Sebestředná Jennifer Lawrence se nazvala první filmovou akční hrdinkou a schytává to ze všech stran

V posledních dnech jste mohli na Facebooku nebo na jiných sociálních sítích narazit na příspěvky, které jsou bez znalosti kontextu silně matoucí. „Postava Ellen Ripley ve Vetřelci (1979) měla být původně muž. Režisér Ridley Scott změnil názor poté, co sledoval Hunger Games (2012) a uvědomil si, že také ženy mohou hrát v akčních filmech hlavní role,“ zní například status facebookové stránky Addicted To SciFi & Fantasy.

Z přilehlých komentářů už poznáme, že jde o ironickou reakci na nedávné prohlášení Jennifer Lawrence. Držitelka Oscara za Terapii láskou patří díky sériím Hunger Games a X-Men k největším hvězdám své generace a status akční hrdinky si nadmíru užívá. V rozhovoru pro Variety, jehož se účastnila s kolegyní Violou Davis, ovšem své postavení deklamovala dost nešťastně.

„Hunger Games jsem natáčela v době, kdy ještě nikdo neobsadil ženu jako protagonistku akčního filmu, protože by to nefungovalo. Tvrdili nám, že chlapci i děvčata se snadno ztotožní s mužským hrdinou, ale kluci se nemohou napojit na ženu. Pokaždé mi udělá velkou radost, když se objeví snímek, který tyhle předsudky překoná a dá najevo, že držet některé lidi mimo tenhle byznys je nesmysl,“ prohlásila Lawrence bez rozvahy.

Možná pouze naznačovala, že Hunger Games pomohly před deseti lety nastartovat vlnu filmových sérií s dospívajícími hrdinkami. Spousta uživatelů a uživatelek sociálních sítí ale nenachází benevolenci a hereččin výrok odsuzuje jako hloupý a plynoucí z nevědomosti. Lawrence totiž zcela opomenula existenci filmů jako Vetřelec (a všechna jeho pokračování či prequely), Terminátor 2, Kill Bill, G.I. Jane, Resident Evil, Underworld, Foxy Brown, Rudá Sonja nebo Lara Croft – Tomb Raider.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Uživatel Jon Miltimore například na Twitteru upozornil na to, že z účtu Variety zmizel příspěvek obsahující hereččino vyjádření. Smazaný výrok podle něj dokazuje, že Jennifer Lawrence vůbec nezná a nesleduje starší filmy. Servítky si ale neberou ani ženy. Dana Loesch píše, že „Lawrence je otravná a posedlá sama sebou“, a vyjmenovává její akční předchůdkyně – Angelinu Jolie, Halle Berry, Sigourney Weaver či Umu Thurman.

Popuzené ohlasy svědčí o ochranářském přístupu fanoušků a fanynek k filmovému kánonu. Dávají najevo, že Hunger Games znamenaly spíš další krok v dlouhé tradici pěstované od sedmdesátých let nežli počin, který by femininitu v akčním žánru prodal zcela novátorsky. To snad chtěla naznačit i Lawrence, jejíž průlomová úloha Katniss Everdeen nepodléhala na rozdíl od některých předchůdkyň sexualizaci a obešla se bez přiléhavých kostýmů, které mají potěšit hlavně mužské publikum. Zapomenout na Ellen Ripley či Sarah Connor je ale mezi fandomem na internetu hříchem, který je právem „oceněný“ důrazným klepnutím přes prsty.

Snímek Blonde má dlouhých 160 minut. Většina diváků a divaček ho prý vypíná po 10 až 20 minutách. Je opravdu tak hrozný? To, že vadí „běžnému publiku“, se dalo předpokládat. Proč ho ale odmítají i ti náročnější a kultivovanější?