Čína jde znepokojivým vizím naproti. Tamní systém společenské kontroly kopíruje Spielbergovu dystopickou sci-fi

Minority Report je sci-fi, již natočil Steven Spielberg na motivy krátké stejnojmenné novely Philipa K. Dicka roku 2002. Příběh nás zavádí do roku 2054, kdy jsou technologie tak vyspělé, že umožňují absolutní kontrolu nad populací, která je vedena v registru na základě svých biometrických dat jako například vzorky sítnic. Kriminalita ve Washingtonu je ovšem zcela potlačena až zásluhou trojice věštců, jejichž jasnozřivost jim vyjeví budoucí zločin v jeho kompletní audiovizuální podobě, již pak policie dle dostupných dat o občanech analyzuje a zjistí přesnou lokaci, čas i pachatele.

Snímek pochopitelně užívá jasnozřivé bytosti spíše jako symboliku, která značí přerod lidských jedinců pod tíhou stále rozvinutějších technologií či umělé inteligence. Přesto a také navzdory tomu, že Dickova předloha vznikla už roku 1956, je svět Minority Report stejnou měrou vzdáleně futuristický i znepokojivě realistický. Létající automobily slouží více sci-fi efektu, ale jinak, jako u Spielberga tradičně, jde film silně konceptuální – ve smyslu toho, jak konzistentně přistupuje nejen ke své žánrovosti, ale také k představení světa, který vychází z dostupných a expertních předpokladů. A který se mění v realitu rychleji, než tyto předpoklady odhadovaly.

Čínu si spojujeme s ikonickou architekturou a bohatou historií, jíž v posledním století udává směr diktatura komunistické strany. Šikovné a hlavně nekonečně četné ruce tamní pracovní síly hýbou s ekonomikou celé planety a vláda se připravuje přejmout pozici světového lídra mimo jiné tím, že si nad takřka miliardou a půl obyvatel upevňuje totální kontrolu. Z letošní statistiky webu Tooltester vyplývá, že ve všech větších čínských městech připadá na jednoho občana jedna veřejná sledovací kamera (CCTV kamera). Odhaduje se, že v Číně se nachází více než polovina všech CCTV kamer na světě.

Tím ale sledování činnosti vlastních obyvatel zdaleka nekončí. Monitorováno je i veškeré online nakupování či konverzace a cenzura, případně rovnou policie, se může kdykoli dotknout snad každého. A nově i těch, kteří sice žádný protizákonný čin nespáchali, ale dle nahromaděných údajů je to jen otázka času.

Kamery jsou strategicky rozmístěny na místech, která určití lidé navštěvují nejčastěji, a z jejich sledování se tedy nejlépe odvozují vzorce chování. Tyto vzorce jsou pak společně s biometrickými vlastnostmi občanů zanášeny do databáze, kde ze vzorků sítnic, hlasu či DNA bude možné odvodit etnicitu, původ či jméno jakékoli osoby.

Postava Toma Cruise byla v Minority Report stíhána, jelikož měla podle věštců v blízké budoucnosti spáchat trestný čin. Aby předešla odhalení, podstoupila transplantaci očí, neboť právě svými unikátními sítnicemi se lidé ve veřejných prostorách prokazovali. A tento trend je v Číně evidentně velmi oblíbený, byť představuje pouze jeden dílek z komplexního, pro mnohé stále spíše futuristického systému.

Vedle kamerových záznamů jsou uchovávána také mobilní data a pomocí různých telefonních trasovačů či „wi-fi slídilů“ se k autoritám snadno dostanou informace o poloze. Identifikace a dopadení pachatele se tedy v Číně jeví jako hračka, ovšem k dokonalosti schází už jen jasnozřivé entity. Ty sice tamní vláda k dispozici nemá, ale ve spolupráci s firmami z oblasti sledovacích systémů hodlá vysledovat podezřelé chování osob ze všech nahromaděných dat. A poté zakročit ještě předtím, než ke zločinu skutečně dojde. Co na tom přece sejde, když by daná osoba, tedy i lidé s nepohodlnými postoji podávající stížnosti na úřady, za pár týdnů stejně vraždila?

Tento systém vyčlení občany dle různých charakteristik na základě jejich duševních či názorových odchylek. A každá osoba tedy obdrží pomyslný cejch vzhledem k její minulosti a návykům. A pokud se dvě nebo více podezřelých osob ocitnou ve shodný čas na tomtéž místě, i to může být důvod k okamžitému zásahu.

Ve Spielbergově Minority Report byl celý sledovací a věštecký systém zkompromitován přímo shora a film zdůraznil i výsadnost presumpce nevinny. Tedy že na každého obviněného je nejprve nahlíženo jako na nevinného, dokud mu vina není pravomocně prokázána. Čínské Minority Report odpovídá zakořeněným praktikám totality, kdy vládnoucí orgány musí mít pravdu a nepohodlní jsou bez důkazů odstraňováni, popřípadě tlačeni k falešným doznáním, kde platí pouze presumpce vinny.

Čínský režim sice dané kroky obhajuje jako zpříjemnění a navýšení bezproblémovosti života, ale při čtení detailů vyvstává především ona spojitost s alegoriemi Minority Report. Tedy filmu, který si sice neodpouští Spielbergův silný humanismus a víru v lidstvo pramenící z rodinných vazeb, ale o našem směřování podává mnoho pravdivých a dvacet let po premiéře také stále aktuálnějších podnětů.