78%
Blok 99
- Akční
- Krimi
Ať už jde o testosteronové akční nářezy, detektivní dramata, gangsterské
balady nebo buddy komedie - prosazování mužských hodnot či fyzické dominance ve filmech kraluje již dlouho. A je současně nesmírně těžké vypíchnout určitý vzorek, aniž by každý druhý čtenář nepřispěchal s výčtem vlastních kanonických děl z této kategorie, neboť chlapácké filmy mohou mít skutečně mnoho podob a pro leckoho bude typickým příkladem třeba Vykoupení z věznice Shawshank, které jsem nezmiňoval (přeci jen pojednává spíše o naději, že se lze z takového chlapského prostředí vymanit). Dalším možná překvapivě vynechaným snímkem bude Carpenterova Věc, která místo chlapáctví ukazuje naopak bezmocnost a rostoucí nedůvěřivost.
Vybraným dílům dominují zásadoví mužští protagonisté, kteří nemusí být vždy na tom správném konci právního spektra, ale přesto prokazují obecně uznávané mužské hodnoty, ctí jeden druhého či alespoň pravidla jejich světa a převážně milují jejich ženské protějšky - přísloví 'Za vším hledej ženu' je ostatně platné a uznávané i ve světě neohrožených filmových hrdinů.
Maskulinní přehlídka svalů, drsných pohledů a zbraní tváří v tvář hrozivému nepolapitelnému nepříteli je nedotknutelnou klasikou mezi chlapáckými snímky. Už úvodní podání ruky mezi Arnoldem a Carlem Weathersem vstoupilo do dějin podobně jako celý příběh, jenž se proměňuje od vojenské mise k survival hororu a souboji jeden na jednoho za přijetí podmínek okolní divoké přírody. Morální hodnoty možná Predátor moc neukazuje, ale hrdinství, neohroženost a pospolitost chlapských aktérů jsou rozhodně na místě.
První díl nejslavnější buddy-série bez debat splňuje parametry chlapského dobrodružství a představuje dva rozdílné charaktery, z nichž se stanou nerozluční přátelé. Zatímco Roger Murtaugh má před důchodem, zakládá si na přesně nalajnovaném osobním i pracovním životě a miluje svou rodinu, Martin Riggs je labilní detektiv se svéráznými praktikami, který se těžce vyrovnává se ztrátou své lásky a proti zločincům ho pohání spíše vlastní vztek a instinkt. A dohromady tvoří plnohodnotnou dvojici a v jejich parťáckém soukolí zatím není pro výrazně ženské elementy místo (byť povinné rodinné motivy neschází a obraz dvou tvrdých policajtů dotváří).
Ačkoli je příběh Warriora postaven na zažitých klišé sportovních dramat, působivost a emocionální dopad mu rozhodně nechybí. K dispozici má totiž dva silné protagonisty, kteří se musí nevyhnutelně střetnout v kleci, přestože je pojí komplikované bratrské pouto. Oba mají silnou motivaci pro vítězství a během své fyzicky vyčerpávající cesty prokazují nejen zarputilost a odhodlání, ale také vyzdvihují rodinné hodnoty a lásku či respekt k ženám, pro které bojují. Vše podporují výborné výkony Toma Hardyho a Joela Edgertona, jež bravurně doplňuje jejich alkoholem zmítaný otec Nick Nolte.
Vánoční setkání Johna McClanea s partičkou vykutálených a ozbrojených lupičů v luxusním mrakodrapu nemůže chybět. Kromě fyzické akce a humoru zdobí film především střet dvou hlavních protihráčů - zatímco McClane je policista ze staré školy, který improvizuje a neváhá kohokoli a cokoli zesměšnit, terorista Hans Gruber je chladnokrevný a racionální intelektuál, jenž s matematickou přesností rozhoduje o plánech i životech. Živelné aroma chlapáctví zprostředkovává také neopakovatelné charisma Bruce Willise a vysloveně vražedná elegance Alana Rickmana, přičemž nechybí ani přátelská linie mezi Johnem a strážníkem skrze vysílačku a samozřejmě žena, kterou McClane musí zachránit.
