Voyo skrývá nečekané zahraniční poklady. Tyto přehlížené pecky vyděsí, dojmou či zarmoutí

Herec Joseph Gordon-Levitt byl jeden čas nejžádanějším třicátníkem Hollywoodu, což vedle romantiky 500 dní se Summer nebo sci-fi Počátek způsobilo hlavně hořkosladké drama 50/50. Sympaťák s věčným klukovským výrazem se v něm dozvídá nepříjemnou nádorovou diagnózu, která jeho šance na přežití smrskne na pouhých padesát procent. Mnohé by to nenávratně vykolejilo, ale energický protagonista Adam nastaví tvář nezlomného bojovníka.

I když trochu vychladne jeho dřív stabilní vztah s přítelkyní Rachael (Bryce Dallas Howard) a na novou bezvlasou image se obtížně zvyká, Adamovi v životní výzvě pomáhá sympatická terapeutka Katherine (Anna Kendrick) a také optimistický kamarád Kyle (Seth Rogen), jenž ve zdravotním handicapu mimo jiné spatřuje účinný prostředek k balení holek. Přesvědčivé balancování na hraně lehké komedie a závažného dramatu obstarává především scénář jednorázového autora Willa Reisera, kamaráda Setha Rogena, jenž zdramatizoval vlastní zkušenosti se závažným onemocněním. Za svou práci obdržel cenu Independent Spirit Awards za nejlepší scenáristický debut, na který už od té doby bohužel nenavázal. Hlavně, že mu slouží zdraví.

Christian Bale je známý jako Bruce Wayne z batmanovské trilogie Christophera Nolana a také coby metodický herec odevzdaný až nebezpečným fyzickým transformacím. Zapomínat by se nemělo ani na jeho obdivuhodný výběr rolí, jímž často projevuje náklonnost i autorským tvůrcům méně komerčních filmů. Třikrát už pracoval s režisérem Scottem Cooperem, jenž mu očividně učaroval pozapomenutým dramatem Pryč od pece. Bale ztvárňuje pensylvánského oceláře Russella, jehož bratr a veterán z Iráků Rodney (Casey Affleck) se zaplete s tamním podsvětím.

Ilegální kšefty má pod palcem chladnokrevný a vznětlivý ranař v podání Woodyho Harrelsona, za jehož šibalským úsměvem tentokrát vězí násilí, smrt a efekt depresivního prostředí, které postavy v Cooperově podání jako tradičně pohlcuje. Zádumčivé vyprávění o studené pomstě žhnoucí lidskými emocemi nikam nespěchá a dává si záležet, abychom porozuměli sociálnímu kontextu i tíživé minulosti aktérů. Režisér podobně soustředěné výkony předvedl také ve westernových Nepřátelích a hororovém Paroží, Pryč od pece nicméně zůstává jeho zřejmě nejpřehlíženějším klenotem. A také nejlépe obsazeným, zmíněné trio ostatně doplňují třeba Willem Dafoe, Zoe Saldana nebo Forest Whitaker.

Dan Gilroy, bratr proslulejšího scenáristy Tonyho Gilroye (Bourneovo ultimátum), režíroval pouze tři filmy. Debutový Slídil podle vlastního scénáře je z nich s přehledem nejvýznamnější a Gilroy jej nosil v hlavě od roku 1988. Tehdy se seznámil s knižní kolekcí fotografa Arthura Felliga, jenž zachycoval pouliční newyorský život 40. let. Mysteriózní neo-noir sleduje reportéra na volné noze, sociopatického Lou Blooma (Jake Gyllenhaal), který jako první filmuje místa trestných činů a materiál poskytuje televiznímu zpravodajství Los Angeles.

Snímek je temnou kartografií zločinem prolezlé metropole, kde cynická média z lidského neštěstí těží štědře monetizované senzace. Bloom narušuje pozici nezúčastněného pozorovatele, uzavírá lukrativní pakty s šéfkou ranních zpráv Ninou (Rene Russo) a začíná s místy činu manipulovat pro dosažení silnějších záběrů. Gilroy, jenž Gyllenhaala i svou manželku Russo posléze obsadil také do neobvyklého hororu Velvet Buzzsaw a s bratrem se podílel na Star Wars seriálu Andor, nic a nikoho neromantizuje. Naopak s pomocí kameramana Roberta Elswita (Až na krev) předkládá syrově ponurou, místy až hororovou satiru, která bude aktuální stále více a více.

