roce 1696 po dvanáctiletém mučení bez přiznání.
- Vykonání popravy stětím hlavy či upálením katům vynášelo 11 zlatých a 40 krejcarů.
- Některým obětem byl na hranici při upalování zaživa na krk zavěšen pytlík se střelným prachem ke „zmírnění“ útrap.
- Podle výše zmíněného spisu "Malleus Maleficarum" se tortura, neboli právo útrpné, skládala ze tří stupňů: 1/ Palečnice: Jednalo se o zvláštní druh „kleští“ které se nasazovaly na palce a postupným utahováním šroubů se pak drtily klouby na palcích u obou rukou. 2/ Španělská bota: Byla dvojice kovových plátů vytvarovaných na tvar lidské holeně, spojená šrouby a uvnitř „vybavena“ ostrými hroty po celé ploše. Při nasazení a utahování docházelo k drcení holenní kosti s proříznutím kůže a svaloviny hroty. 3/ Vytažení na žebřík: Poslední a nejhrozivější část tortury spočívala v přivázání údů na opačný konec žebříku, přičemž ruce byly přivázány k „rumpálu“. Nebo se pouze zavěšovalo za ruce spojenými provazem za zády na kladku. Docházelo tak k vykloubení ramen, kyčlí a nemyšleným bolestem, při kterých se téměř každý přiznal k čemukoliv.
- Název Vávrova filmu a knihy Václava Kaplického je odvozen od jména latinského spisu dominikánů Heinricha Institorise a Jakoba Sprengera "Malleus Maleficarum", sepsaného v roce 1486 a vydaného 1487, který v překladu zní jako "Kladivo čarodějnic", a který Boblig ve filmu používal při inkvizičních tribunálech.
- Jindřich František Boblig se narodil v Cukmantlu (dnešní Zlaté Hory) a patrně ve Vídni studoval práva. Nedosáhl však doktorátu práv, nýbrž pouze titulu „juris candidatus“.
- V úvodních titulcích slouží jako pozadí obraz "Spánek rozumu plodí monstra" jehož autorem je španělský malíř a rytec Francisco Goya.
- Film se zanedlouho po své premiéře ocitl v "trezoru", a to pro svou evokaci doby stalinismu 50. let, pro kterou byly příznačné atmosféra strachu a přinucovací prostředky k doznání viny.