Největšímu filmovému drsňákovi hrozil v mládí trest smrti a k filmu se dostal jen náhodou. Dnes jde příkladem a zachraňuje mladé životy

Nemusíte znát jeho jméno, obličej však identifikujete bez zaváhání. Danny Trejo možná během své herecké kariéry, trvající bez prodlení od poloviny osmdesátých let, nesbíral svrchované vůdčí úlohy, o to více ovšem zapůsobil na malém prostoru a převážně v rolích málomluvných drsných zloduchů. Stačí ostatně vzpomenout na hity jako Nelítostný souboj, Desperado nebo Con Air. Trejo našel svůj trumf v nezaměnitelné a v podstatě neměnné vizáži, charakteristické ošlehanou zjizvenou tváří, knírkem a potetovaným tělem, a okamžitě se stal vyhledávaným 'terčem' kladných hollywoodských hrdinů - podle statistik je právě on tím hercem, jenž na filmovém plátně umírá nejčastěji. Jeho respekt budící vzhled mu ovšem příliš nepomáhal v mládí, které z velké části strávil v nápravných zařízeních - a podle vlastních slov mu dokonce hrozil ten nejtvrdší možný rozsudek.

Danny Trejo se narodil 16. května 1944 v Los Angeles do americko-mexické

rodiny. A jak tvrdil v rozhovoru pro The Guardian roku 2012, rozhodně nepomýšlel na kariéru ve filmové branži. "Už od velmi útlého mládí jsem se dostával do problémů. Můj strýc Gilbert byl mým mentorem, byl drogově závislý a prováděl ozbrojené loupeže - takže ne, nesledoval jsem moc filmů." První pomyslná spojitost s Hollywoodem vyvstala až roku 1968, kdy se narodil dnes slavný režisér Robert Rodriguez. Ten roku 1995 režíroval Treja v jejich průlomovém hitu Desperado a až tehdy oba zjistili, že jsou vzdálenými bratranci.

Šedesátá léta ovšem byla pro Treja veskrze útrpným, byť ve své podstatě také očistným zážitkem. Spoustu času strávil ve vězení a na vině rozhodně nebyla pouze jeho rebelská vizáž. Trest si odpykával například za ozbrojené přepadení a bojoval se závislostí na drogách a alkoholu. A viděl věci, které zná většina lidí pouze z filmů - v dokumentu Inmate #1: The Rise of Danny Trejo z roku 2019 vzpomínal, jak byl jeho spoluvězeň před jeho očima bodnut do zad. "Potácel se po nádvoří, snažil se dosáhnout na nůž a kašlal krev, a všichni se smáli. Jaké nepořádné místo.." Historka se konkrétně vztahuje k proslulé věznici San Quentin State Prison, kde se stal Trejo známým boxerským šampionem.

Zlom v jeho životě přišel na sklonku šedesátých let, kdy mu smrt už takřka klepala na dveře a za jeho výtržnosti mu hrozil nejvyšší trest. "Po nepokojích 'Cinco de Mayo' v San Quentinu roku 1968 mi řekli, že jsem hodil kamenem a trefil do hlavy poručíka. A víte co? Já ho opravdu trefil kamenem do hlavy. Ale neházel jsem na něj, házel jsem na skupinku nějakých chlapů a omylem jsem zasáhl jeho. Takže nám hrozila plynová komora, zavřeli nás do díry a já si vybavuji, jak jsem si říkal 'Bože, jestli jsi tam, vše se obrátí tím správným směrem. Jestli tam nejsi, jsem v háji.'" Jak se ukázalo, Bůh byl v tomto případě možná opravdu přítomen a obvinění byla stažena. "Věděl jsem, že není úniku. Chtěl jsem jen, abych skončil nějak důstojně. Viděl jsem záběry na muže, kteří šli do plynové komory a volali po svých matkách. Obvinění byla později formálně stažena," vzpomínal Trejo.

Od té doby se pozdější herec nedotkl návykových látek a začal aktivně pomáhat mladistvým, kteří se potýkají s drogovou závislostí. "Dokonce i dnes za mnou děti chodí a říkají: 'Trejo, jak je? Před lety jsi mi pomohl.' To bylo vždy velké požehnání." Filmový drsňák rovněž navštěvuje školy či věznice, kde s úspěchem poskytuje motivační lekce. "Hlavní požehnání filmového byznysu pro mě spočívá v tom, že když vejdu do školy, mám automaticky veškerou pozornost. Chtějí slyšet, co má ten chlápek z Desperada nebo z Con Air říci. Učitelé za mnou chodí a tvrdí mi: 'Za 45 minut jste dokázal to, o co se snažíme celý rok.'"

Tuto lehce rozpoznatelnou osobnost si začal Danny Trejo formovat roku 1985, kdy se čirou náhodou objevil v na Oscary nominovaném snímku Splašený vlak. "Jednu noc roku 1985 mi jedno z dětí, s nimiž jsem pracoval, zavolalo a řeklo mi: 'Hey, mám tady v práci hroznej frmol, můžeš přijít?' V té době se kokain nezadržitelně šířil. Tak mi dal adresu na okrsek plný skladišť v Dogtown. Šel jsem tam a myslel jsem si, že pracuje ve skladišti, že si o pauze sedneme v jeho autě, dáme si cigaretu a kávu a pak se vrátí dovnitř. A já vešel na tuhle filmovou scénu a byla to ta nejroztomilejší věc, jakou jsem kdy viděl." Měl štěstí, že scenárista Splašeného vlaku Edward Bunker v něm poznal bývalého spoluvězně ze San Quentin, a Trejo měl na stole svou první filmovou nabídku. Dostal menší roli ve vězeňském komparzu a navíc trénoval představitele hlavní role Erica Robertse v boxu.

A od té doby se před kamerami objevoval pravidelně, byť v malých záporných rolích, pojmenovaných například jako 'Bad Guy' (zloduch) nebo Vězeň číslo 1. Průlom přišel ve zmiňovaném Desperadu a v druhé polovině devadesátých let už byl Danny Trejo pevně etablovaným pěšákem větších hollywoodských produkcí. Příbuzný a kamarád Rodriguez pak nezaměnitelnému herci složil poctu roku 2010 svým exploatačním retro akčňákem Machete, v němž Trejo ztvárnil svou doposud nejznámější a největší úlohu a který se dočkal pokračování s názvem Machete zabíjí. Dnes je herec kultovní tváří převážně béčkových a nízkorozpočtových produkcí, jichž stihne za jediný rok vystřídat klidně celý tucet. "Udělal jsem spoustu projektů ve formě studentských filmů nebo od začínajících producentů a režisérů. Vždy budu raději pracovat - a víte co? Moje děti budou radši, když budu pracovat. Pokud zůstanu doma, tak si jen koupím další auto a utratím jejich peníze," svěřil se herec pro The Guardian.

Z krušného mládí se tedy Danny Trejo poučil a nyní může jít příkladem všem, kteří rovněž čelí složitým životním situacím. A nejen jim - roku 2019 byl herec za hrdinu, když vyprošťoval dítě z nabouraného auta. Panikařícího chlapce dokázal uklidnit bezprostředními slovními hříčkami a odreagoval jej, dokud hasiči nevysvobodili i jeho babičku. I tento 'povinný' akt výpomoci dokazuje, že Trejo dávno není osobností, kterou definuje její vizáž drsného málomluvného vězně. Potkat jej na ulici opravdu nebude tak strastiplný a násilný zážitek jako v jeho nejslavnějších filmech.