Co čekat od třetí Duny? Příběh o mesiášovi už je skoro napsaný, i přesto nás čeká menší pauza
Zhruba před měsícem, v rámci propagace druhé Duny, neskrýval Villeneuve touhu natočit ještě třetí film ze světa Duny. První dva snímky pokrývají celou první knihu od Franka Herberta a následující snímek by měl vycházet z Herbertovy další knihy, jíž byl Spasitel Duny (Dune Messiah). Přestože Herbert následně napsal ještě čtyři pokračování, Villeneuve by po Spasiteli Duny chtěl s tímto světem skončit, jak informovalo Variety.
I pokud by studio Warner Bros. poměrně rychle schválilo vývoj třetího filmu, režisér se do jeho natáčení prý hnát nebude, ačkoli v prosinci prohlásil, že už má scénář skoro napsaný. „Nevím, kdy přesně se na Arrakis vrátím. Možná si dopřeju nějakou zajížďku,“ tajemně naznačil a dodal, že pro jeho duševní zdraví může být dobré, když před natáčením Spasitele Duny realizuje nějaký jiný projekt.
Často citovaný hollywoodský insider Jeff Sneider na svém blogu přitom už v prosinci informoval, že studio s trojkou počítá, a to konkrétně na rok 2027. Oficiálně žádný takový termín nepadl, ale pokud by na něj Villeneuve přistoupil a zároveň chtěl ještě před premiérou stihnout natočit něco dalšího, čeká jej pořádný kvapík.
V případě jiných pokračování bychom mohli spekulovat, o čem asi další film bude, v tomto případě je však zdrojový materiál už více než půl století na pultech knihkupců – a Villeneuve se od literární předlohy z roku 1969 zásadně odchylovat nehodlá. Jak řekl v rozhovoru pro časopis Empire: „Spasitel Duny byl napsán v reakci na to, že lidé vnímali Paula Atreida jako hrdinu. To ale Herbert nechtěl. Moje adaptace bude blíže jeho původní myšlence, totiž že jde vlastně o varování.“
Rozvinutí mesiášských motivů
Není třeba spoilerovat, co vše nás v pravděpodobném sequelu čeká, jelikož zájemci budou mít do premiéry třetího filmu dost času na to, aby si Herbertovu předlohu přečetli. Stojí však za zmínku, jak mesiášské téma Villeneuva fascinuje. Je to patrné především v druhé polovině aktuálního filmu, v níž Paul váhá, jak přistoupit ke svému (možná předurčenému) osudu.
Snímek poukazuje na nepříznivé podmínky, v nichž musejí Fremeni žít. Nejde jen o vyhnanství v nehostinné poušti, ale i vykořisťování a pronásledování krutými Harkonneny. Je zcela logické, že takto zbídačený lid se upíná k proroctvím o mesiášské figuře, jež zajistí lepší zítřky.
Jistě není náhodou, že situace Fremenů na Arrakisu v mnohém připomíná podmínky, jimž čelil židovský národ v prvním století našeho letopočtu, když byla Judea pod nesmlouvavou římskou nadvládou. I tehdy společenské podhoubí přálo tomu, aby se objevovali různí domnělí mesiáši, a Ježíš Nazaretský byl původně také jen jedním z mnoha proroků hlásajících velké změny.
Přirovnávat Paula Atreida k Ježíšovi by samozřejmě bylo nesmyslné, jelikož Paul v knize i filmech vystupuje výrazně jinak, svou rostoucí moc používá k jiným cílům a také sehrává úplně jinou historickou úlohu nežli Ježíš; v některých ohledech je dokonce přímým Ježišovým opakem. Herbertovo (a nyní Villeneuvovo) mesiášské téma však skvěle pracuje s dobře známými a intuitivně pochopitelnými dějinnými paralelami a nutí nás k zamyšlení minimálně nad tím, jaké podmínky vedou k rozvoji náboženského fundamentalismu. Pokud se Villeneuvovi opravdu podaří realizovat i třetí film, bude velmi zajímavé sledovat, kam tyto lákavé a nebanální motivy dokáže posunout.
První Duna je ke zhlédnutí na platformě HBO Max, druhou můžete momentálně vidět v kinech. Podívejte se také na náš žebříček nejlepších sci-fi, kde obě dvě zaujímají velmi prominentní pozice.