V minulé dekádě nemělo premiéru zase tolik filmů, které už dnes považujeme za kultovní. Jedním z nich je celovečerní debut známého spisovatele, nyní také režiséra, scenáristy a hudebního skladatele S. Craiga Zahlera. Jeho letitý obdivovatel Kurt Russell přijal roli šerifa v zapadlém městečku Divokého západu, které jako snítko civilizace obklopuje nekonečná pláň divočiny, uprostřed níž stále vládne kruté barbarství. Několik lidí z osady unesou kanibalové přilákaní zbloudilým cizákem (David Arquette) a šerif zformuje nesourodou záchrannou výpravu (Matthew Fox, Patrick Wilson a Richard Jenkins), která postupuje do chřtánu všudypřítomné smrti s obavami, humorem a dialogy, jež se pozastavují nad historicky zakořeněnými genocidami.

Zahler vytváří prostředí, v němž panuje hororové dusno a o sympatické neoblomné hrdiny se začneme záhy bát. O to víc, když zpoza skalisek slyšíme hrdelní zvuky brutálních nepřátel, jejichž nástupy jsou z žánrového hlediska obrovsky efektivní. A také pěkně kruté. „Nečekal jsem nic víc než zabijáka času na deštivé středeční ráno, a dostal jsem nízkorozpočtovou westernovou epiku. Jen díky dialogům to za to stojí“ uvedl v čerstvé recenzi po přidání filmu na americký Netflix spisovatel Stephen King. Lepší doporučení těžko obdržíte.

Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí… Hloubavý hollywoodský autor James Gray možná Waldemara Matušku nezná, ale inspiroval se skvělým biografickým románem Davida Granna o britském badateli Percym Fawcettovi (Charlie Hunnam), jenž v prvních dekádách 20. století opakovaně podnikal výpravy do srdce amazonského pralesa. Toužil nalézt doklad o existenci prastaré civilizace, která doplní lidskou skládačku a možná vyjeví chybějící existenční dílky. Se stále větší houževnatostí, již nezlomila ani milující rodina, ani drsné zážitky ze zákopů první světové války, následoval prchavou i mocnou duševní pohnutku a přesvědčení, které jej mohlo kdykoli připravit o život.

Ztracené město Z ve své době zklamalo komerční publikum očekávající dobrodružný survival thriller. Tyto aspekty Grayův překvapivě vystavěný a oduševnělý snímek má, ale větší váhu klade na psychický vývoj protagonisty a vrstevnatost sdělení, které se vymyká plochému a předvídatelnému mainstreamu. A po osmi letech nastal čas na to, abychom tohle nepoddajné, ale nádherně natočené a bravurně zahrané mistrovské dílo zpětně docenili. Gray předvedl cit pro obrazovou poetiku a emoční nuance už v přehlíženém dramatu The Immigrant a propašoval ho také do vesmírné epiky Ad Astra, pátrání po bájné lidské civilizaci nicméně zůstává jeho nejtajemnějším, vypravěčsky nejokázalejším a interpretačně nejbohatším filmem. Pro moderní publikum se navíc jedná o schůdnějšího nástupce Herzogova Aguirre, hněv Boží, které momentálně nenabízí žádná streamovací služba.

Jonah Hill je tím hercem, jenž se ve Vlkovi z Wall Street s DiCapriem soukal po podlaze v drogovém opojení, s Tatumem infiltroval střední školu jako prostořeký policista z 21 Jump Street a v katastrofické satiře K zemi hleď! bavil jako nekompetentní prezidentský fracek. Čtyřicetiletý komik, jenž prošel dramatickou tělesnou transformací, je ale také skvělým režisérem. Soudit to můžeme na základě jeho prvotiny Devadesátky, v níž se roku 2018 nostalgicky ohlížel za dospíváním ve skejťáckém rajonu LA, kde mnoho ztracených duší z komplikovaného rodinného zázemí snilo o tom, že se stanou dalším Spielbergem či Tonym Hawkem.

