Byla nucena k sexu s kolegy a její nejslavnější scéna vznikla podvodem. Jedna z nejkrásnějších hereček spílá Hollywoodu

V březnu třiašedesátiletá Sharon Stone je zasloužilou ikonou stříbrného plátna, jejíž krásná tvář zdobila v devadesátých letech pokojíčky fanoušků takřka po celém světě. Atraktivní blondýna byla ideální představitelkou temperamentních a komplikovaných žen, neboť za sebe nenechávala hovořit pouze svůj vzhled, nýbrž i výrazné herecké nadání - na kontě má i Zlatý glóbus a oscarovou nominaci za gangsterský velkofilm Casino, v němž byla rovnocenným spoluhráčem Robertu De Nirovi a Joe Pescimu. Opravdový průlom však přišel o tři roky dříve díky slavnému Základnímu instinktu.

Ve filmu nizozemského režiséra Paula Verhoevena ztvárnila Sharon Stone

svůdnou a nebezpečnou femme fatale Catherine Tramell, která je klíčem k vyřešení vražedné hádanky, s níž se potýká detektiv v podání Michaela Douglase. Jde o jednu z nejznámějších ženských postav v hollywoodské historii a velkou zásluhu má i výkon tehdy druhořadé herečky, jež se přes noc stala ztělesněním tajemného sexappealu. Nechybělo však mnoho, a blonďatá diva roli nezískala - hned 12 věhlasnějších kolegyň před ní nabídku odmítlo a otevřelo dveře pro Sharon, s níž přitom hvězdný Douglas původně ani nechtěl zkoušet. S Verhoevenem už sice předtím spolupracovala ve filmu Total Recall, ale zde se jednalo o podstatně rozsáhlejší a náročnější úlohu, jejíž součástí nakonec byla i odvážná nahota - Základní instinkt koneckonců neproslul ani tak pro filmařskou kvalitu, která je přitom velmi vysoká, nýbrž pro své erotické dusno a jeden legendární záběr na rozkrok Sharon Stone. K němu dojde při policejním výslechu, kdy Catherine překříží své odhalené nohy a přítomným policistům i divákům zřetelně odhalí, že nemá žádné spodní prádlo.

Internetem nyní koluje exkluzivní ochutnávka z nového memoáru slavné herečky, kde Stone popisuje své zkušenosti s nátlakem mužských producentů, kteří ji opakovaně nutili k sexuálním scénám a dokonce i k sexu s hereckými kolegy. A dostalo se samozřejmě i na stěžejní záběr její kariéry, jenž obsahoval i ty nejintimnější ženské partie. Verhoeven jí prý zatajil, že hodlá pořídit záběr její vagíny, a pravdu zjistila až při prvním soukromém promítání, jehož se účastnila i delegace právníků a agentů, co podle herečky neměla s filmem nic moc společného. "Takhle jsem poprvé viděla záběr na mou vagínu. Dlouho poté, co mě ujišťovali 'Nic nebude vidět - jen potřebuji, aby jsi si sundala spodní prádlo, protože bílá odráží světlo, takže by kalhotky byly vidět.' Jasně, na toto téma existuje spousta názorových hledisek, ale jelikož se zpochybňuje moje vagína, tak říkám: jiné úhly pohledu jsou blbosti."

"Už na tom ale nezáleželo. Byla jsem jenom já a mé vystavené partie. Musela jsem učinit rozhodnutí. Šla jsem do projekční kabiny, dala Paulovi facku, odešla jsem do auta a zavolala Martymu Singerovi, mému právníkovi. Řekl mi, že nemohou ten film vydat tak, jak je. Že mohu získat soudní zákaz. Tehdy to mohlo filmu přinést rating X (pouze pro dospělé). Byl to rok 1992, nikoli jako dnes, kdy na Netflixu vidíme ztopořené penisy." Podle právníka nebyl postup režiséra a štábu legální a Stone byla v pozici, kdy mohla dnes ikonickou scénu vetovat. Rozhodla se ale jinak. "Přemýšlela jsem o tom více. Co kdybych byla já režisérem? Co kdybych já pořídila ten záběr? Co kdybych ho pořídila záměrně? Nebo omylem? Co kdyby prostě existoval? Bylo toho hodně, o čem jsem mohla přemýšlet. Věděla jsem, jaký film natáčím. Pro Kristovy rány, bojovala jsem za tu roli a za celou tu dobu to byl jen tenhle režisér, kdo se za mě postavil. Musela jsem najít cestu, jak být objektivní."

