Renée Zellweger slaví 55 let. Jak se dokonalá hvězda stala maskotem nedokonalých žen?
Renée Kathleen Zellweger se narodila v Texasu. Její otec byl Švýcar, matka Laponka, oba pracující zcela mimo zábavní průmysl. Od mládí se zajímala o atletiku a sport, herectví pro ni bylo vedlejším koníčkem. Během vysoké školy si musela přivydělávat jako roznašečka koktailů v baru a tato práce, stereotypně považovaná za velmi ponižující, ji prý dala stejně důležitou lekci pro showbusiness jako herecký kroužek. Naučila se nesoudit lidi a přistupovat ke svým možnostem pragmaticky.
Začala brát i malé filmové role a pomalu se propracovávala hollywoodskou hierarchií. První pětiletku devadesátých let strávila jako zcela neznámá tvář. Tu druhou, předně po roli v hitu Jerry Maguire s Tomem Cruisem, její jméno pomalu začalo vstupovat do povědomí. No a pak Renée explodovala v jednu z největších celebrit díky adaptaci populárního britského románu spisovatelky Helen Fielding o radostech a starostech moderní ženy. Z Renée byl najednou miláček národa.
Takovou troskou bych chtěla taky být
Bridget Jones nešlo odolat. Je dokonalým způsobem nedokonalá. Prezentuje se jako stydlivá a zakřiknutá, zároveň je ale nesmírně výřečná a schopná v sociálních interakcích rychle improvizovat. V práci se musí často ponížit a dělat něco, co se jí nezamlouvá, pořád to je ale skvěle placená pozice v médiích, za kterou by jiní vraždili. I přes častá zaškobrtnutí je její kariéra vždy na vzestupu. Deprese a náznaky problémů s alkoholem nikdy nepředstavují problém, který by zasahoval do její společenské funkčnosti. A nakonec je to beztak jedno, protože o ni bojuje ne jeden, ale hned dva milionáři s tvářemi Hugh Granta a Colina Firtha.
Její život se rozpadá způsobem, na jaký můžeme my smrtelníci leda aspirovat. Za veškeré problémy si může sama a všechny chyby jí jsou promptně odpuštěny, protože je tak moc roztomilá. Připomeňme si, že zápletka druhého dílu spočívá v tom, že Bridget skoro rozbije svůj vysněný vztah, protože bez pádného důvodu věří, že ji pan Darcy podvádí se svou sekretářkou. Z ní se nakonec vyklube lesba, která je z důvodů nám zcela nejasných rovněž zamilovaná do Bridget. Díky bohu aspoň tento zvrat není pojat tak homofobně, jak mohl – na 20 let starý film se zmatení naší hrdinky a relativně taktní odmítnutí nápadnice jeví nečekaně empaticky.
Co zestárlo naopak velmi špatně, je přístup prvních dvou dílů k tělu Renée Zellweger. Ve svém běžném životě je velmi hubená, a to natolik, že se v bulváru často spekuluje o různých jejích zdravotních a mentálních diagnózách (které herečka vždy vehementně popírala a odvolávala se na lásku k tělocvičně). Pamětníci si tedy tím spíš jistě vybavují, s jakou intenzitou stál marketing prvních dílů na tom, že odhodlaná herečka pro roli výrazně přibrala. Ach, jaká hrůza a oběť! Byla přitom řeč o nějakých deseti kilech navíc. Co na tom, že deset kilo navíc u ženy se zdánlivou podváhou by mělo být oslavováno jako krok správným směrem. Zvolená rétorika uvěznila Zellweger (a ženy, které kampaň sledovaly) v doslova zdraví nebezpečném standardu.