Zatímco o rok mladší Hodný, zlý a ošklivý představil tři výrazné mužské protagonisty, které nelze charakterizovat jinými slovy nežli 'mazaní parchanti', Pro pár dolarů navíc předhazuje o poznání sympatičtější chlapský příběh. V něm naváže bezejmenný kovboj Clint Eastwood spolupráci s tajuplným pronásledovatelem Douglasem Mortimerem a společně jsou v patách nebezpečnému desperátovi El Indiovi a jeho bandě. Málomluvnost a důraz na činy doplňují tentokrát i ryzí chlapská výpomoc a postavy, s nimiž lze sympatizovat. Vedle tradičně charismatického Eastwooda září i neústupný Lee Van Cleef, který si jde vyřídit staré účty, a Gian Maria Volonté, v jehož podání se El Indio vymaňuje z karikaturních rozměrů westernových záporáků a je oběma kladným postavám důstojným protivníkem.
Ve svém debutu sice Quentin Tarantino představuje tradičně rozporuplné postavy, které by pro většinu žen asi mužskými ideály nebyly, ale přesto jde o stoprocentně chlapský příběh, kde se nešetří nadávkami, černým humorem ani vzájemnou vyostřeností mezi neústupnými a sebevědomými aktéry. Ženské hrdinky jsou v tomto případě nepotřebné zboží, což si v dnešní době samozřejmě nemohu dovolit adorovat, ale Tarantinovi lze okamžitě připsat k dobru, že svými dalšími snímky to ženám vrátil i s úroky. Gauneři zůstávají ojedinělou, morálně záměrně pokleslou jízdou, a bohudíky za to.
Ačkoli může mít řada diváků problém přijmout chladnokrevné gangstery jako příkladné chlapácké hrdiny, Martin Scorsese vždy dokázal přiblížit zločinecké organizace obyčejnému divákovi jako nikdo jiný (vlastně s jednou výjimkou, o které řeč teprve bude). Mafiány považuje mnoho jeho fanoušků za režisérovo opus magnum a rozhodně jde o perfektně napsaný příběh, v jehož průběhu se nám hlavní hrdinové zadřou pod kůži - a zatímco někteří proto, jak neomaleně a bezhlavě prezentují mužský temperament (Pesci), jiní pro jejich vůdčí charisma a pocit tichého nebezpečí (De Niro) nebo pro slepou loajalitu, která postupně ustupuje moralitě a lásce k ženě (Ray Liotta). Ač jde tedy o příběh za hranou zákona, chlapáctví mu upřít nelze.
První přímý střet dvou ikonických herců se zapsal do historie zlatým písmem. Robert De Niro jako profesionální lupič a Al Pacino coby zarputilý detektiv vytváří pod vedením Michaela Manna nezapomenutelnou kulisu souboje dvou zásadových mužů, kteří se vzájemně uznávají, ale v klíčovém momentu neotálejí vrazit jeden druhému kudlu do zad. Oba přitom řeší i problémy ve sférách milostného života a vedle vzájemných přestřelek vyzařují chlapské charisma i při 'obyčejném' rozhovoru u jednoho stolu. U žádného jiného filmu nemůže mužskému publiku připadat tak cool být gangsterem, respektive věčně žvýkajícím policistou.
Doslovné sbohem klasické westernové éře ve znamení uhlazených a morálně čistých kladných hrdinů, kde testosteron stříká na všechny strany a režisér Sam Peckinpah vytváří krutý a nevypočitatelný svět, který postavám oplácí jejich vlastní medicínou. Hrdinové jsou vlastně chladnokrevní zabijáci, ale panuje mezi nimi loajalita a dokáží si v některých chvílích zachovat svou čest. Chlapácká je tak Divoká banda především ve vývoji filmových mužských protagonistů, kteří se právě v tomto filmu nejvíce posunuli směrem k potemnělé a násilné modernitě.
Do tříhodinové historické řežby vložil Mel Gibson veškerou svou tvůrčí i hereckou osobnost, což je na výsledku zkrátka znát. Na Statečné srdce se rády podívají ženy, které podléhají charismatu australské hvězdy, a to svoje si určitě najde také mužská část publika, neboť příběh hrdinného bojovníka za svobodu Williama Wallace svými myšlenkami a činy protagonistů strhne a v závěru rozbrečí i nejednoho dřevorubce.
