Komiksové filmy už prodělávají, nahradit je může něco horšího
Popularita komiksových filmů se dá snadno vysvětlit vysokou míru eskapismu a především dětské identifikace se superhrdiny, jimiž se dle Stana Leeho a dalších autorů může stát každý bez ohledu na věk, rasu a gender. V kinematografii poskytly důležitý impuls dobrodružné a sci-fi filmy Stevena Spielberga a George Lucase. Superman z roku 1978 už měl hvězdného režiséra Richarda Donnera (Přichází Satan!) i velkého Marlona Branda. Batman (1989) otevřel novou dimenzi filmového marketingu a Spider-Man (2002) zahojil šrámy po dvou mizerných batmanovských sequelech Joela Schumachera.
Dlouhodobý řetězec
Roku 2008 se Robert Downey jr. představil jako Iron Man a publikum si na jedenáct let obmotal kolem prstu. Marvel Cinematic Universe se stal největší filmovou značkou dekády nejen díky žánrovému vývoji, který podpořil i Christopher Nolan s konkurenční ságou o Temném rytíři. Lidé rovněž tíhli k příběhům o hrdinských spasitelích po stále nezhojených událostech 11. září, jež série MCU i otevřeně citovala. Parta superhrdinů s nejrůznějšími schopnostmi a z různých koutů světa bojovala proti galaktickému terorismu a první velkou společnou bitvu svedla v Avengers (2012) přímo v ulicích New Yorku.
V MCU se sešlo tolik dlouhodobých faktorů (kinematografických, politických i sociálních) s aktuálními trendy v podobě populárních a skvělých herců či preferencí publika lačnícího po seriálových událostech, že úspěch vypadal jako samozřejmost. Jeden by i zapomněl, o jak specifický žánr se jedná, když jednotlivé filmy tak obratně zapojovaly různé formální vzorce a odkazy.
Nezapomněli na to někteří slavní režiséři v čele s Martinem Scorsesem, jenž opakovaně vysvětloval, že Marvel považuje spíš za zábavní atrakci než za skutečnou kinematografii. Tisk se jej ostatně na komiksovky neustále vyptával a jednu dobu se zdálo, že nic jiného se ve filmových kruzích ani neřeší. Avengers: Endgame završili promyšlenou jedenáctiletku marvelovského prezidenta Kevina Feigeho a stali se jedním z největších filmů všech dob.
Publikum si totiž samo zvolilo, za co chce utrácet své peníze. Vždycky to tak bylo a hollywoodský mainstream je kontinuálním řetězcem reakcí na dobové požadavky, které se objevují a zase mizí. A rozhodně nejde vrátit čas do období před Iron Manem, Batmanem nebo Čelistmi. Po Endgame nastal možná nejsignifikantnější dobový otřes v podobě koronaviru a MCU se začalo drolit. Jeho čtvrtá fáze letos nedospěla k žádnému konkrétnímu vyvrcholení po vzoru Endgame a publikum začíná být oprávněně přesycené.
Přesycení a dílčí průšvihy
První tři fáze MCU, od Iron Mana po Endgame, totiž skýtají necelých padesát hodin projekce a vznikaly jedenáct let. Čtvrtá fáze, která se rozpíná hlavně na Disney+ se seriály jako WandaVision, Hawkeye nebo Loki, měla jen od ledna 2021 do listopadu 2022 rovněž padesát hodin. Jednotlivé projekty postrádají stejnou kvalitu, lidé se smějí úrovni efektů a trikové oddělení si hromadně stěžovalo na šílené pracovní podmínky. Seriály jako She-Hulk nebo Ms. Marvel zaměřené na emancipační a etnicky různorodé příběhy nemají úspěch a bída pokračuje v kinech, kde pohořel třetí Ant-Man. A podle predikcí tvrdě narazí i 33. snímek MCU s příhodným názvem The Marvels, v němž uvidíme hned trojici mocných superhrdinek.
