Deset filmů, které ošklivě propadly v amerických kinech a všude ve světě se na ně hrnuly davy

Současně studia dopředu počítají i s tím, jak film následně prodají do televize a na streamovací služby. I to jsou peníze, které se promítají do celkového výdělku. Je to tedy extrémně složité, a proto se výsledek často měří ve třech rovinách:

1) zjednodušené porovnávání celkových tržeb z rozpočtu,
2) vycházení ryze z amerických tržeb, které bývají často pro studia určující,
3) berou se v potaz všechny proměnné.

Přirozeně nejjednodušší určující veličinou úspěchu je to, zda se snímek (pokud tak byl koncipován) dočká pokračování. Níže najdeme několik příkladů filmů, které ošklivě propadly v amerických kinech, a přesto je vzhledem k celkovým tržbám nelze označit za naprosté propadáky.

Všeobecně se dá říci, že adaptace klasických videoher nemají u amerických diváků na růžích ustláno. Přesto by jeden čekal, že tak silná značka jako Warcraft vydoluje z US kin víc než usmolených 47 milionů (zvlášť když divácké známky byly velmi slušné). Ale bohužel, místo toho se filmu dařilo jinde. V Ukrajině měl snímek nejlepší otvírák všech dob, pokud jde o tamní kina, v Německu zase nejlepší za rok 2016. I v Rusku se Warcraftu dařilo, extrémně pak film zaválel v Číně, kde si z kin odnesl 225 milionů dolarů! Když zapojíme matematiku a vezmeme v potaz vysoký rozpočet, je pochopitelné, proč na dvojku nakonec – i když studio váhalo – nedošlo. Rozhodně ale nelze říct, že by si celosvětově Warcraft odnesl z kin málo.

Pamatujete ještě na dobu, kdy bylo studio Universal tak nadšené z úspěchu Transformers, že chtělo podojit i jiné hračky a vybralo si oblíbené lodě? (Ano, myslíme takovou tu klasiku „C5, zásah, potopeno“.) Bitevní loď měla masivní rozpočet a ambiciózní obsazení – nadějné talenty Alexandera Skarsgårda a Taylora Kitsche, klasika Liama Neesona a Rihannu. Nepříliš dobré recenze a nasazení do kin v době, kdy stále ještě řádili v sálech první Avengers, to vše nakonec zlomilo Bitevní lodi vaz. Zbytek světa ale přidal čtvrt miliardy, a i když na tomhle projektu studio tratilo kalhoty, pořád jde o kousek, který v celkovém součtu dokázal urvat přes tři sta milionů. A to není úplně málo.

Tenhle „průšvih“ si všichni živě pamatujeme. Měla vzniknout nová série, která by po vzoru MCU nabídla řadu propojených filmů, jenom místo superhrdinů bychom tu měli hvězdně obsazená hororová monstra (mimo jiné se projektům upsali Johnny Depp a Angelina Jolie). A pak přišel start v podobě Mumie s Tomem Cruisem a všechny plány se rozpadly. Snímek přitom nevydělal obecně ve světě málo a vlastně to dlouho vypadalo, že se bude pokračovat. Někdy jsou ale pro studio určující hlavně americké tržby (ze kterých je nejjednodušší si ukousnout největší kus koláče, nemluvě o velké základně diváků). A v USA prostě Mumie nedošla zdaleka tam, kam měla, nemluvě o problematické produkci, která nakonec prosákla i do médií. Nálepka propadáku každopádně není v tomhle případě na místě. Ironií osudu jde navíc o film, který měl v kariéře Cruise nejlepší mezinárodní otvírák.

Série Resident Evil nikdy neměla v amerických kinech zázračné tržby (nejúspěšnější Afterlife si odnesl 60 milionů), rozpočet byl ale celou dobu držený ve střízlivých mezích a snímky táhly ve světě. I na poměry série nicméně poslední díl narazil, když si z US kin odnesl směšných 26,8 milionů. Od počátku se počítalo s tím, že půjde o finále, takže by studio případná stopka do budoucna trápit vlastně nemusela. Přesto si nakonec mohlo mnout ruce, neboť ve světě film vydělal desetkrát tolik. Pravda, 160 bylo z Číny, což – když vykrátíme v úvodu zmíněnými 25 % – pro studio znamená zisk 40 milionů. Ale přesně tolik film stál a další peníze jsou už tedy profit. Nelze se proto divit, že se již brzy dočkáme v kinech restartu. Své věrné značka má.

