20 let od hollywoodského dobývání Tróje. Brad Pitt si vymkl kotník v souboji s mužskou horou

Troju připravoval německý režisér Wolfgang Petersen, jenž měl i s velkými trikovými produkcemi rozmanité zkušenosti. Tvůrce proslavený protiválečnou Ponorkou si v zámoří udělal jméno Nekonečným příběhem, evropskou fantasy se západním apelem a propagací cílenou na Spojené státy. Hollywood si skvělého řemeslníka s citem pro žánrová vyprávění zamiloval díky hitům jako Můj nepřítel, S nasazením života či Smrtící epidemie, jež po áčkové 90s blbině Air Force One následovala ještě technicky špičková Dokonalá bouře.

Dirigovat bájné hrdiny jako řecký bojovník Achilles (Pitt) či trójský princ Hektor (Eric Bana), které proti sobě postaví úprk krásné Heleny (Diane Kruger), manželky Agamemnónova bratra Meneláa (Brendan Gleeson), s Hektorovým bratrem Paridem (Orlando Bloom), ale bylo něčím, co Hollywood v takovém produkčním rozsahu už zkrátka neprováděl. Natáčení na Maltě a v Mexiku, které zahrnovalo výstavbu pompézních kulis, přišlo až na 180 milionů dolarů, což by dnes zásluhou inflace dělalo 300 milionů. Tedy zhruba stejně, kolik údajně stál druhý Gladiátor.

Přehlídka hvězd v dobových kostýmech v čele s rozpolceným hrdinou Pittem, nad jehož „spanilostí“ se ještě s odstupem let pozastavoval kolega Brian Cox, po celém světě vydělala bezmála půl miliardy dolarů. Publikum si výpravné dobrodružství s nejednoznačnými postavami, které se zdárně tvářilo jako reálná historie na mytických olympských steroidech, celkem oblíbilo. Totéž nelze říct o kritické obci, která měla spoustu výhrad, často velmi oprávněných. Petersen přece jenom v akčních scénách nekouzlil jako Ridley Scott, dlouhé roky v příběhu míjí bez jakýchkoli vodítek a výkon Orlanda Blooma nebyl trnem v oku leda jeho pubertálním fanklubům.

Film si každopádně udržuje mnoho pozitiv včetně souboje Achillea s Hektorem a promítá se do něj, že studio Warner Bros. ovlivňovalo přínos svébytného režiséra až příliš. Za Petersenem se v dobrém ohlédl i Nathan Jones, 211 centimetrů vysoký herec a bývalý wrestler, jenž ztvárnil „menší“ roli Achillova vyzyvatele Boagria. „Spolupráce s režisérem Wolfgangem Petersenem byla fantastická. Hodně mi připomínal George Millera – prostě dobrá duše, která věděla, co chce. Je smutné, že zemřel, ale jsem vděčný, že jsem s ním mohl pracovat,“ pravil Jones ve facebookovém příspěvku na adresu režiséra, jenž nás opustil před dvěma lety.

Australan Jones byl v mládí pěkným kvítkem, v sedmnácti letech putoval na sedm let do věznice s maximální ostrahou za osm ozbrojených loupeží, načež jej po roce veřejně prospěšných prací propustili. Za mřížemi objevil kouzlo poweliftingu a brzy se stal i nejsilnějším strongmanem Austrálie. Jehož veřejně zdokumentované rekordy zaujaly Jackieho Chana, jenž mu zajistil debutovou roli v akční komedii První rána (1996). Po přelomu tisíciletí se Jones, přezdívaný Megaman, přeorientoval na wrestling. Po krátké době v prestižní organizaci WWE nicméně z ringu vycouval a víc se soustředil na herecké příležitosti.

Pittův řecký hrdina jej po pozdním probuzení a vypeskování Agamemnónem v úvodu snadno pošle k zemi, což by za okolností nepodléhajících smluvené inscenaci asi nebylo možné. Herecká superstar to ostatně pocítila. „Brad si podvrtl kotník, když se mě snažil skolit. Ironie v celé své kráse – Achilles si poranil patu. Museli přivést jeho kaskadéra, aby scénu dokončil,“ vzpomínal Jones, jehož si dnes nejvíc vybavujeme z postapokalyptické franšízy George Millera Šílený Max. Roku 2015 si poprvé zahrál Riktuse ve Zběsilé cestě a po devíti letech si úlohu zopakoval v letošní Furiose.

„A ten meč, který Brad použil? Jen rukojeť. Čepel tam vložili dodatečně,“ pozastavil se nad vizuálním trikem, který umožnil vznik působivého bojového efektu. Na CGI si přitom tehdejší produkce tolik nepotrpěla, což Jonesovo vyprávění rovněž dokládá. „Když došlo na scénu s velkým kopím, byl jsem nervózní. Ta kopí byla skutečná a já je házel jako oštěpy. Žádné CGI, žádné speciální efekty – jen já, surová síla a svalová paměť. Po prvním záběru jsem sklidil ovace od komparsistů. Cítil jsem se dost dobře,“ vrátil se nejprve k momentu, kdy Boagrius zkouší Achillea vyřídit na dálku.

Četná pracovní síla nicméně ruku v ruce s nedostatečnou organizací způsobovala problémy a prodlevy. „Měl jsem tam být jen pár dní – tak akorát, abych tu práci dokončil. Ale téměř o dva měsíce později jsem byl stále na natáčení. Proč? Zpoždění. Velké. Měli stovky komparzistů, kteří hráli vojáky, a řekněme, že většina z nich se pod tím horkým mexickým sluncem ‚cítila otupěle‘. Všichni mají plat 10 dolarů za den a pravděpodobně více THC než vody v svých tělech. Kdo by je mohl vinit? Jste uprostřed ničeho, smažíte se jako vejce...,“ vzpomínal Jones na unavující průtahy.

„Takže je tu koordinátor kaskadérů, který se je snaží přimět, aby stáli v jedné linii. Dvacet minut trvalo jen seřazení! Řekl jsem jim: ‚Proč nenajmout skutečné vojáky? Byli by seřazení během několika sekund a mohli bychom vést nějaké epické bitvy.‘ Ale ouha, Hollywood měl jiné nápady,“ pokračoval herec, jenž si prý musel sjednat pořádek sám. „Pak tu byla jazyková bariéra. Požádal jsem je, aby se přesunuli, a jen na mě nechápavě zírali. Nikdo neměl tušení, co říkám. Tak jsem si pomyslel: ‚Dobře, zkusíme plán B.‘ Nechtěl jsem nikoho jemně pošťuchovat. Vešel jsem mezi ně se štítem a začal je odstrkávat z cesty. Na kameře to taky vypadalo skvěle – prodírám se jako buldozer. Scéně to dodalo opravdový šmrnc!“

Není to jen sobecké chvástání – jestli Troja v něčem i po letech funguje, pak ve vývoji Pittova ctižádostivého charakteru, který se v inkriminovaném prologu ihned ikonicky zformoval. Hrdina pohrdající svým králem se ladně vypořádá s monstrem, od něhož poletují ostatní bojovníci a který to s oštěpy umí jako Jan Železný. Zrod hrdiny byl vskutku málokdy tak impozantní a navrch symbolický – vzhledem k Pittovu zranění a tomu, jak bylo Achilleovi předurčeno skončit.

Podívejte se také na žebříček nejlepších historických filmů podle Kinoboxu. Brada Pitta samozřejmě najdete v žebříčku nejlepších herců.

Zdroje: Kinobox, Facebook