Nejvražednější film historie si můžete pustit i vy. Na svědomí má mít přibližně šedesát lidských životů

Filmový marketing je proces, s nímž se i nevědomky setkáváme každý den. Zavedené značky z oblasti komiksů či Star Wars vypouští do světa obrovské množství reklamního materiálu, od video-upoutávek přes trička až po akční figurky. Menší nezávislé produkce od neznámých filmařů takové možnosti nemají, a pokud v dnešní době chtějí tyto projekty prorazit a zaujmout, představivosti tvůrců se meze nekladou.

A především v případě hororových titulů, které samy o sobě lákají na tu nejvyhledávanější a zřejmě nejsilnější formu zážitku, tedy strach, mohou být reklamní kampaně a s tím spojené formální uchopení příběhu vskutku různorodé a efektivní. Dokázal to třeba snímek Kanibalové z roku 1980, promovaný jako záznam děsivé reálné události. Tvůrci tehdy dokonce herce přesvědčili, aby se celý rok neúčastnili žádných veřejných akcí, tudíž publikum mohlo věřit, že zemřeli stejně jako jejich postavy ve filmu. Na tento princip navázala o dvacet let později také Záhada Blair Witch, jejíž propagace zahrnovala i fiktivní webovou stránku informující o úmrtí trojice studentů, o níž 'nalezený' kamerový záznam vyprávěl.

Na publikum, i nevědomky toužící po senzacích, tento přístup vždy zabíral. Blair Witch je ostatně druhým nejvýdělečnějším filmem historie při porovnání nákladů a zisku. A tato lživá a návodná propagace mnohdy využívá formu takzvaného filmu ve filmu. K tomu se uchýlili už zmiňovaní Kanibalové, v nichž nejprve jedna expedice nalezla v Amazonii filmové cívky té předešlé, načež si je postavy přehrávali a diváci je sledovali společně s nimi.

Princip nalezených záznamů (found footage) zpopularizovala právě Záhada Blair Witch a navázaly na ni i další snímky, které se vydávaly za pravdivé. Namátkou série Paranormal Activity, Ďábel v těle nebo i komediální Lovec trolů, který každý dějový aspekt přizpůsoboval co nejvěrnějšímu navázání na realitu.

A tak jako se od sedmdesátých let šeptalo o existenci tzv. snuff filmů, zachycujících reálnou vraždu člověka a využívaných k senzační propagaci některých hororů, tak se pomalu rozmáhal i další princip prokletých filmů. Snímky, které zabíjí, známe především z hororů jako Kruh nebo z jedné epizody seriálové antologie Mistři hrůzy, nesoucí název Cigarette Burns a režírované legendárním Johnem Carpenterem. A takřka každý, kdo si pouštěl Kruh, by jistě potvrdil, že po jeho skončení nervózně pokukoval po telefonu v obavách, že mu zavolá neznámé číslo a ozve se definitivní ortel 'sedm dní'.

Právě tyto obavy, vycházející z podvědomé touhy věřit v nadpřirozenou a fatální moc filmového materiálu v té podobě, v níž ji prezentuje samotný příběh, inspirovaly tvůrce snímku Antrum. Ten je dnes distribuován s podtitulem The Deadliest Film Ever Made (tedy Nejvražednější film všech dob), což souzní s uměleckými záměry a především s marketingem tohoto nízkorozpočtového počinu z roku 2018. Jeho režiséry jsou jinak neznámí David Amito a Michael Laicini, jež motivovala myšlenka filmu, který je prokletý a 'zabije' každého, kdo se na něj podívá - jen s tím rozdílem, že místo fiktivních postav ve filmu má tento osud hrozit skutečnému publiku.

Za tímto účelem byla vymyšlena kompletní historie snímku, který měl být natočen roku 1979 a nesl název Antrum. Vyprávěl o dospívající dívce a jejím mladším bratrovi, kteří kopají díru do pekla, aby osvobodili duši jejich zemřelého psa. A to přesně v místě, kde podle pověstí Lucifer spadl z nebe, odkud byl vypovězen. Tento snímek byl nabídnut několika filmovým festivalům, ovšem každý jej odmítal. A ti organizátoři, kteří se zúčastnili testovacích projekcí, krátce nato umírali za záhadných okolností. Kopie filmu, který podle všeho distribuoval samotný Satan, se poté ztratily a jedna byla promítána až o devět let později v Budapešti. Při projekci ovšem došlo k obrovskému požáru a zahynulo všech 56 lidí v sále. Antrum následně na třicet let zmizelo z povrchu zemského a do rukou jej dostali až tvůrci Antrum: The Deadliest Film Ever Made, kteří jej představili publiku v necenzurované verzi.

