Gimli slaví 80 let. Rhys-Davies hodil svou nejslavnější tvář s nadšením do ohně
Ačkoliv si pro svůj vágně orientální vzhled připsal slušnou dávku arabských rolí, jedná se o rodilého Brita z velšské rodiny zdravotní sestry a koloniálního důstojníka. Protože jeho otec byl brzy po jeho narození nasazen na policejní práci do africké Tanzánie, právě zde strávil John rané dětství a měl přeci jen příležitost hned zkraje života poznat pro Evropana exotickou kulturu. Vzdělání už ale získal zpět v Anglii, kde patřil do úplně prvního přijatého ročníku čerstvě založené University of East Anglia. Založil zde dramatický klub.
Johnova kariéra se rozjížděla jen velmi pomalu. V televizi se začal objevovat během 70. let jako herec vedlejších rolí. A tak to vlastně zůstalo. Pro jeho rysy mu byly často svěřovány role typu „portugalský gangster“. Ze stejného ranku byla i jeho první ikonická role, když v roce 1981 ztvárnil v Dobyvatelích ztracené archy Indyho egyptského přítele Sallaha. Publikum i Steven Spielberg si ho oblíbili natolik že se nakonec objevil hned ve třech dílech včetně posledního Nástroje osudu.
Na přelomu století pak dostal příležitost se opět zapsat do širšího povědomí, když získal roli trpaslíka Gimliho v Jacksonově adaptaci Pána prstenů. Na jednu stranu se zdá možná podivné obsadit vysokého Rhys-Daviese do role trpaslíka, a pro herce z toho skutečně plynula řada fyzických nepříjemností. Technicky ale pomohlo, že John byl proporčně o kus větší než herci, kteří ztvárnili hobity, což odpovídá Tolkienově kánonu. Stačilo tedy celou menší skupinku scvrknout jeho celek a filmaři pracovali celkem se dvěma dimenzemi, nikoliv třemi.
Není ale tajemství, že si právě John užil celé natáčení nejméně ze všech. Krom zničených kolenou ho trápila i nepříjemná latexová maska, která mu dráždila pokožku. Dobře známé jsou záběry z posledního natáčecího dne, kdy každý z hlavních herců získal na památku nějakou rekvizitu a na Gimliho připadl jeho obličej zasazený do slušivého rámečku. Jakmile ale herec tenhle dárek dostal do ruky, vyrazil s ním k ohni a mrsknul s ním do něj. Jak plameny pohlcovaly tenhle mučící nástroj, viděli prý někteří Johna se poprvé po letech smát.
Je tedy fér říct, že vztah Rhys-Daviese ke své zdaleka nejslavnější roli je poněkud ambivalentní. Jako jediný z devíti členů společenstva si ostatně odmítl nechat udělat na památku padnoucí tetování, elfské číslo 9. Tu čest nabídl svému kaskadérovi Brettu Beattiemu, který ho zastupoval v takové míře, že se jednu dobu uvažovalo, že bude uveden vedle Johna v titulcích. Časem se přeci jen jeho nechuť k roli obrousila a dokonce nabídl, že se zúčastní natáčení Hobita jako poradce svým trpasličím nástupcům. Utnul ale možnost se do role vrátit.
Krom fyzického herectví se Rhys-Davies věnuje i dabování animovaných filmů a seriálů. Jistě se jedná o herce, který nikdy nevystřelil na vrchol, zároveň se mu ale poštěstilo přičichnout k velkým a památným projektům, díky nimž jeho tvář nebude jen tak zapomenuta. I kdyby pod nánosem latexu. I kdyby v domnění, že pochází z blízkého východu. Dnes John samozřejmě objíždí cony a fotí se s fanoušky, stále však ještě nepřepnul do důchodového módu. Je skvělou volbou pro různé patriarchy a dominující dědečky.