Alexander Godunov ze Smrtonosné pasti: Tragický příběh muže, který utíkal KGB, věřil v hollywoodský sen a nakonec se utopil ve vlastním žalu

Godunov jednoznačně patří díky Smrtonosné pasti (1988) mezi nejvýraznější tváře mezi hereckými záporáky osmdesátých let. Jeho druhý nejpamátnější hollywoodský zářez přišel již o pár let dříve a nemohl být rozdílnější - zahrál si mírumilovného Amenitu ve fantastickém Svědkovi (1985) s Harrisonem Fordem. Slušně na sebe upozornil také v komedii Dům za všechny peníze (1986) s Tomem Hanksem. To vše ale zastínil Karl. A jak už to tak u podobných výrazných postav chodí, role se Godunovi stala osudnou.

Godunov se narodil 28. listopadu 1949 v Sovětském svazu, konkrétně na poloostrově Sachalin a později se s rodinou přestěhoval na územní dnešního Lotyšska. Přestože se ve světě proslavil hlavně jako herec, jeho původní profese byla z jiného kulturního těsta - věnoval se profesionálnímu baletu.

Věc se má tak, že ho v devíti letech matka upsala baletní škole, aby neskončil na ulici mezi chuligány. Jeho spolužákem a kamarádem se stal budoucí baletní mistr Michail Baryšnikov, který později ještě sehraje v jeho životě velkou roli (ale o tom až za chvíli). Godunov se rychle ukázal být talentovaným tanečníkem - o studium se ucházelo 250 dětí a on byl jedním z pouhých 12, kteří byli přijati. Po úspěšném absolvování studia se připojil k Moskevskému klasickému baletu, poté získal angažmá ve Velkém divadle a řada jeho výkonů se těšila ocenění kritiky. Godunov byl fyzicky i pracovně přesně tím, co režim miloval, v KGB nicméně měli podezření, že by mohl chtít ze země utéct. Když se tak v roce 1973 poprvé podíval s baletním souborem do USA, dostal na následující roky pro jistotu stopku na další výjezdy.

Právě balet mu nabídl prvé zkušenosti před kamerou, když účinkoval ve filmových přepisech známých baletních děl. Ve snímku 31. června (1978) si dokonce zahrál se svou ženou, primabalerínou Lyudmilou Vlasovou, s níž se oženil v roce 1973. Rok 1979 se stal pro jeho život zlomový. Godunov se konečně mohl zase podívat se svým souborem do USA a tentokrát dal podezření KGB za pravdu - 22. srpna 1979, když byl v New Yorku a v kapse měl pouhých 75 centů, požádal o politický azyl. Následovaly tři šílené dny.

Jakmile v KGB zjistili, co se stalo (což netrvalo dlouho), okamžitě posadili Vlasovou na letadlo do Moskvy. Let byl nicméně zastaven a žena strávila na ranveji tři dny, během kterých se mezi sebou slovně přestřelovali americké úřady s KGB. Godunov přirozeně chtěl, aby zůstali v Americe oba, v KGB o něčem takovém nechtěli ani slyšet a Americké straně šlo hlavně o ujištění, že se Vlasová vrací do vlasti dobrovolně. Do vyjednávání se zapojili i tehdejších vrchní představitelé obou zemí (tedy Leonid Iljič Brežněv a Jimmy Carter). Godunov si chtěl se ženou promluvit, aby v USA zůstali spolu. To mu sice druhá strana chtěla umožnit, podmínkou ovšem bylo, že se tak stane na palubě letadla. Godunov šanci na setkání nevyužil (věřil, že by ho již z paluby zpátky na zem nepustili) a jeho žena odletěla do Moskvy. Ti dva se již znovu nesetkali a v roce 1981 je úřady na dálky rozvedly. Jejich příběh bývá označován za "Romea a Julii studené války". Zda Vlasová skutečně odletěla dobrovolně, to již nejspíš nikdy nezjistíme. O Godunovi ale v jednom rozhovoru později uvedla, že vždy miloval americkou kulturu a chtěl žít v USA, přičemž ona sama měla pocit, že je na něco takového až příliš "ruská".

A nyní zpátky k Baryšnikovi. Právě on podal Godunovi v USA první pomocnou ruku, když ho nechal vystupovat v souboru American Ballet Theater, jehož byl uměleckým šéfem. V roce 1982 ho nicméně přinutil ze scény odejít a v tu chvíli pro Godunova balet v podstatě skončil (stejně jako jeho přátelství s Baryšnikovem). Útěchou mu tehdy byl pouze vztah s herečkou Jacqueline Bisset, který vydržel sedm let. V první polovině osmdesátých let se konečně na Godunova usmálo štěstí - získal svou první hollywoodskou roli ve Svědkovi. A šlo o silný debut, v němž projevil nemalý herecký talent. Po Smrtonosné pasti Godunov věřil, že jeho hvězdné kariéře nic nestojí v cestě, místo toho mu ale producenti začali nabízet jen nevýznamné malé role, kde by na straně záporáků kopíroval svého Karla.

Godunova filmová kariéra začala poměrně rychle uvadat (během deseti aktivních let natočil sedm filmů) a v roce 1995, v pouhých 45 letech, byl nalezen ve svém domě mrtvý. Příčinou byl chronický alkoholismus.