Tyto smyšlené události jsou zrekapitulovány v prvních osmi minutách Amitoho a Laiciniho snímku, a to formou takzvaného mockumentu. Tedy falešného dokumentu tvářícího se jako realita (dalším příkladem budiž rozpustilá upíří komedie Co děláme v temnotách). V tomto úvodu vystupují experti z různých oborů a vypráví znepokojivou historii čtyřicet let starého snímku, který má na svědomí šedesát lidských životů. Tvrdí se například, že zmiňovaný požár dle expertízy nevznikl v promítací kabině (kde nejvíce hrozí kvůli extrémní hořlavosti filmového materiálu), nýbrž propukl přímo uprostřed publika.

Po tomto mockumentárním úvodu následuje promítání samotného Antrum a objevuje se upozornění pro diváky. V něm stojí, že v případě sledování bereme na vědomí varování od producentů a že souhlasíme s tím, že nikdo nebude zodpovědný za nic, co se nám během nebo po skončení filmu přihodí. Časomíra poté začne odpočítávat půlminutový interval, který je divákům vyhrazen na případné opuštění či přerušení projekce.

Poté už mohou diváci a divačky sledovat onen prokletý snímek ze sklonku sedmdesátých let, v němž sourozenecká dvojice proniká ke stále děsivějším pekelným branám. Amito a Laicini se inspirovali třeba krátkometrážním filmem Dining Room or There is Nothing z roku 2006, v němž se zesnulá a znovuoživená dívka vrací ze samotného pekla, a studovali mnoho kulturních vyobrazení démonů a ďáblů. Antrum je tedy přesyceno útržky satanistických symbolů, které do obrazu nepředvídatelně problikávají, a obsahuje vysoce znepokojivou zvukovou stopu. Ta má mít dezorientační účinky a společně s obrazovými symboly podporuje podprahovou představivost. Až psychedelické účinky materiálu vysvětluje také předcházející mockumentární část, v níž jeden z vědců rovněž tvrdí, že třetí strana na filmový pás propašovala i několik záběrů z reálného snuff filmu - a skutečně, příběh několikrát naruší krátké výjevy na svázanou a trýzněnou dvojici lidí, která nemá s titulním narativem nic společného.

Všechny tyto aspekty oživili Amito s Laicinim velice věrohodně a z Antrum dýchá znepokojivá atmosféra, která vítězí i nad omezenými produkčními podmínkami. Natáčelo se v prostředí jediného kalifornského lesa, z něhož ale cosi démonického skutečně vyzařuje. Kreativní filmaři si pochopitelně vyhráli s obrazem, který vypadá dostatečně retro, byť místy by nebylo od věci jej znovu prohnat optickou kopírkou a učinit jej ještě popraskanějším a vybledlejším. To by ovšem znamenalo další náklady a průtahy, což tvůrcům evidentně nehrálo do karet. I místo otevřeného zobrazování pekelných výjevů, mezi nimiž nechybí třeba tříhlavý pes Cerberos, se volily pouhé náznaky.

Ty ale většinou fungují dobře,a přestože se Antrum občas opakuje a hrdinové občas jednají nelogicky, když se trvale zdržují ve stále děsivějších místech, daří se mu vydávat překvapivými cestičkami a připravit vskutku jiný hororový zážitek. Nechybí ani 'švankmajerovsky' rozpohybovaná a naanimovaná veverka z pekla, hrozivý rituál s působivým ďábelským totemem a konec, který rozhodně není založený na omletých klišé.

A ačkoli se mnozí těmto tvůrčím hrátkám rovnou vysmějí, právě neotřelý marketing dotahuje jinak trochu uvolněné šrouby na této zábavné i znepokojivé filmové (re)konstrukci. Zábavné pro ty, kteří se rádi nimrají v historii žánru a oceňují podobné nápady, jež zakotvují nadpřirozeno přímo do podstaty média. No a znepokojivé pro všechny, kteří se rádi nechávají vtáhnout libovolně vystavěným světem filmových produkcí.

Vidět daný námět v štědře financovaném provedení by někdy nebylo od věci, i když by tím asi jen utrpěla působivost tohoto silně návodného, ale formálně dobře promyšleného a hlavně zapadlého filmu. Antrum: The Deadliest Film Ever Made se dočkal uvedení na hororovém festivalu v Brooklynu, jehož pořadatel Eric Thirteen se o něm prý dozvěděl pouze ze zvěstí, které jej obklopovaly podobně jako smyšlené Antrum z roku 1979. Projekce proběhly i na několika dalších festivalech, z nichž si Amito a Lacini odnesli několik cen, zatímco snímek si vysloužil převážně kladná hodnocení od kritiků.

Na podzim 2019 putoval tento originální projekt na VOD a vidět jej můžete prostřednictvím služeb jako iTunes, Google Play a Amazon Prime, kde chvíli trendoval jako nejsledovanější titul. A pokud hledáte stále nové a vyhraněné hororové zážitky, mohlo by jít o správnou volbu. Každému nesedne, ale kultovní razítko má Antrum: The Deadliest Film Ever Made bezesporu zajištěno.