Alfred Hitchcock nejen v záři reflektorů. Ornitologové, puritáni a milovníci sprchování, mějte se na pozoru

Řekli byste do autora hororové klasiky Psycho (1960), že mu bude nahánět strach prachobyčejný policajt? Jako většina traumat, pramení i toto z Alfieho dětství. Když mu bylo pět, poslal ho údajně otec na policejní stanici, aby si ho tam za špatné chování pár minut nechali. Od té doby se budoucí odborník na thrillery bál uniformovaných mužů. K násilí a špatnostem se ale ve svých filmech stavil čelem.

Tak začala Hitchcockova slavná kariéra. Od roku 1920 byl zaměstnán v londýnských studiích Islington Studios, která vlastnila hollywoodská společnost Famous Players-Lasky (později se transformovala v Paramount Pictures). Na režisérskou židli se Hitchcock vypracoval za pět let díky příležitostnému psaní scénářů, umělecké a asistentské režii. Někde tady lze najít Hitchcockův cit a pochopení pro americký Hollywood.

Po řadě režijních nezdarů a produkčních komplikací Hitchcock prorazil s temným kriminálním thrillerem The Lodger: A Story of the London Fog (1927). Komerční úspěch a uznání kritiky se tedy dočkal ve svých 28 letech. Působivost honu na tajemného sériového vraha umocňuje formát němého filmu a prvky německého expresionismu (například Fritz Lang), jemuž Hitchcock propadl. Dobový tisk nicméně již v případě Lodgera upozorňoval na zrod nového žánru, odvezeného od režisérova příjmení.

Hitchcock zažil zlatou éru němých filmů. Výrazné slovo měl samozřejmě i v případě vzniku prvních zvukových (talkie) děl. Její zpověď (1929) je považována za důležitý britský příspěvek nově nastupujícímu trendu. Dialogy přinášely nové možnosti, jak na diváka a jeho city zapůsobit. Hitchcock se vyžíval ve výslovnosti slova knife (nůž). To byla zbraň, kterou se hrdinka filmu bránila před útokem násilníka. Jeho zabití dosvědčila u zpovědi. Její zpověď je navíc památná i proto, že se finále seběhne na veřejně známém místě, v dómu Britského muzea. Další Hitchcockův trademark.

V USA se Hitchcock uvedl ve velkém stylu, hned jeho první hollywoodský snímek Rebecca (1940) dosáhl na Oscara. V mysteriózním dramatu se lehkovážná mladá žena (Joan Fontaine) provdá za vdovce (Laurence Olivier), jehož manželka zemřela za zvláštních okolností. Hitchcock byl nominován na Oscara za režii a Rebecca získala sošku za nejlepší film. Ta však připadla významnému producentovi Davidu O. Selznickovi. V následujícím roce obdržela hereckého Oscara za roli v dalším Hitchcockově filmu Podezření (1941) Fontaine. Hitchovi se soška vyhnula i tentokrát.

Hitchcock se při osvobozování Evropy od nacistické nadvlády podíval do některých koncentračních táborů. A natočil o tom dokumentární film, který byl uložen do britského sejfu z důvodu přítomnosti hrůzných záběrů. Úředníci měli za to, že proslulý mistr thrilleru dokument "pro efekt" zmanipuloval. Hitchcock natočil obrovské množství materiálu. Jeho torzo bylo prezentováno na berlínském festivalu v roce 1984. Před pár lety připravil novou podobu filmu režisér Andre Singer k příležitosti jubilea 70 let od osvobozování koncentračních táborů.

Slavná scéna z filmu Vertigo (česky Závrať, 1958) vstoupila do dějin novátorských kamerových technik pod označením "vertigo effect". Oč jde? "Plynulá jízda spojená se změnou ohniskové vzdálenosti vytváří iluzi vzdalování či přibližování pozadí k objektu v prvním plánu." (bakalářská práce Václava Fronka z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně) Jestli vám popis přijde příliš technicistní, podívejte se na scénu výše. Závrať zaručena. Zajímavostí je, že "vertigo effect" nevymyslel Hitchcock osobně. Jeho autorem je kameraman "druhé kategorie" Irmin Roberts. On trik vypiloval k dokonalosti. Vyvinutí speciálních čoček stálo 20 tisíc dolarů.

"To je vážně psycho!" Říká se to často, ale je to vážně vždy tak výstižné? Hláška zlidověla i díky stejnojmennému filmu Alfreda Hitchcocka. Černobílé dílo bylo v době svého vzniku údajně autorovou uměleckou sebevraždou. Natáčelo se na černobílý materiál, Hitch vývoj filmu zafinancoval z vlastního, pomáhala mu oddaná žena od filmařského fochu Alma Reville... A vzniklo dílo, které i v dnešní době dokáže nahnat hrůzu. Horor, slasher, thriller? Psycho (1960) je psycho. Hitchcock není jen režisér. Hitchcock je Hitchcock.

Hitchcock byl nejen průkopníkem zvukového filmu, důmyslných záběrů a sugestivní kinematografické řeči, ale řadí se též k významným představitelům cameo výstupů. Svá camea (neboli "štěky") si užíval během natáčení vlastních filmů. Objevil se ve 39 ze svých 52 snímků. A kdo ho jako herce vedl? Ve snímku Ptáci (1963) to byla hned dvojice psů.

Ač se to zdá jako špatný vtip, Hitchcock není držitelem jediné sošky Oscara za režii. Nominován byl za svou přes 60 let trvající kariéru celkem pětkrát. Je nicméně držitelem Pamětní ceny Irvinga G. Thalberga, pojmenované podle zázračného producenta z pionýrských dob Hollywoodu. Hitch cenu převzal na jubilejním 40. vyhlašování Oscarů v roce 1968. Stačily mu na to dvě slova: "Děkuji Vám." Zbytek zanikl ve slavnostních fanfárách. Původem Brit s americkým pasem nevyměkl ani tentokrát. Jestlipak se na přenos dívali zakladatelé Monty Python?