Ohledně vzezření Bridget Jones tedy dnes existuje menší Mandela efekt. Lidé si pamatují, že hrdinka má být tlustá, takže si v mysli dosazují mnohem objemnější osobu. A pak jsou v šoku, když film sledují a vidí, že obzvlášť v prvním dílu byla Zellweger stále hubená, pouze oblečená v nelichotivě zmačkaných kostýmech. Ostatně jen o rok později odpremiérovalo Chicago, kde byla Renée prezentovaná jako maximálně hot celebrita. Stačilo ji jinak obléknout, učesat a nalíčit.
Úplně jako my!
Jak se tedy mohlo stát, že se tento zcela nerealistický anti-ideál tolik uchytil? Jednak za to může naše vlastní divácká povaha. Na jednu stranu chceme ve filmech sledovat něco povědomého, ale také nemáme náladu se zabývat přesným otiskem reality se všemi jejími trápeními. Neprivilegované postavy zabředlé v životní rutině mohou ostatně jen těžko zažívat zábavná dobrodružství. Bridget Jones je tedy ve všech materiálních ohledech zcela privilegovaná a úspěšná žena, která je troska proto, že se tak cítí a někdy tak vystupuje.
Na Renée Zellweger tu pak ležela velká tíha, protože existuje neviditelná a nejasná hranice, kdy taková postava začne být enormně otravná a publikum ji odmítne jako nesnesitelného rozmazleného fracka. Na jednu stranu o určitý klam stojíme, jen nás nesmí praštit do očí. U Bridget Jones by to bylo obzvlášť snadné. Její úspěch je tedy ve velké míře založen na tom, že Zellweger nás svým diblíkovským charismatem dokáže přimět k tomu, abychom přehlédli všechny protiklady i paradoxy a přijali Bridget právě tak, jak samu sebe prezentuje. Tedy jako ženskou, která nehledě na vše, co značí opak, zažívá běžná trápení. Nehledě na to, kolik firemních ředitelů se o ni uchází, je možné se s ní ztotožnit.
Vracíme se k tomu, že Bridget Jones je troska, kterou chcete být. Když s ní sdílíte jízlivé a sarkastické poznámky, oblibu vína a vylehávání u televize, třeba i vy máte v sobě potenciál být úspěšnou novinářkou, která jde z práce do práce a od milence k milenci. Jen se to neprojevilo navenek, ale to je nakonec detail. Můžete se díky tomu cítit líp.
Kariéra Zellweger neskončila u Bridget Jones. Jak už padlo, jen o rok později zářila v oscarovém Chicagu. A o další rok později si odnesla vlastního Oscara za vedlejší roli v Návratu do Cold Mountain. V roce 2019 si pak po šestileté herecké pauze odnesla sošku za hlavní roli, když ztvárnila Judy Garland. Od té doby uplynulo dalších pět let, během nichž se vyhýbala plátnům. Ztvárnila ale hlavní role v seriálech The Thing About Pam a CO / KDYBY. Nyní se začalo mluvit o čtvrté Bridget Jones. Naivně korporátní popfemismus prvních dvou dílů už ostatně zestárl natolik, že je jednoznačným kandidátem na plnohodnotné nostalgické uchopení. Třetí díl Dítě Bridget Jones, na nějž se čekalo 12 let, docela rychle zmizel z povědomí (leckdo s sebou teď možná cukl: Počkat, ona existuje trojka?), vydělal ale rozumné peníze a naznačil, že komerčně tenhle brand není mrtvý.
I když Renée jistě předvedla lepší výkony, pro popkulturu bude vždy především Bridget Jones. Mnozí si ostatně dodnes myslí, že je Britka, přestože v mnohých jiných rolích předvedla svůj autentický jižanský přízvuk oproti tomu nacvičenému pro Jones. Bude pro diváky ženou, která neví, co se sebou, ale přesto jí můžete závidět. Ženou, jež je vdaná za boháče, má úžasnou práci a každý ji miluje, ale přesto je úplně jako vy a může být vaší nejlepší kamarádkou. Češi mají pojem „pohádka pro dospělé“, anglicky mluvící lidé „guilty pleasure". Bridget Jones je jejich dokonalým průsečíkem.