Nejlepší Star Wars poslední dekády vznikaly v bolestech a nastavily kurz, který ničí další projekty z předaleké galaxie

Společnost Disney odkoupila roku 2012 za čtyři miliardy dolarů slavný Lucasfilm, čímž pod svá křídla získala zřejmě nejlukrativnější filmovou značku vůbec – Star Wars. Vesmírná opera George Lucase se od té doby rozrostla o pětici celovečerních filmů, která kromě nové navazující trilogie zahrnuje také origin Hana Sola s názvem Solo: Star Wars Story a konečně i prequel úvodní Epizody IV, pojmenovaný Rogue One: Star Wars Story. Ten přišel na řadu po nevyhnutelném kasovním triumfu sedmé epizody s podtitulem Síla se probouzí, v níž režisér J.J. Abrams představil nastupující generaci hrdinů a odstartoval novou éru Lucasfilmu pod vedením renomované producentky Kathleen Kennedy. Rogue One je vůbec prvním celovečerním projektem, jenž odbočuje od dominantního příběhu Skywalkerů, a svou pozornost obrací do období mezi Pomstou Sithů a Novou nadějí, kdy se skupina odvážných rebelů vydává na sebevražednou misi s cílem odcizit plány obávané Hvězdy smrti. Koncept temněji pojatého ‚heist movie‘, zaměřeného na nemožnou špionážní akci a vracejícího na scénu i samotného Dartha Vadera, nakonec slavil u publika úspěch a sklidil převážně chválu, byť jeho celkový odkaz není při bližším pohledu zatím nijak pozitivní.

K režii byl vybrán tvůrce atmosférické Godzilly z roku 2014 Gareth Edwards,

jenž měl za úkol vytvořit temné válečné dobrodružství. Přizván byl rovněž kameraman filmu 30 minut po půlnoci Greig Fraser a podle Kathleen Kennedy jim pod rukama vykvétalo cosi unikátního a ve světě Star Wars nevídaného. Ani to ovšem studiu nezabránilo, aby v červnu 2016, pouhých pět měsíců před premiérou, přivedlo na palubu scenáristu Jasona Bournea Tonyho Gilroye a oznámilo rozsáhlé pětitýdenní přetáčky. U Disneyho prý nebyli spokojení s prvním hrubým sestřihem, jehož dozvuky mohli lidé na internetu spatřit v prvních letních trailerech, vnadících na stylové záběry a dějové situace, jež v konečné verzi absentovaly. Týkalo se to například scén, které ukazovaly Dartha Vadera na Hvězdě smrti – ty byly nahrazeny sekvencemi s jeho pevnosti na planetě Mustafar. Trailery rovněž naznačovaly rozsáhlejší účast postavy Saw Gerrery v podání Foresta Whitakera, která nakonec hraje jen malou roli, stejně jako delší a odlišně strukturovanou finální honičku. Upoutávky totiž obsahovaly záběr na Cassiana (Diego Luna) a Jyn (Felicity Jones), prchajících přes bitevní pláže za doprovodu dalších rebelů. Namísto rozdělení kladných aktérů, k němuž došlo v závěru finálního sestřihu, se tak původně podle všeho počítalo s jejich spojením a snad i se šťastnějším koncem, utvrzujícím symboliku Nové naděje.

Edwards později přiznal, že vyústění příběhu mohlo být pozitivnější, jelikož se tvůrci paradoxně obávali, že Disney příliš temný a tragický tón nepřipustí. Ačkoli se asi nikdy nedozvíme, jak měl přesně vypadat původně zamýšlený závěr, vychýlení z kurzu potvrzuje jeden z editorů John Gilroy – podle něj se do filmu až na poslední chvíli dostala úžasná sekvence s Vaderem, jenž v samém závěru masakruje členy rebelské posádky ve snaze získat zpět ukradené plány. Kvůli této scéně prý dokonce musel být přiveden nový herec, Daniel Naprous, jenž si kostým ikonického záporáka oblékl.

Jako zázrakem se sice podařilo zachovat soudržný ráz příběhu a vytvořit velmi dobré Star Wars s ozvláštňujícím účinkem, ovšem daný zásah studia a násilné změny předznamenaly trend, jehož se vedení Lucasfilmu od té doby bohužel drží. A týká se především dvou zbývajících snímků – zmiňované sólovky Hana Sola a zatím finální a hojně kritizované Epizody IX. V prvním případě studio najalo komediální tvůrce 21 Jump Street Chrise Millera a Phila Lorda, čímž dalo celkem jasně najevo, že mladistvá léta Hana Sola hodlá naplnit spíše humorem a nadhledem. Režiséři sice stihli natočit velkou část filmu, jenže s jejich přístupem, podle jistých zdrojů podobným spíše Strážcům galaxie, vedení náhle nesouhlasilo a místo nich nastoupil Ron Howard. Ten upravil materiál do generického blockbusteru, jenž možná neurazí, ale jede na pohon minimálního rizika – a jak už víme, ze Sola se poté stal první finanční krach v dějinách Star Wars.

Z důsledného klepnutí přes prsty se ovšem Kathleen Kennedy nepoučila a pakovat se musel také Colin Trevorrow, tvůrce prvního Jurského světa, jenž byl původně najat pro režii Epizody IX. Ti dva se prý nemohli shodnout na scénáři, a závěr nové trilogie tak skončil v rukách J.J. Abramse. A opravdu málokterý příznivec Star Wars řekne, že odvedl dobrou práci. Vzestup Skywalkera je na každý pád minimálně problematickým a místy úsměvným pokusem o velké osudové finále a fanoušky by pochopitelně zajímalo, jak by si na Abramsově místě vedl Trevorrow s jeho vlastní vizí. A zájem ještě vzrostl poté, co jeden s režisérových zamítnutých draftů scénáře s názvem Duel of the Fates unikl po premiéře Epizody IX na internet. Zklamaní fanoušci jej četli a takřka jednohlasně souhlasili, že je mnohem originálnější, koherentnější a nápaditější než výtvor od Abramse a Kennedy.

Lucasfilm si tak od úspěšného Rogue One vzal špatný příklad a milovanou sérii navezl do bodu, kdy ji zpochybňují i ti nejzarytější fandové. Bitva však není ztracena, i když kontroverzní Kennedy dál zůstává u hlavního kormidla. Potenciál naznačil kladně přijatý seriál Mandalorian od Jona Favreaua a Davea Filoniho a je zřejmé, že Disney musí dát talentovaným a osobitým filmařům u dalších projektů volnou ruku. Zatím nepojmenovaný Star Wars film má před sebou například režisér třetího Thora a poslední chválené epizody první řady Mandaloriana Taika Waititi, jenž je schopen přivanout svěží vítr do zdánlivě stagnující tematiky. Je ovšem potřeba, aby dostal stejnou volnost, jakou mu podle všeho dopřává Kevin Feige v Marvelu, kde Waititi právě pracuje i na čtvrtém a hvězdně obsazeném Thorovi.

Další osud Star Wars však ukáže až přijetí a kvalita příštího celovečerního projektu, o který bude každopádně velký zájem. Případný krach by už znatelně otřásl s budoucností předaleké galaxie a vedení Lucasfilmu by pravděpodobně zažilo vzývané zemětřesení. A možná by šlo, vzhledem k posledním trpkým výsledkům, o jediné správné východisko.