Pekelný filmový propadák to měl podle jeho režiséra spočítané předem a neměl šanci na úspěch
Britského režiséra Neila Marshalla znají především fandové nezávislé hororové produkce, kterou zapálený tvůrce ozdobil populárními příspěvky jako Psí vojáci nebo Pád do tmy. Od celovečerních filmů si dal Marshall dlouhou pauzu roku 2010 a přesunul se do televize, kde natáčel oceňované epizody k seriálům jako Westworld, Hannibal a Hra o trůny. Velký návrat a zároveň posun k hollywoodským produkcím mu měl zajistit až reboot Hellboye z roku 2019, který fandům sliboval mládeži nepřístupné uchopení oblíbené komiksové látky. Projekt ovšem vznikal pod lavinou kreativních neshod a do kin doputovala podivná extravagance, z níž skvělé nápady a odvážná formální řešení spíše probleskovaly.
kritiků nevyhnutelně propadl, což nyní režisér upřímně reflektoval v rozhovoru pro Den of Geek. Podle něj nebyla devítiletá pauza od celovečerních filmů vůbec plánovaná. "Během té doby jsem se pokoušel vytvořit celovečeráky. Ale kvůli televizní revoluci se ty rozpočty, s nimiž jsem dříve pracoval, vytratily z celovečerní tvorby a šly do televize. A to během přechodného období v posledních deseti, patnácti letech. Nemohl jsem sehnat nikoho, kdo by na takové úrovni financoval filmy."
Nabídka na znovuvzkříšení Hellboye, jehož v předchozí dekádě s úspěchem oživil oscarový filmař Guillermo del Toro, tak byla pro Marshalla vynikající příležitostí. Jednak se mohl navrátit k celovečerní tvorbě, jednak se mu zamlouvala přímočařejší hororová vize. "Navzdory jistým výhradám jsem po tom skočil, protože to byla šance natočit po devíti letech celovečerák. Chtěl jsem se dostat zpět do hry," potvrdil Marshall. Vzápětí však jedním dechem dodal, že si měl svou volbu lépe promyslet. "Učinil jsem ale nerozumné rozhodnutí. Měl jsem si vybrat čistě na základě toho, jestli je scénář dobrý. Bohužel, ten scénář nebyl nikdy dobrý. A jsou jisté meze toho, co režisér dokáže vykonat," překvapil tvůrce svou upřímností, byť tím zároveň házel vinu na cizí hlavy.
Zasahování studia do Marshallovy práce je ovšem veřejně známou záležitostí a vzhledem k přeplácanému výsledku lze souhlasit s režisérovým poznatkem, že scénář vzešel z nerozhodnosti, jaký film má vlastně vzniknout. "Už jsem to předtím párkrát řekl, ale zkrátka nemůžete nijak vyčistit exkrementy. Ani nejlepší režisér na světě nestvoří mistrovské dílo ze scénáře, který je podprůměrný. Tohle byl od samého začátku zmatený scénář, který kombinoval odlišné příběhy a držel se pevně komiksů, jež dobře fungují jako grafické novely. Jenže když je přenesete na plátno, náhle v ději zejí mezery." A přestože se Marshall prohru bezesporu snažil odvrátit, producenti mu jen házeli klacky pod nohy. "Ukázalo se, že mě přivedli, aby mi mohli říkat, co mám dělat. Nakonec z toho vůbec nechtěli udělat hororovou verzi, protože já měl s horory zdaleka nejvíce zkušeností ze všech lidí, co se podíleli na produkci - a nebylo mi dovoleno zasáhnout do scénáře. Nemohl jsem tomu dodat žádnou hororovou esenci. Takže to skončilo katastrofou, opravdu. Byl to jen nepořádek a hluboce nepříjemný zážitek."
Na závěr ovšem Marshall přiznal, že nese svou zodpovědnost už za to, že se nechal do projektu dobrovolně zatáhnout. "Byla to cena, kterou jsem zaplatil za špatnou volbu. Popřípadě za volbu, již jsem učinil z nesprávných důvodů." Chuť prý režisérovi spravil až jeho nový hororový snímek s názvem The Reckoning, pojednávající o čarodějnických procesech v 17. století. "Byl to pravý opak. U Hellboye jsem měl spoustu peněz a žádnou kreativní kontrolu. V tomto případě jsem měl plnou kreativní kontrolu a žádné peníze. Ale byla to dobrá oběť, jelikož zkušenost z tvorby The Reckoning byla mnohem uspokojivější," uzavřel Neil Marshall, jehož fandové béčkové tvorby milují rovněž za nesmírně zábavný Soudný den. Jeho autorskou a hororovou verzi červeného pekelníka bychom určitě rádi viděli, ovšem velkolepý reparát po vzoru Ligy spravedlnosti Zacka Snydera v tomto případě bohužel nehrozí.