Průšvihem pro Disneyho, který má MCU pod palcem, byla také žaloba herečky Scarlett Johansson. Ta totiž po souběžném uvedení Black Widow (2021) v kinech i na streamu přišla o velké peníze. Ještě větší problém momentálně způsobil herec Jonathan Majors, jehož čeká soud kvůli několika obviněním z fyzického napadání žen. Majors přitom ztvárňoval dobyvatele Kanga, jenž měl být nástupcem záporáka Thanose (Josh Brolin) a právě kolem jeho hrozby se měl semknout nový tým Avengers u završení páté fáze. Těchto plánů se však Marvel vzdává a momentálně nikdo neví, co bude dál.
Feige nedávno prohlašoval, že filmové adaptace Marvelu sotva škrábly titulní stránku obrovského superhrdinského inventáře. Jenže publikum už táhne leda nostalgické zapojení dřívějších aktérů a aktérek, což dokládá úspěch posledního Spider-Mana s účastí Toma Hollanda, Andrewa Garfielda i Tobeyho Maguireho. I to je však dvousečné, což poznali u konkurenční stáje DC. Letošní Flash svedl dohromady několik představitelů Batmana a objevil se dokonce Nicolas Cage jako Superman. Snímek přesto propadl stejně jako dřívější Shazam 2 a pozdější Blue Beetle.
Odlišná nostalgie a preference
V Hollywoodu totiž začíná triumfovat jiná nostalgie, která se váže na videohry. Videoherní průmysl je ostatně daleko bohatší a mocnější než ten filmový, eskapismus dohání díky své interaktivní nátuře a pohlcujícím světům na nedostižnou úroveň. Stejně jako komiksy v kinematografii dlouho platil za podřadnou látku a tvůrci marně hledali klíč k tomu, jak specifické vyprávění poskládané kolem herních levelů převést do filmů a seriálů. Málokterá adaptace si na sebe vydělala, ale v současném přechodovém klimatu jde o spícího obra, jenž se hlasitě probouzí.
Televizi uhranula adaptace The Last of Us a na jaře předčil veškerá očekávání animovaný Super Mario, jenž v kinech vydělal přes 1,3 miliardy. Zvlášť lukrativní se jeví spojení videoher s horory, které dnes přitahují velkou pozornost a v konkurenci drahých blockbusterů obstojí i s malými rozpočty. Aktuálně uváděný snímek Pět nocí u Freddyho dle stejnojmenné kultovní videohry přivábil na Halloween celé rodiny i kultovní přívržence, a byť se dočkal mizerné kritiky, po dvou víkendech má na kontě 217 milionů dolarů celosvětově. A to stál směšných dvacet milionů.
Martin Scorsese si tedy klidný důchod jen tak neužije. Na zaníceného gamera totiž nevypadá a videoherní adaptace dosud nikdy neoslnily ze cinefilního hlediska, jaké jemu a mnohým lidem schází i v odlidštěných komiksech. Ty navíc na velkých plátnech i v televizi rozhodně neřekly poslední slovo. U Marvelu i DC mají stále velké plány, jejichž účinnost se zřejmě nezačne rýsovat dřív než za dva roky. Tehdy má DC zahájit novou epochu pod vedením Jamese Gunna, jenž pošle do kin nového Supermana. Marvel chystá celovečerní Madame Web se Sydney Sweeney a nového Kapitána Ameriku, k němuž naverboval i Harrisona Forda.
Komiksové adaptace se v blízkém horizontu skonu bát nemusejí, ale jejich uvadnutí se jeví jako soustavné a nevyhnutelné. Záchranou by zřejmě nebyla ani porážka videoherní konkurence, která má rovněž napilno. Ve vývoji jsou filmové verze postapokalyptického trháku Metro 2033, sci-fi Borderlands, Metal Gear Solid nebo Mass Effect, chystá se hraný God of War nebo Assassin’s Creed 2. Na jakou stáj byste si v tomhle dostihu vsadili?