Filmová série podle románů Dana Browna zažila slušný finanční pád už mezi Šifrou mistra Leonarda (US tržby 217 milionů) a Anděly a démony (133 milionů). Pořád se přesto čekalo, že i třetí Inferno bude sloužit jako tiskárna na peníze. Když už nic, tak pro Toma Hankse, jehož fanoušci nikdy nenechají ve štychu. Jak se ale ukázalo, američtí diváci už byli Robertem Langdonem přejedeni, nadšení dávno opadlo (jednička a dvojka vznikly v rozmezí tří let, na trojku se čekalo sedm) a do amerických kin zkrátka skoro nikdo nechodil. To ve světě se film pořád dokázal svézt na popularitě předlohy, ale tak tak, aby se zaplatil. Nepřekvapí proto, že z plánů na další pokračování sešlo.

Ne že by Bridget Jonesová platila v Americe za nějaký fenomén, třetí díl v sérii se ale mohl chlubit dobrými recenzemi a Universal tak logicky čekal, že se minimálně povede dostat na výši rozpočtu – předchozí díly si z US kin odnesly 71 milionů (jednička) a 40 (dvojka). Trojka víceméně prošuměla. Možná za to mohla velká mezera mezi díly (od premiéry druhého dílu uplynulo 12 let), Renée Zellweger každopádně návratu do role litovat nemusela, protože ve zbytku světa se snímek bez problémů zaplatil. Nejvíce ho samozřejmě milovali v rodné Británii, kde film o premiérovém víkendu urval historicky největší otvírák pro romantickou komedii. Čtyřka tak není ze hry.

Když v roce 2000 zaválel v kinech Gladiátor Ridleyho Scotta, chtěla studia znovunalezené nadšení diváků ze „sandálového“ žánru využít. Troja měla hvězdné obsazení i zkušeného režiséra, a když se člověk obecně podívá na tržby filmu, vypadá to na dokonalý úspěch. Dokonce o pár desítek milionů větší než u Gladiátora. Jenže ten čtyři roky zpátky vyšel studio „jen“ na stovku. Troja stála téměř dvakrát tolik, a kdyby se měla spoléhat jen na US tržby, byl by to pořádný zásah do Achillovy paty. Naštěstí tu byl zbytek světa, který z filmu udělal hit. Tedy pověstné „konec dobrý, všechno dobré“.

Když z dvojky XXX vycouval Vin Diesel, musel na jeho místo nastoupit snaživý Ice Cube. Byl z toho takový megapropadák (celosvětové tržby 71 milionů, z toho 26 z USA), že pro trojku vrátilo studio Diesela do hry navzdory tomu, že jeho postava oficiálně dříve zemřela. Od prvního dílu nicméně uteklo patnáct let a v Paramount Pictures si správně spočítali, že jen na Dieselovi tahle legrace stát nemůže. Posílilo se proto mezinárodní obsazení, a protože bylo dopředu jisté, že hodně o úspěchu rozhodnou asijské trhy, zaměřila se kampaň v Číně na Donnieho Yena v roli agenta Xianga. A vyplatilo se. Z tamních kin si snímek odnesl masivních 164 milionů dolarů. I ve zbytku světa se návratu Xandera Cage dařilo, takže se připravuje čtyřka, která – nepřekvapivě – chce ještě ve větší míře cílit na čínské publikum.

Pátá Smrtonosná past je tak mizerná, že si svůj propad v amerických kinech jednoznačně zasloužila. Snímku se přitom původně predikovaly mnohem lepší tržby, ale jak se provalilo, že je tu skoro všechno špatně, američtí diváci se poprvé k sérii otočili zády. Ve zbytku světa to McClane pořád uhrál a to nakonec tak dobře, že se šestka opravdu dlouho a aktivně připravovala. Byli bychom za ni rádi, protože takovéhle zakončení si slavná akční série nezasloužila. Jenže pak studio 20th Century Fox koupil Disney, udělal inventuru, řadu rozjetých projektů zařízl a mezi nimi i Smrtonosnou past 6.

Netřeba se dohadovat o tom, že v rámci kvalit je Genisys nepříliš povedený pokus o nový začátek. Z hlediska tržeb jde ale asi o největší paradox v našem speciálu. Studia se desítky let snaží Terminátora pořádně vyždímat. Když přišla série s třetím dílem o Arnolda, měl být díl Salvation s Christianem Balem začátkem nové trilogie. Tržby 365 milionů dolarů ale zdaleka na rozpočet 200 mega nestačily. Takže se šlo do dalšího restartu. Tentokrát s Genisys, kdy mělo jít opět o začátek nové trilogie. Rozpočet se snížil na 155 milionů, Arnold vrátil do jedné z hlavních rolí a... Pořád z toho bylo jen 89 milionů z amerických kin. Jenže celosvětově jde o třetí nejúspěšnější díl série (po dvojce a trojce), takže studio teoreticky nemělo důvod k nespokojenosti. I tak zavrtělo hlavou, že to pořád ještě nestačí, šlo raději do dalšího restartu (Temný osud), který už vyloženě propadl. Inu, kdo chce víc, nemá nic...