Ve specifické atmosféře chlapáctví se nesla také hongkongská éra Heroic Bloodshed, tedy akčních filmů ve znamení precizně synchronizované akce a morálně zásadových hrdinů na různých stranách zákona. Mistrem tohoto subžánru nebyl nikdo jiný než akční mág John Woo, jehož film z roku 1992 představuje bezprecedentní festival přestřelek a zabíjení, jaký by v hollywoodských konvencích nikdy vzniknout nemohl. A přestože lidé umírají ve velkém a smrtka si bez otálení bere i nevinné civilisty, příběhem prosvítá morálně čistá aura parťáctví, sebeobětování a hranic lidského jednání, za které by se nikdo neměl dostat. A když tradičně skvělý Yun-Fat Chow v závěru zachraňuje z rozstřílené nemocnice novorozeně a likviduje přitom padouchy, tak minimálně hongkongský ideál mužství ztělesňuje naprosto suverénně.
Zmínit by bylo možno takřka všechny díly série, ale testosteron a chlapské hodnoty nejvíce promlouvají v dvojitém souboji s ruskou nadopovanou mašinou. Idylická bromance Rockyho s Apollo Creedem se mění ve fyzicky vyčerpávající cestu za životní odvetou a pomstou, která navzdory béčkovějšímu nádechu opakovaně strhává právě díky dobře připravené motivační půdě mužských postav a živočišnému charismatu Sylvestera Stalloneho, jehož tréninkové metody v ruské divočině a buldočí odhodlanost už víc chlapácké ani být nemůžou. A že celý příběh zároveň symbolizuje studenou válku, to ve finále nikoho moc nezajímá.
Jedno z formálně nejvýraznějších děl Nového Hollywoodu zavádí diváka do prostředí, kterému vládnou muži. Muži krutí a neústupní, ale také racionální, zásadoví a láskyplní, pro něž je rodina tím nejdůležitějším. Francis Ford Coppola bravurně vykresluje jednotlivé protagonisty, Marlon Brando válí jako nejmoudřejší a nejmocnější mafián, James Caan dominuje svým temperamentem a Al Pacino udivuje svým nenuceným a mrazivým přechodem od kluka, jemuž každý kolem rozcuchá vlasy, k nelítostné a respektované hlavě rodiny, která rozhoduje o životech. Velký film s velkým filmařským srdcem a velkým rozměrem jeho mužských aktérů.
Čistě chlapskou záležitostí je také remake hongkongské Volavky (kterou jsem bohužel stále neviděl), díky němuž si Martin Scorsese konečně dokráčel pro Oscara. Může být ostatně z tohoto listu vynechán snímek, v němž se Mark Wahlberg vesele fuckuje s Alecem Baldwinem a Leonardo DiCaprio nasazuje život při infiltraci do osidel nejmocnějšího mafiána ve městě s ďábelskou tváří Jacka Nicholsona? Skrytá identita je o velkých hercích, o loajalitě, odvaze a zúčtování v chlapském prostředí, kde pěst a zbraň často hraje prim a nikdo si nemůže být před nikým jistý. A je to navrch skvělá zábava.
Příběh o skupince statečných / samurajů, kteří brání vesničany před útlakem banditů a nájezdníků, zafungoval na jedničku v rámci dvou vzájemně odlišných kulturních tradic. Tváří v tvář velké přesile a po boku nevyzbrojených venkovanů drží divák palce jak hrdým samurajům, tak i neohroženým pistolníkům. Jednotlivé charaktery jsou v obou snímcích dobře rozvedeny a právě uvěřitelná lidskost jindy šablonovitých (především těch westernových) hrdinů dělá ze Sedmi 'S' velmi nevšední, nezapomenutelné a rovněž chlapské zážitky.
Anarchistická alternativa uspořádaného mužského života v neopakovatelném formálním balení Davida Finchera se zpětně řadí k nejvyzrálejším filmařským dílům devadesátých let. Edward Norton a Brad Pitt v něm zakládají organizaci známou jako 'Klub rváčů', kde mohou pánové vypustit své živočišné já a vydovádět se prostřednictvím pěstí a kopanců. A byť celkové vyznění, o němž se nechci bavit, dalece překračuje pouhá boxovací sezení partičky ztroskotaných hrdinů, svou náturou, vizuálně proklamovaným fyzičnem a herectvím obou hlavních protagonistů jde o energický chlapský snímek.
