Stovky tun v pohybu, přestřelky a rozviklané mosty. 10 nejlepších železničních akčňáků

Vlaky ostatně lidi fascinují a dávno předtím, než jsme začali křižovat nebesa a v rozmezí hodin zdolávat vzdálenosti, které dřív vyžadovaly měsíční výpravy, propojovala suchozemská civilizační centra právě železnice. Především ve Spojených státech jsou koleje jedním ze symbolů lidské expanze na řídce osídlený západ v průběhu 19. století, na což upozorňují filmy jako Tenkrát na Západě. 

Vlakové soupravy však filmaře přitahují i díky dynamickému a na pohled nezkrotnému pohybu obrovské masy materiálu, která poskytuje atraktivní akční kulisu. Ať už jde o loupeže, potyčky s teroristy, pronásledování nepřátelské soupravy nebo snahu o zastavení samovolně jedoucí mašiny, akce na vlacích bývá výživná, strhující a zábavná. A následujících deset filmů ji zvládlo prodat vůbec nejlépe. Řazené jsou dle data vzniku.

Nepřekonaný a nepřekonatelný král vlakových filmů definitivně ustavil režiséra a herce Bustera Keatona jako kaskadérskou ikonu. Geniální kombinace akční grotesky a válečného příběhu stojí na principu neutuchající honičky „tam a zase zpátky“, jakou o devadesát let později převedl do dystopické pouště Šílený Max: Zběsilá cesta. Keaton hraje titulní úlohu zamilovaného muže, jehož lásku během občanské války unesou nepřátelští vojáci na lokomotivě. Hrdina s kamennou tváří a nevídanými akrobatickými schopnostmi je jim v patách na ukradené soupravě, s níž odolává sérii vtipných i vzrušujících sabotáží.

Němý snímek je vrcholem Keatonovy tvorby, která se vyznačovala fyzickým humorem a nebezpečnými kousky, jež herec prováděl sám. Dlouho před možnostmi zeleného plátna a počítačových efektů publikum vidělo strhující akční komedii bez jediného slabého místa, jejíž kreativita ovlivňuje žánr dodnes. Nejdražší snímek své doby vrcholí zničením mostu, které se prostě muselo natočit na první dobrou. Stejně jako většina scén, v nichž šlo heroickému Keatonovi o život.

Podobné atrakce, jimiž tvůrci zasypávají vlakovou akci, lze vztáhnout i na podzemní metro. Dokázalo to minimálně finále Nebezpečné rychlosti, které záporákovi Dennisu Hopperovi přichystalo vpravdě nezapomenutelný skon. O dvacet let dříve se však Robert Shaw a Walter Matthau zapletli do přepadení newyorského metra, které roku 2009 remakoval Tony Scott filmem Únos vlaku 1 2 3.

Přepadení vlaku z Pelhamu není vyloženě akční příběh. Čtveřice lupičů, kteří mají přezdívky podle různých barev jako v Tarantinových Gaunerech, odpojí a obsadí přední vagón metra s dvacítkou rukojmích a požadují milionové výkupné. Snímek střídající několik perspektiv důmyslně graduje, aniž by vyžadoval exploze a přehršel úmrtí. O životy cestujících se ale v dynamickém vyvrcholení obáváme. Snímek rovněž prostupuje oddechový a ladně zakomponovaný humor, který nás přibližuje k postavám.

Autor Jurského parku Michael Crichton byl jeden čas také úspěšným režisérem a První velká vlaková loupež se Seanem Connerym a Donaldem Sutherlandem se považuje za jeho nejoceňovanější filmařský příspěvek. Crichton adaptoval vlastní román, který zevrubně líčil loupež zlata z jedoucího vlaku v roce 1855. 

Akci provádí elegantní Angličané, kteří nic nenechávají náhodě. Snímek jde rovnou k věci a čtveřice lupičů plánuje svůj husarský kousek, na který přichází řada až ve druhé polovině. Kamera Geoffreyho Unswortha (2001: Vesmírná odysea) zaznamenává každý detail a Connery, jenž skoro nepotřeboval kaskadéra, se i po skončení své bondovské štace nadále ukázal jako šarmantní a vtipný akční hrdina. Dodnes se jedná o film, který má styl, skvělé tempo a strhující inscenace.

Podle scénáře z pera Akiry Kurosawy natočil Andrej Končalovskij akční béčko, které díky hercům (Jon Voight a Eric Roberts obdrželi za své výkony oscarové nominace), režii a fungující psychologii poskočilo na áčkovou žánrovou úroveň. Splašený vlak vypráví o dvou uprchlých vězních, kteří překonávají zmrzlou Aljašku v soupravě bez strojvůdce, přičemž na paty jim šlape ďábelský ředitel věznice (John P. Ryan).

Originální zasazení do drsné krajiny, která prohlubuje propast mezi uprchlíky a svobodným světem, je pouze jednou ze silných stránek filmu. Ten se může spolehnout na kvalitní postavy a suverénně natočené adrenalinové sekvence, které vrcholí intenzivní a navrch emocionální konfrontací. Splašený vlak je Vykoupení z věznice Shawshank na osmdesátkově přímočarý akční způsob.

Aktuálně uváděný sedmý díl s podtitulem Odplata – První část v závěru napodobil vlakovou akci, která sérii Mission: Impossible před čtvrtstoletím zikonizovala a částečně definovala. Režírující Brian De Palma tehdy Ethana Hunta (Tom Cruise) nahnal na střelhbitě jedoucí soupravu, kde musel čelit nejen unikajícímu Jonu Voightovi, ale také Jeanu Renovi v helikoptéře. 

