Recenze: Solo: Star Wars Story aneb Příběh "Hanových parťáků", říznutý trochou westernu a jiného retra

Kdyby mi někdo rozkázal, že mám vymyslet děj prequelu o mladém Hanu Solovi, tak bych mu ze všeho nejdřív řekl, že je idiot, že něco takového chce natáčet, ale poté, co by mi slíbil za ten scénář hromadu peněz, během prvních 20 - 30 sekund by mě napadlo, že ve filmu rozhodně musí být:

- jak Han vyhraje Millennium Falcona nad Landem Carlissianem (samozřejmě v casinu plném ufonů)

- jak se Han seznámí s Chewbaccou

- jak Han proletí kolem Kesselu trasou dlouhou dvanáct parseků

- jak Han v důležité situaci (ne)vystřelí první

- jak Han (ne)řekne "I have a bad feeling about this"

- jak Han přijde ke kovovým ozdobným kostkám, které mu pak budou viset v kokpitu

- jak Chewbacca hraje holo-šachy a někomu utrhne ruce

- jak Han víceméně mimoděk způsobí něco, co bude mít pro svět Star Wars nedozírné následky (a dosud jsme nevěděli, že to způsobil on)

- jak se překvapivě objeví někdo, koho známe, ale vůbec bychom nečekali, že se může objevit ve filmu, odehrávajícím se 10 let po Epizodě III (pokud neznáme televizní seriály)

- a možná dokonce i nějaké pasení nerfů...

A kdybych měl ještě dalších 10 sekund, asi by mě taky napadlo, že by se na to celé dal nějak navěsit příběh Hanovy první osudové lásky, která neskončila dobře a zanechala na něm psychologické následky.

No a to všechno je ve scénaři Solo: Star Wars Story (2018). A není tam toho o mnoho víc.

Nejdřív bychom si měli odbýt dvě nejdůležitější věci:

1) Alden Ehrenreich není v titulní roli špatný, ale nevypadá jako mladý Harrison Ford (spíš mi připomínal mladého Dennise Quaida), a když se snaží imitovat jeho mluvu a gesta, nepůsobí to vždycky úplně přirozeně (viz moje podobná námitka k Oldmanovi jako Churchillovi). Buď se neměl tolik snažit o imitaci, nebo mu měli digitálně přimontovat obličej a hlas mladého Forda.

2) Na filmu není téměř vůbec patrné, že v pokročilém stádiu natáčení byli odejiti jeho dva režiséři a značnou část ho narychlo přetočil Ron Howard. Výsledek rozhodně působí konzistentněji než Rogue One (2016). Zajímalo by mě, co přesně zůstalo z původního materiálu Millera a Lorda (tvůrců Lego Movie). Tipl bych si, že především Landova feministická robotka, která je zdaleka nejvtipnější v celém filmu, a je v něm bohužel příliš málo.

Ron Howard je zručný řemeslník a z jeho snahy vzešlo něco, co rozhodně působí jako celistvý film, a co je zatím asi nejvzdálenější novým Star Wars snímkům. Nekoná se žádná velká osudovost, žádný boj o spásu vesmíru a nikdo se ani slovem nezmíní o nějaké Síle, levitaci nebo škrcení na dálku.

Solo: Star War Story je spíš příběh "Hanových parťáků", říznutý trochou westernu a jiného retra. Nekonají se žádné velké CGI orgie a většina filmu působí příjemně tlumeným dojmem. Tedy, "příjemně", pokud vám ta neustálá Star Wars mega-epičnost už trochu leze krkem. Většina prostředí vypadá velmi decentně, "pozemsky" a místy jsem si skoro připadal, jako kdybych se díval na nějaký starý díl Star Wars někdy z 80. let, jehož děj už jsem zapomněl.

Z toho bohužel vyplývá, že film je o něco méně vizuálně atraktivní, než je u Star Wars filmů 21. století obvyklé, a při své délce (tradiční 2 a čtvrt hodiny) je jeho rozvláčné tempo občas těžko stravitelné, vzhledem k tomu, že jen máloco se v něm dá označit za "překvapivé" nebo "neočekávané".

Naštěstí je v Solovi mnoho dobrého, až výborného! Například:

- Howardovi se docela dobře povedlo dát postavám (i těm, které jsme dosud neznali) docela slušnou hloubku, takže nás zajímají a něco k nim cítíme.

- Lando Carlissian je sexy MoFo a pansexuál, který souloží s roboty (což je naznačeno tak jednoznačně, jak to jen v Disneyho filmu jde).

- Soundtrack je vynikající směsí Williamsových motivů a Powellova instrumentačního a postprodukčního umění. Je v ní spousta hudebních odkazů a vtípků (například imperiální propagační video je doprovázeno "Imperiálním pochodem" v durové tónině) a už po 10 minutách filmu je divákovi jasné, jak zní nový motiv Hana Sola.

Film Solo: Star Wars Story je jakási méně významná odbočka ságy Hvězdných válek, která se dá bez problémů přežít, rozhodně diváka neurazí a fanoušky pravděpodobně dostatečně potěší. Ale v žádném případě vás nepřesvědčí o tom, že tenhle mladý, docela sympatický hošík, je ten legendární Han Solo. A že ten atletický superchlupatec je ten mírně letargický Chewbacca z Epizody IV (hraje ho někdo jiný a je to poznat).

Hodnocení: 70%