"K tomu projektu jsem se propracovávala tak dlouho, že jsem plně prozkoumala můj charakter a také nebezpečí, které ta role skýtala. Když jsem šla do práce, byla jsem připravena hrát Catherine Tramvell. Nyní jsem stála před další výzvou." Stone se nakonec rozhodla kontroverzní záběr nenapadat a dala svolení k jeho použití. "Mohla jsem si vybrat. Tak jsem dlouze přemýšlela a se scénou souhlasila. Proč? Protože to bylo správné pro film a pro postavu a protože jsem to koneckonců udělala."

Stone nepochybuje o tom, že právě role v Základním instinktu pomohla zásadním způsobem zformovat její osobnost a naučila ji přemýšlet o své práci v širších souvislostech. "Mohu potvrdit, že tato úloha byla tou vůbec nejvypjatější, co se týče zvažování mé temné stránky. Byla jsem vyděšená. Během produkce jsem třikrát chodila ve spánku, z toho dvakrát jsem se probudila oblečená v garáži ve svém autě. Měla jsem ohavné noční můry." S životní výzvou se podle svých slov vypořádala s důstojností, jakou ale v muži ovládaném byznysu často hledala marně. Toužila být respektovanou herečkou a trápilo ji, že ženské hvězdy byly v té době spíše ornamenty na ozdobu, nežli plnokrevnými osobnostmi. Byla prý často nucena k tomu, aby se svými hereckými kolegy v soukromí souložila, což mělo vést ke zlepšení jejich vzájemné chemie před kamerami. "Měla jsem ve smlouvách napsáno, že mohu mluvit do schvalování herců. Nikdo se o to nestaral. Obsadili, koho chtěli. Často k mému zklamáním, někdy tím způsobili újmu samotnému filmu. Jeden producent si mě pozval do kanceláře a vysvětloval mi, proč mám mít sex s hereckým kolegou, aby se mezi námi vytvořila potřebná chemie... Sledovala jsem, jak si pohrává se svým čokoládovým koktejlem, a přemýšlela jsem. Vy lidi jste trvali na angažování toho herce, i když při testech nezvládl jedinou celou scénu. Teď si myslíte, že když se s ním vyspím, stane se z něj dobrý herec? Nikdo není tak dobrý v posteli. Stála jsem si za tím, že měli najmout herce s talentem, někoho kdo dokáže předvést scénu a zapamatovat si text. Také jsem si říkala, že s ním mohou mít sex sami a mě z toho vynechat. Mým úkolem bylo hrát a to jsem jim řekla. Nebyla to populární odpověď a považovali mě za problémovou."

Herečku samozřejmě těší, jak se postavení žen ve filmové branži vyvíjí dnes, kdy společností hýbe hnutí MeToo. S odsouzením sexuálních násilníků jako Harvey Weinstein se vynáší na světlo spousta zamlčovaných informací z minulosti, které se zkrátka nemohou brát na lehkou váhu. Sharon Stone nepopírá, že pracovala s mnoha báječnými mužskými kolegy, kteří jí poskytli nedocenitelné zkušenosti, ale její příběh jinak nevykresluje idealizovaný Hollywood v barvách duhy. Očekávaný memoár s názvem The Beauty of Living Twice by měl být publikován už 30. března a dle ochutnávky rozhodně půjde o zajímavé a podnětné čtení.

Poznáte krásné herečky, ale neoblečené?