Scéna nemá moc realistický základ, ale díky rychlosti vlaku a rozložení pozornosti mezi jeho střechou a pronásledující helikoptérou nepostrádá ohromující náboj. De Palma navíc strhne akci do klaustrofobicky působícího tunelu a z Hunta záhy učiní hrdinu, který má potenciál ještě minimálně na sedm filmů – osmá část a přímé pokračování sedmičky totiž dorazí už příští rok.

Nepočítáme-li tradičního byrokratického potížistu (Kevin Dunn), Nezastavitelný od Tonyho Scotta se obejde bez lidských záporáků. Akční matador nám ve svém posledním snímku předložil dynamickou multiperspektivu o samovolně ujíždějícím vlaku, jehož nebezpečný náklad může v případě vykolejení nadělat nepředstavitelnou (a drahou) paseku. Situaci pečlivě monitoruje řídící středisko i média a lidé se pokouší dostat do lokomotivy zachránce spuštěním z vrtulníku. Jedinou nadějí je ale dvojice strojvůdců (Denzel Washington a Chris Pine), kteří musí soupravu ve vlastní lokomotivě dohnat a pokusit se ji zastavit.

Příběh vyznívá realisticky i přesto, že jeho výstavba zachází s konceptem katastrofického filmu a v závěru mnoho postav napjatě i dojatě přihlíží hrdinskému snažení ústřední dvojky. Scott naštěstí umí dravě a zábavně podat i sentiment a Nezastavitelný během 90 minut nesundá nohu z plynu. I když tušíme, jak vše dopadne, průběh nenudí a překážky, jimž aktéři a aktérky čelí, jsou logické a pochopitelné. Člověk má po zhlédnutí skoro chuť narukovat k pensylvánským drahám. 

Dystopická sci-fi oscarového režiséra Bonga Joon Ho (Parazit) s Chrisem Evansem a Edem Harrisem se odehrává v impozantní vlakové soupravě, která bez přestávky projíždí zmrzlou neobyvatelnou planetou. Pokud by zastavila, pasažéři a celé lidstvo by zemřelo. Trik vězí v tom, že ve vlaku existuje společenská hierarchie, a zatímco chudina v zadních vagonech živoří, bohatí cestující si vpředu dopřávají pětihvězdičkový servis. Nastává nevyhnutelná a krvavá vzpoura, během níž poznáváme všechny rozličné kasty a civilizační nerovnost jako takovou.

Snímek vznikal v barrandovských ateliérech, kde kulisáci vystavěli detailní vlakové interiéry. I v uzavřených prostorách se přesto dočkáme vynalézavé akce, která však nikdy nezastiňuje poutavé filosofické myšlenky. Vlak je zde ztělesněním lidské naděje na dosažení budoucnosti, jakým byl už v 19. století, a Bong s prostředím zachází promyšleně a nápaditě.

Velký Disneyho propadák, který stál u počátku kariérního sešupu Johnnyho Deppa, určitě není mizerným filmem. Režisér Gore Verbinski (trilogie Piráti z Karibiku) potvrzuje pověst špičkového řemeslníka, jenž ujíždí na tradičních dobrodružných dílech a zábavných groteskách. Příběh z dob Divokého západu o zrodu bílého ochránce spravedlnosti (Armie Hammer) a jeho indiánském příteli (Depp) sice vrávorá kvůli různým imitacím a slabé zápletce, ale minimálně finální vlaková honička je nezapomenutelná.

Verbinski v ní odkazuje na Friga na mašině a nejenže využívá dvou paralelně jedoucích vlaků, ale také zachránce cválajícího na koni. Vzniká zábavná a přehledně sestříhaná jízda, již doprovází Hansem Zimmerem vytuněná verze William Tell Overture. Sekvence překypuje nápady, a byť netrvá moc dlouho, dojem z jinak nesoudržné podívané rázem vylepšuje.

Jihokorejský akční horor situuje do rychlovlaku agresivní zombie nákazu a během dvouhodinové stopáže chrlí jednu intenzivní scénu za druhou. Práce s omezeným prostorem nejnápadněji evokuje Ledovou archu, ale režisér Sang-ho Yeon více sází na napětí a krvavé násilí. 

Slabinou může být zapojení mnoha vedlejších postav, které jsou spíš karikaturní než charakterní. To ale současně umožňuje udržet pozornost na více frontách (chcete-li vagonech) a ocenit se musí i snaha o emocionální přiblížení. Vlak do Pusanu skýtá frenetickou a mocně nehollywoodskou jízdu, která svůj subžánr posouvá k novým limitům a železniční prostředí dokáže zužitkovat.

V akční komedii Davida Leitche (Atomic Blonde) se nájemný zabiják v podání Brada Pitta hodlá polepšit a přestat brát lidem životy. Jeho poslední kšeft v japonském šinkansenu se ale poněkud zvrtne. Snadné doručení kufříku mu zkomplikuje několik skupinek postav, jejichž motivace se postupně vybarvují a rozhodně nesouzní s mírumilovnými záměry smolařského protagonisty. 

Bullet Train se odehrává v nejrychlejším vlaku planety a chce především pobavit, což se mu díky skvělému obsazení a důsledně vypointovanému scénáři bezpečně daří. Větší část filmu je odlehčenou tarantinovkou, kde se pikantní vztahy mezi postavami řeší nepředvídatelnou improvizací. Dostane se ale i na akční inferno, u něhož si mozek otupený vůní popcornu může odpočinout.