Mickey Mouse, symbol copyrightových válek, vstupuje do veřejného vlastnictví
Pozornost na toto téma obrátil před dvaapadesáti lety kontrakulturní autor Dan O'Neill, jenž Mickeyho vyobrazil ve svém undergroundovém komiksu Air Pirates Funnies. Nejenže se u Disneyho nedovolil a za práva nezaplatil, slavného studiového maskota navíc nechal pašovat drogy a provádět orální sex s kolegyní Minnie. Domníval se, že tvoří legální parodii, avšak právní žaloba smetla legrácku ze stolu a O'Neill musel souhlasit, že Mickeyho Mouse už nikdy nenakreslí. „Kdybych to ještě udělal, musel bych Disneymu zaplatit pokutu 190 tisíc dolarů a dalších deset tisíc na právní výdaje. A na rok bych šel do vězení,“ prozradil dnes jednaosmdesátiletý tvůrce pro Variety.
Myšák, jenž je dokonce součástí Disneyho loga, zůstává pod copyrightovým vlastnictvím studia v jeho soudobých kreslených reinkarnacích. Jeho nejstarší verze se ovšem zpřístupňují pro veřejnost, což mnozí považují za symbolický milník. „Konečně k tomu dochází,“ přitakává Jennifer Jenkins, která každoročně publikuje seznam nových kulturních artiklů, jež vstupují do veřejného vlastnictví. V poslední době se takto k libovolnému uměleckému remixování uvolnili třeba Velký Gatsby, medvídek Pú nebo jeho souputník Tigger.
Pú okamžitě poznal, jak se mu může rozšířit žánrový záběr. Letos se stal antagonistou hororu Medvídek Pú: Krev a med, v němž z něj učinili chladnokrevného vraha. Obdobně podvratný přístup filmaři aplikují také na disneyovku Bambi a od ledna s tím musí počítat rovněž Mickey Mouse. Obskurnímu přepracování neušel ani Gatsby, kniha The Great Gatsby and the Zombies jej zavedla do světa nemrtvých.
Jenže Mickey Mouse je přece jen jiné kafe. Vynutil si zákonné dvacetileté prodloužení copyrightové lhůty, bez něhož by Disneyho práva na jeho nejproslulejší postavičku vyprchala už roku 2004. Tím si poněkud znepřátelil zástupce remixové kultury, kteří v tomto soukromničení nevidí kreativní přínos. Za svou původní tvorbu však společnost bojuje dlouhodobě, roku 1989 například žalovala oscarovou Akademii za neautorizované vyobrazení Sněhurky. V posledních letech se boj proti pirátství přesměroval na streamovací obsah a k soudu se tolik nedostával.
Mickey je navíc obecně považovaný za veřejné dědictví a po století existence nemusí různé karikaturisty zase tolik přitahovat. Parník Willie je ostatně už přes deset let volně dostupný na YouTube. Přece se mohou nalézt tací, kteří postavu zneužijí pro kritiku konzervativní Disneyho politiky, což před půl stoletím zamýšlel také O'Neill. Ten tehdy své dílo asocioval rovněž s prezidentem Nixonem, poukazoval na konzumerismus a imperialismus.
Dnes je Mickey Mouse symbolem společnosti, jíž mnozí spílají za propagaci woke kultury a aktualizaci klasické tvorby. Ve veřejném prostoru tak Myšák může nadělat paseku, jaká jeho dosavadnímu zákonnému zástupci nebude dvakrát příjemná. Doba si to však už dlouho žádá.