62%
Král z Marvin Gardens
- Drama
- Krimi
Ačkoli se netěšil takovému věhlasu jako George Lucas, Francis Ford Coppola či Steven Spielberg, Bob Rafelson sehrál v nejdůležitější éře amerického nezávislého filmu zásadní úlohu a na počátku sedmdesátých let patřil k čelním hollywoodským tvůrcům. Narodil se roku 1933 v New Yorku a v mládí rebeloval proti otci, který jej chtěl vychovat pro textilní průmysl. Od čtrnácti let utíkal z domova a procestoval velký kus USA, než roku 1962 zakotvil v Hollywoodu.
Zde produkoval televizní show jako The Greatest Show on Earth a Channing. Během své stáže v NBC potkal Berta Schneidera, s nímž založil nezávislou společnost Raybert, později přejmenovanou na BBS. Z jejich iniciativy vzešel legendární hudební sitcom The Monkees, inspirovaný tvorbou Beatles a složený z kvarteta hudebníků, kteří své místo v kapele a seriálu získali přes obsáhlý konkurz. Do pořadu hudebně přispívali třeba Harry Nilsson či Neil Diamond, jenž složil zřejmě největší hit Monkees s názvem I'm a Believer.
Rafelson poté přesouval pozornost k filmům a hodlal naočkovat stagnující průmysl evropskou modernou říznutou kontrakulturním psychedelickým raušem. Takto vznikla roku 1968 experimentální Hlava, již Rafelson sám režíroval a napsal společně s Jackem Nicholsonem, tehdy béčkovým hercem a aspirujícím scenáristou. Scénář prý vznikal během marihuanových schůzek a pod vlivem LSD. Společně pracovali také na kultovní Bezstarostné jízdě, kterou společnost Raybert produkovala a v níž Nicholson ztvárnil průlomovou vedlejší roli.
Chaoticky natáčený snímek Dennise Hoppera o motorkářích sloužil jako sociální komentář rozvrácené americké společnosti, stal se třetím nejvýdělečnějším filmem roku a společně s Bonnie a Clyde definitině svrhl nadvládu studiových velkofilmů ve prospěch nezávislých levných projektů.
Rafelson poté natočil opět s Nicholsonem oceňované drama Malé životní etudy, které si vysloužilo čtyři oscarové nominace. BBS rovněž produkovalo obrovský hit Petera Bogdanoviche Poslední filmové představení a nejúspěšnější období uzavřel další Rafelsonův hvězdně obsazený projekt Král z Marvin Gardens z roku 1972.
Podobně jako Bogdanovich také Rafelson nikdy zcela nenavázal na své tvůrčí počátky. Kariéru mu navíc poškodil incident z natáčení Brubakera s Robertem Redfordem, během něhož Rafelson vrazil facku producentovi a byl nahrazený Stuartem Rosenbergem. Od počátku osmdesátých let, kdy vliv BBS dávno opadl společně s nástupem velkých letních blockbusterů, už natočil jen sedm filmů (ve třech si ještě zahrál jeho věrný kamarád Nicholson). S průmyslem seknul roku 2002.
První ženou Boba Rafelsona byla Toby Carr, s níž se oženil roku 1955 a měl s ní dvě děti. Postihla je ovšem tragédie, desetiletá dcera Julie zemřela roku 1973 po výbuchu propanového sporáku, což oba rodiče poznamenalo a nakonec zřejmě vedlo k rozvodu. S druhou ženou Gabrielle Taurek se Rafelson oženil roku 1999 a měli spolu dva syny.