Chlapecký protagonista, jenž prchá z domu vyčerpané samoživitelce (Katherine Waterstone), se chytí etnicky namíchané party ryzích flákačů, kteří mu přidělí přezdívku „Fuckshit“ a poskytnou mu tolik potřebné sociální zázemí. Hill v úloze scenáristy nespoléhá na tradiční dramatizaci a před hrdiny nestaví MacGuffin, který musí vygradovaně následovat. Jde o charakterní a dobovou studii, která plyne na skejťáckých zákrutách a retro melodiích, přičemž z pouhé interakce postav pochytíme víc než případně z nerealisticky vyhroceného děje. Dopřejte si nečekanou kvalitu na lenošivé nedělní odpoledne a vyhlížejte Hillův příští režijní a scenáristický počin, jímž bude mysteriózní horor Outcome s Keanu Reevesem a Cameron Diaz.

Problematika terorismu je stále ožehavější a každoročně se jí věnuje mnoho filmů s různými ambicemi. Nezřídka dostáváme žánrově kudrlinkové špionážní akčňáky, z nichž čpí adrenalin, ale vytrácí se realismus a respekt nad skutečnými oběťmi. Hotel Mumbai od debutujícího režiséra Anthonyho Marase pojednává o pákistánském útoku na luxusní bombajský hotel Tádž Mahal se zpola dokumentární syrovostí, která se zadře pod kůži a zůstane tam ještě dlouho po zhlédnutí.

Maras aplikuje neúprosný pozorovací styl Paula Greengrasse, jenž obecenstvo ochromil rekonstrukcemi reálných lidských tragédií v Letu číslo 93 nebo Kapitánu Phillipsovi. Turistický resort se propadá do chaosu pod zacílenými hlavněmi pušek, jejichž držitelé jsou motivovaní zažitou nesmyslnou ideologií. Dvouhodinový příběh dynamicky střídá perspektivy a subjektivizuje utrpení napadených postav, čímž zpřítomňuje hrozbu a naléhavost situace. Melodrama zcela ustupuje impulzivnímu jednání a odvaze hostů či zaměstnanců hotelu, což místy ústí do mrazivých překvapivých situací. Maras se momentálně chystá na válečné drama o předpovědi počasí před vyloděním v Normandii, z čehož se ve světle jeho skvělého debutu klube očekávaná filmová událost.

Bez vyhraněného bizáru by to nešlo. Adaptace Lovecrafta popkulturu přesycují, Guillermo del Toro jeho odkazu věnoval pár epizod svého Kabinetu kuriozit a vliv autora sci-fi hororů prosakuje do mnoha formálních estetik. Jednu z těch nejkouzelnějších nabídla Barva z vesmíru z roku 2019, kdy Nicolas Cage došílel do hereckého stadia, které bude pro expresionistické herce jednou stejně vlivné jako Lovecraft pro žánrové tvůrce. Poblíž rodinné farmy spadne vesmírné těleso a při absenci Mužů v černém rozprostírá halucinogenní barevný závoj, jehož působením se mentalita živých tvorů v blízkosti nebezpečně mění.

Od autorovy povídky se film jihoafrického režiséra a scenáristy Richarda Stanleyho hlavně v druhé polovině odchyluje, ale v jistých ohledech, za nesporné výhody audiovizuální komunikace, ji dokáže zatraktivnit. Představivost plynoucí z okolního tajuplného vesmíru je pro mnohé samozřejmě údernější, správně ujetý snímek s tradičně extravagantním Cagem a talentovanou Madeleine Arthur ovšem hororově nestrádá a umí překvapit. Stanley se předtím do filmových éterů zapsal neslavnou účastí na katastrofální adaptaci Ostrova dr. Moreau z roku 1996, z níž ho přes protesty některých spolupracovníků vyhodili a nahradil jej John Frankenheimer. Zde mohl svou vizi dotáhnout do konce a rozhodně není od věci se s ní seznámit.

Prohlédněte si ještě žebříček nejlépe hodnocených filmů na Voyo podle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.