Recenze filmu Kdysi byli bojovníky

Komentáře a recenze 8

Chrustyn

44 045 bodů •12. 7. 2011

8

Občas je až z podivem co si někteří tvůrci dovolili ve svých rodných zemích, když začínali svou režijní kariéru. Stačí si vzpomenout co vyváděl Peter Jackson ale on očividně nebyl jediný novozélanďan, který se nebál přitvrdit. Lee Tamahori, který se v Americe prosadil snímky "Na ostří nože", "Dnes neumírej" nebo "xXx 2" si jako svůj prvotní počin vybral snímek o životě lidí, které byste nechtěli mít jako sousedy nebo je jen potkávat na ulici. Natočil brutální a atmosfericky vyloženě hnusný snímek, ve kterém exceluje Temuerra Morrison (vybavuji si ho jako sympatického kapitána z Nebezpečné rychlosti 2) jako násoska a brutální násilník, který dokázal vytvořit postavu, kterou bych opravdu nechtěl potkat. Je to ten typ snímku, který nemá pevný příběh, ale divák prostě sleduje život několika lidí (rodina a několik známých) v nepříliš příznivých podmínkách na pokraji chudoby, jejíž beznaděj navíc podporuje násilnický otec v Morrisonově podání. Nejedná se o hezký, ale rozhodně zajímavý film, který diváka utvrdí v tom, že na tom určitě není zas tak špatně. Neznámý, ale opravdu povedený film, který rozhodně stojí za vidění.

Pete69

32 979 bodů •25. 5. 2024

9

Tak tohle je velká emocionální nálož. Novozélandská tvorba je pro mě spíše neobjevenou oblastí filmového světa, ale tento film si mě okamžitě získal. Surový, syrový, přesto "nesmrdí" hollywoodskými klišé. Film mě nakonec úplně vysál z emocí, ale zároveň jich ve mě spousty v průběhu filmu vyvolal. Násilnická podívaná, která nebude pro slabší povahy, nebo pro někoho, kdy si prošel domácím násilím.

Sheldon

16 079 bodů •31. 3. 2019

10

Tenhle film se naprosto vymyká všemu, co jsem na plátně kdy viděl a musím říct, že mě ten film velmi překvapil. Dívali jsme se na něj s tátou jednou večer na dvojce a mohlo mi být tak šestnáct, sedmnáct a i ještě teď po letech si dokážu vybavit některé scény. Charizmatičtí herci a atraktivní a tehdy ještě neotřelý Nový Zéland. Škoda, že se z Tamahoriho nakonec nestal takový filmař, jak by se dalo dle tohoto filmu očekávat.

lamps

15 327 bodů •26. 4. 2016

8

Krutá realita. Bez příkras, filmových obchvatů, amerického patosu a dělání hrdinů z lidí, kteří jimi prostě nejsou. Po duševní rovině neuvěřitelně silný a objemný snímek, který uvrhne do deprese nikoli falešným nátlakem a zobrazováním fyzického utrpení, nýbrž prostě tím, že všechno, co se v něm stane, každou slzu, ránu, výkřik i zvrat, mu jednoduše uvěříme. Primitivní příběh a nápadná roztahanost některých scén mi sice brání dostatečně ocenit OWW z hlediska filmového umění, avšak o něj tady zase tolik nešlo. Tohle je především o dech beroucích hereckých výkonech, o lidském svědomí a o chudinské čtvrti Nového Zélandu, kde by asi každý vyrůstat nechtěl. Klobouk dolů.

Wally007

9 625 bodů •6. 12. 2010

8

Hodně sirový film a taky surový....feministky by se na něj koukat neměly nebo dostanou infarkt, ale takhle to bohužel v některých částech země funguje. Smutný, drsný, ale pravdivý....

Standa.

6 180 bodů •7. 4. 2012

8.5

Film pro každého, kdo si kdy myslel, že je Nový Zéland jenom to místo, kde se točil jejich oblíbený Pán Prstenů a nic víc. Neskutečně surový film o jedné sociálně slabší rodince, kde se místo jídla radši koupí chlast, a když je někdo náhodou proti, tak dostane pořádnou nakládačku.