Blu-ray drobky #5: Nebezpečná láska děsivé maminky a drsná obrana Bílého domu
Mama: Všechno začalo kraťasem. Nijak originálním, ale úderným, téměř až japonsky zneklidňujícím (postava Mamy rozhodně vypadala jako něco z původního Kruhu/Oka atd.). Guillermo del Toro si řekl, že by z toho byl hezký celovečerák, sehnal autorovi krátkého filmu skromné peníze (15 milionů dolarů) a výsledkem je celosvětový hit s tržbami 146 milionů. Má to svůj důvod. Mama je zatraceně atmosférická záležitost, u níž zážitek kalí čistě posledních třicet minut, kdy se z náznaků přeběhne do Krotitelů duchů a nemrtvá vražedkyně skoro nesleze z obrazovky.
Je ironií osudu, že působí nepřirozeně digitálně. Bonusy na Blu-ray totiž odhalují, že ve skutečnosti byly počítačem dodělány převážně jen vlasy. Mama se po place skutečně procházela a díky umu maskérů (a výšce svého představitele) vypadala až neuvěřitelně skutečně. Paradoxně to z filmu díky nasvícení a střihu není skoro patrné, což je jednoznačná škoda.
Dvojice dokumentů zabírá čtvrt hodinky a dostatečně vám nastíní celé natáčení. K dispozici je na disku dále série vystřižených (a spíše nezajímavých) scén, původní kraťas a komentáře u filmu a vystřižených scén, které (jak je bohužel zvykem) jediné postrádají cz podporu. Zmínit si zaslouží i stylové menu a hlavně povedený přepis obrazu i zvuku u filmu.
Mama není dokonalá žánrovka, ale rozhodně s ní nebudete ztrácet čas. To samé platí v bledě modrém i pro solidně vybavený Blu-ray disk.
Pád Bílého domu: Do oválné pracovny jsme se letos v kině vydali hned dvakrát. Jednou v krvavějším podání, podruhé s větší porcí nadsázky. Pád Bílého domu je první variantou. Nepříliš chytře napsanou, ale slušně zrežírovanou, v níž si hrdina nebere servítky a z ran vždy stříká krev. Pro milovníci akce je Pád Bílého domu, navzdory minutu od minuty hloupějšímu scénáři, sympatickou chuťovkou, kterou si v domácím kině čas od času rádi dopřejí. Respektive by si ji rádi dopřáli, ale je otázkou, jestli někdo bude o Blu-ray stát.
Film je v pořádku. Zvuk patřičně duní a dovolí vám vychutnat si každý výstřel i každou zlomeninu. Obraz je ostrý s dobrým podáním barev (jen noční scény vypadají trochu divně, ale mám podezření, že ten samý pocit jsem měl z filmu již v kině). Potud dobře. Zbytek? Vyloženě k pláči. Bonusy nula. Menu přímo odporné. A dabing? Asi tak - raději být hluchý, než tohle znovu absolvovat.
Pád Bílého domu je fajn film. Blu-ray hraničí s katastrofou. Ano, je teoreticky nesmyslné srážet body v případě, že obraz i zvuk jsou v pořádku. Film je to, oč tu běží, že? Chyba! V takovém případě si můžu počkat, až ho v HD uvede nějaká televize a já si ho pohodlně hodím na harddisk. Pokud si ale potrpím na sbírku Blu-ray disků, tak z tohohle kousku zkrátka nemůžu mít radost.