Na Psycho si televizní publikum počkalo hodně dlouho. Mohla za to skutečná brutální vražda

Zároveň se však jednalo o nečekaný hit, který Hitchcock natočil se svým televizním štábem levněji než jiné filmy, což je obzvláště fascinující v precizně zrežírovaných momentech, jimž samozřejmě dominuje vražda ve sprše. Bodavé smyčce Bernarda Herrmanna, rychlý střih upomínající třeba na Ejzenštejnovu montáž a nelidská hrozivost Normana Batese se postaraly o to, že v dějinách kinematografie snad nenajdete ikoničtější vraždu.

Její provedení však způsobilo, že televizní premiéra snímku se musela skoro o rok odložit. Co se přesně stalo? Televizní stanice CBS zaplatila 800 tisíc dolarů, aby v září roku 1966 (tedy šest let po premiéře v kinech) mohla dílo odvysílat. Jen pár dnů před očekávaným televizním debutem však došlo ke skutečné vraždě, jež skon postavy Janet Leigh až znepokojivě připomínala.

Její obětí se stala Valerie Percy, dcera chicagského senátora Charlese Percyho. Neznámý útočník se vloupal do jejich rodinného sídla a jednadvacetiletou ženu zabil dvanácti bodnými ranami. Podle forenzního psychiatra Edwarda Kellihera šlo o cílené vloupání se záměrem vraždy, nikoli o náhodu, jak připomíná online magazín Far Out. Valeriina matka Loraine se v osudný okamžik dokonce také nacházela v bytě, vše se však odehrálo tak rychle, že útočníka nedokázala identifikovat a policie jej nikdy nedopadla.

Psycho se tudíž dočkalo prvního vysílání v televizi až napřesrok, tedy v polovině roku 1967, a to s mnohem menší pompou, než jaká provázela plánovanou premiéru. Scéna vraždy ve sprše byla výrazně zkrácena, z celého filmu dohromady vymizelo devět minut materiálu, který by na tehdejších obrazovkách neprošel. Podle webu Television Obscurities jeden z pohlavárů CBS tvrdil, že se jim podařilo „vyjmout hrůzy, ale ponechat napětí.“

Zdroje: Far Out, Chicago Tribune, Television Obscurities

Podívejte se na náš žebříček nejlepších hororů a děsivých filmů, kde Psycho nepřekvapivě okupuje jednu z předních příček.