Prokleté filmy#4: Mel Gibson měl druhé Vánoce z toho, jak se představitel Ježíše Krista na place "rozsvítil"

Umučení Krista (2004) je jedno z nejslavnějších biblických dramat všech dob. Mezi další se řadí například Poslední pokušení Krista, snímek Noe, EXODUS: Bohové a králové a animovaný příběh o Princi egyptském. Snímek Umučení Krista je ale považován za kontroverznější a brutálnější. Režie příběhu odehrávajícího se dvanáct hodin před Ježíšovým ukřižováním se ujal Mel Gibson. V hlavní roli Ježíše z Nazaretu je zde americký herec Jim Caviezel, Maia Morgenstern jako Marie a Monica Bellucci coby Máří Magdaléna.

Scénář k filmu sepsal producent a režisér ve spolupráci se scenáristou snímků Chladnokrevně a Šepot v temnotě, Benediktem Fitzgeraldem. Film je natočený po vzoru biblických pašijí zkombinovaný se všemi čtyřmi evangelii – Matoušovým, Markovým, Lukášovým a Janovým. Byl sice mnohými obdivován za zpracování a herecké výkony, ale také kritizován, právě kvůli nadměrnému, až zálibně vykreslovanému násilí, které připomíná něco mezi hororem, videoklipem a pornografií. Přesto si nakonec v roce 2005 odnesl hned tři oscarové nominace za nejlepší masky, kameru a hudbu a stal se jedním z nejvyhledávanějších životopisných dramat o životě Ježíše Krista.

Snímek je však proslulý nejen svou šokantností, ale také řadou nehod, které zůstávají dodnes neobjasněnými, až nadpřirozenými. Veškerá smůla se zde soustředila na představitele hlavní role, jemuž šlo doslova o život. Byla snaha zachytit tak mocnou figuru náležitě potrestána temnou mocí, či kletbou od samotného Satana?

Podle výzkumů blesk zasáhne necelých 240 tisíc lidí ročně. Dalo by se tedy říct, že je to poměrně vzácný úkaz, pokud je na zeměkouli přes 7 miliard lidí. Blesk během natáčení Umučení Krista však udeřil na plac hned třikrát. Hlavní aktér, Jim Caviezel, utrpěl během natáčení finální scény na hoře Golgotě přímou ránu. Podle internetového webu Looper během jednoho z rozhovorů pro křesťanský deník The 700 Club s humorem prohlásil, že si v tento okamžik připadal jako vánoční stromeček. Údajně tuto událost předem vycítil. Stalo se tomu zhruba pár vteřin před úderem blesku. Naskočil mu prý podivný pocit v žaludku a měl tušení, že to přijde. Když k tomu ovšem došlo, nemohl tomu uvěřit. Po úderu se cítil v jednom ohni a v dálce slyšel Gibsona, jak se smíchem volá něco ve stylu „Co se to, kruci, stalo s jeho vlasy?“. Smích by ovšem štáb přešel, kdyby Jim neměl takové štěstí.

To ale zdaleka nebylo naposledy, co se Caviezel ocitl v přímém dosahu blesku. Sotva pár minut po jednom úderu k němu doběhl jeho asistent s otázkou, zda je v pořádku. Než však stačil Jim odpovědět, blesk zasáhl znovu, tentokrát si jako svou oběť zvolil Caviezelova asistenta. Jim tento pocit popisoval jako kdyby dostal pořádnou facku přes ucho a pár minut po incidentu neviděl nic jiného než rudé statické skvrny. Pro celý štáb byla tato situace velmi šokující. Zasažený asistent Jon Mikalini podle zpravodajství BBC později tvrdil, že to nebylo poprvé, co pocítili ránu bleskem. Během jedné z bouřek pár dní předem udeřil do jejich společného deštníku. Ten zasáhl jak Mikaliniho, tak i Caviezela. Jako zázrakem ale nebyl ani jeden z nich vážně zraněn.