Čistě chlapským zážitkem je i tento legendární thriller, jehož příběh asi nepotřebuje žádný komentář. Harrison Ford a Tommy Lee Jones mezi sebou rozehrávají strhující útěkovou partii, v níž se sympatie diváků přelévají na obě strany. Zatímco o nevinně doktora Kimbla nikdo nepochybuje a fandí mu při zoufalém pátrání po pravém viníkovi, seržant Gerard je charismatický a férový chlap, který zcela naplňuje obecné představy o dokonalém detektivovi. A scénář nemá sebemenší zájem jejich chlapskou partii zdržovat, takže potenciální milostná linie s Juliane Moore je úplně odstřižena. Proč už se dnes něco tak jednoduše chytrého a vtahujícího netočí?
Soupeření dvou výjimečných jezdců F1 si roku 2013 připsalo status filmové události, na kterou se do kin hrnuly celé davy. A není se čemu divit. Chris Hemsworth a Daniel Brühl rozehrávají pod režijní taktovkou střídavě úspěšného Rona Howarda emocionální a oslovující konkurenční jízdu, v níž není pro přehnaný sentiment místo, nýbrž si libuje v detailním zobrazení vývoje složitého chlapského vztahu se vším, co k tomu patří. Přirozená rivalita je tak lemována vzájemným respektem a úctou k tomu druhému a samozřejmě neúprosnou touhou zvítězit a zapsat se do historie.
Clint Eastwood je jedním z té malé hrstky mužských hereckých hvězd, které můžou postávat před kamerou sami, a přesto dodají celému dění silné chlapácké aroma. Jeho drsný detektiv Harry Callahan je toho ostatně zářným příkladem. Pod taktovkou režiséra Dona Siegela likviduje Eastwood pouliční zločin s ocelovou jistotou, přičemž nezapomíná během akce cedit suché hlášky a v honbě za tajemným nebezpečným zabijákem ukazuje zarputilost a odvahu, jakou by mu mohla většina fiktivních filmových hrdinů jen závidět. Drsný Harry je klasickou špinavou kriminálkou s novým typem policisty, bez něhož by bylo mnoho budoucích žánrovek značně oslabeno.
Nedávné undergroundové (doslova) zjevení od spisovatele, scénáristy, režiséra a hudebníka S. Craig Zahlera představuje velmi osobitou a pro mnohé nesnesitelně minimalistickou formu vyprávění, která však má své opodstatnění. Podobně 'stručný' a ryze jednající je totiž i hlavní hrdina Vince Vaughna, jenž se sice pohybuje v ilegálních kruzích, ale dokáže udělat v rozhodující chvíli správnou věc. Těm, co snímek dosud neviděli, nechci nic spoilerovat, protože v tomto případě je neinformovanost primární cestou k silnému a ozvláštňujícímu prožitku. Napíšu jen, že díky morálně uvědomělému hlavnímu hrdinovi, který by pro svou rodinu položil vlastní život i v pekelném prostředí nejděsivějšího vězení, nabývá význam filmového chlapáctví při závěrečných titulcích nových hodnot.
Nejvíce nahláškovaný buddy akčňák všech dob nelze vynechat. Bruce Willis v roli Joe Hallenbecka jednoznačně ukazuje, že navzdory lehce omezenějším hereckým schopnostem zkrátka patřil k nejcharismatičtějším hercům své generace, a jeho věčně otrávený a cynický hrdina si diváka okamžitě obmotá kolem prstu. A díky vtipné konfrontaci s užvaněným Damonem Wayansem a jejich nerovnému boji se zločineckým podsvětím, orámovanému řadou legendárních černohumorných scén, patří tenhle specifický přírůstek k chlapským filmovým příběhům dodnes k těm nejoblíbenějším.
Čestné zmínky: Apokalypsa (1979); Četa (1986); Rambo: První krev (1982); Nesmiřitelní (1992), Obvyklí podezřelí (1995); Gladiátor (2000); Rychle a zběsile 5
Jaké filmy byste doplnili do seznamu vy?
Poznáte oblíbené filmy po přečtení jedné věty?