Nikdo netvrdil, že zahrát si Ježíše Krista bude jednoduché. Cavielezovi se ale mělo určitě předem dostat nějakého varování, poněvadž byl během celého natáčení jako magnet na všemožná další zranění a nehody, jež ho div nestály doživotní zdraví. Během natáčení proslulé krvavé bičovací scény se stal obětí herce s nepříliš dobrou muškou. Ten jej totiž bičem, známým jako „devítiocasá kočka“ (důtky s kovovými konci, které trhaly kůži), zasáhl takovou silou a rychlostí, že nějakou dobu po úderu nemohl dýchat. Právě kvůli těmto scénám musel herec podstupovat dlouhé přípravy v maskérně, kde zjistil svou alergii na make-up. Poté, co byl nalíčen od hlavy až k patě umělými ranami, mu totiž na kůži vyskákaly bolavé puchýře, kvůli nimž nemohl v noci spát.

Když byly bičovací scény dotočeny, byl mu na ramena posazen sedmdesátikilový dřevěný kříž, jenž mu vykloubil rameno, a tak po zbytek natáčení trpěl silnými bolestmi. Aby toho ale nebylo málo, byl herec během týchž scén oděn pouze do bílého plátna. To by možná nebylo tak špatné, kdyby se nenatáčely v zimě a čtrnáct dní v kuse. Během toho, co trpěl bolestmi kvůli vykloubenému ramenu, byl také několikrát natolik podchlazený, že nemohl mluvit a štáb mu musel na tvář přikládat hřejivé polštářky, aby vůbec rozhýbal rty. Z tohoto zážitku si odnesl plicní infekce a pneumonii.

Ve výsledku by tak tento snímek mohl Caviezel považovat za plný smůly a skutečného utrpení, a to i přesto, že se na natáčení jakožto aktivní katolík opravdu těšil. Odnesl si řadu zranění, infekcí a kožních problémů, ke všemu se kvůli tomuto filmu mohl rozloučit se svou rozjetou hereckou kariérou. Hollywood ho za tuto roli ze světa showbyznysu vykázal. Podle jeho slov ho ale Mel Gibson předem varoval. Caviezel řekl, že ho režisér upozorňoval, že komplikace po premiéře filmu očekává. Jedná se totiž o velmi citlivé náboženské téma, a tak tvůrci předpokládali, že se strhne vlna nadšení, ale také kritiky. Což se stalo. Krátce po uvedení se tvůrci setkali s názory, že jde o protižidovský snímek, jehož cílem je vyvolat v divácích nenávist a touhu po pomstě. Herec na to odvětil, že jsme každý povinen přijmout břemena a pro dobrou věc se vzdát nejen naší pověsti, ale také našich životů. Tomu se říká odhodlání.

Od té doby si sice James Caviezel v pár výraznějších filmech zahrál (například v dobrodružném sci-fi snímku Vikingové 2 či v thrilleru Plán útěku), dodnes se mu ale nepodařilo získat alespoň z poloviny tak výraznou roli, jakou byl Ježíš z Nazaretu. Caviezel však přesto na natáčení vzpomíná v dobrém. Kdyby si tím vším tehdy neprošel, rozhodně by zachycené utrpení nebylo tak autentické. Na film se vždy rád opakovaně podívá.

Možná ale herci svítá na lepší časy, protože se již nyní začalo pracovat na filmovém pokračování, nesoucím název Umučení Krista: Vzkříšení (The Passion of the Christ: Resurrection). Jak jsme vás informovali dříve, herec prozradil, že měl možnost pročíst si již tři verze Gibsonových scénářů a půjde podle něj o jeden z největších filmových příběhů všech dob. To samé mimochodem o tomto připravovaném pokračování prohlásil sám režisér o čtyři roky dříve. Je tudíž možné, že se Caviezel své zasloužené slávy dočká. A bude to možná dřív, než bychom si mysleli.