50 akčních filmů, které by měl každý fanoušek žánru vidět (1. část)

Na začátek ještě zmíním, že je tento článek subjektivní a ne každý s ním může souhlasit. Filmy jsou řazeny abecedně a budu se držet pravidla, že v případě séri9 zařadím vždy jenom jeden film. Ale dost řečí, jdeme na to!

A na začátek tu je Zack Snyder, který v posledních letech trochu tápe, ale kdysi platil za jednoho z nejzručnějších vizuálních režisérů a Třístovka je toho důkazem. Poměrně primitivní zápletka o 300 Sparťanech, kteří se po boku Řeckých mužů vydávají proti mnohonásobné přesile, se v rukou Snydera stává vizuálně podmanivá podívaná, která Vás už v první bitvě posadí na zadek. Snyder se může opřít o velmi vydařenou a precizně nacvičenou choreografii, ve které nemusí stříhat jako o život, ale může naopak využít dlouhé záběry, které doslova berou dech. Škoda jen druhého dílu, který v soubojích už tolik nepřekvapoval a jeho triumf přicházel hlavně v námořních bitvách. To ostatně nemění nic na tom, že je první díl naprostá akční bomba.

Wesley Snipes se jako Blade, napůl člověk a napůl upír, musí vypořádat s ostatními upíry a má k tomu velký meč a spoustu střelných zbraní. Film sice je, co se týče příběhu, standardní béčko, ale díky výborným akčním scénám funguje i po dvaceti letech. Dnes už možná někteří budou brblat nad finále, které je kvůli nadměrnému počtu triků (které navíc nejsou moc dobré) hodně velký patvar. Zbytek filmu ale funguje na jedničku a Snipes je celkem pohybově nadaný, takže v akčních scénách nemáte problém uvěřit, že by ostatním namlátil. Úspěch filmu si vysloužil hned 2 filmová pokračování, z niž to první má sice chatrnější scénář, ale Guillermo del Toro ze sebe vydal maximum - dvojka má drive, české lokace a sem tam nějaké ty naše herce, z niž vám asi v paměti uvízne větší role Karla Rodena a Vašutovo "Kurva, pí*a", které zařve i v originále. O třetím dílu naopak raději lepší nemluvit.

Ne, opravdu nemyslím ten příšerný remake (nebo, co to bylo) z roku 2015, ale původní klasiku o lupičích, kterým šéfuje Patrick Swayze a polda Keanu Reeves se je snaží dostat do lochu. Naprosto bravurní akčňák z 90. let s nehorázným tempem a výborně napsanými a zahranými postavami. Vše vedeno pevnou rukou Kathryn Bigelow a producentským dohledem Jamese Camerona, který byl tehdy její manžel. Jen u málokterého filmu vám bude tepová frekvence stoupat tak rychle, jako u toho kultovního snímku.

Agent bez minulosti byl spíš takové cvičené, sázející na budování světa a vykreslení hlavního hrdiny. Akce byla až druhořadá. Co předvedl režisér Paul Greengrass v pokračování Bourneův mýtus, to naopak nemělo obdoby. A co se třetího dílu týče, tak tam zašel Greengrass úplně nejdál a celý film je prakticky jedna velká strhující akční scéna. Jen škoda zabité šance v podobě nezajímavé čtyřky, která díru do světa neudělala a víceméně jen recyklovala již viděné. Ale ono by stejně Bourneovo ultimátum překonat asi ani nešlo.

Řada přišla na Marvel (ten pod Disney) a výběr to nebyl vůbec lehký. Napřed jsem vyřadil všechny díly Avengers, kde je akce přeci jen trošku generická a začal hledat v solovkách. Ty ale obvykle zas tak v akci nedominují. Nakonec jsem došel k závěru, že co se akce týče, je dvojka Kapitána nejideálnější pro zařazení do padesátky. Vypráví zajímavý a temný příběh a má naprosto fantastické akční scény inspirované legendárním Nelítostným soubojem (kterým se shodou okolností inspiroval i "konkurenční" Temný rytíř).

A přesuneme na válečnou půdu, konkrétně do Somálska. Ridley Scott nám naservíroval velice drsné a intenzivní válečné peklo, kde vzduchem létají kulky, vojáci si sahají na dno a k tomu všemu se furt něco děje. Ten film nemá prakticky možnost (a ani důvod) se zastavit a těch 145 minut uteče jako voda. Pokud jde o akční scény, tak nejen, že jich je ve filmu požehnaně, ale jsou natolik realisticky natočené, že víc už to asi ani nejde.

A teď z jiného soudku. Desperado byl film, který z Antonio Banderase udělal akční ikonu a z Roberta Rodrigueze vyhledávaného filmaře. Ten si svojí premiéru odbyl filmem El Mariachi a v Desperadu se utrhl ještě více ze řetězu. Akčnější, ulítlejší, epičtější. A pořád za pár dolarů. O Rodriguezově zapálení pro akci svědčí už první scéna, ve které Banderas vystřílí celý bar tak, že by nebylo od věci ho znovu vymalovat. A tak je to celý film.

Ne každý finanční propadák je současně filmový propadák. Dredd (verze s Karlem Urbanem) vypráví o skupině soudců, kteří jsou policisté, porotci i kati současně. Jednou jsou zavoláni do dvousetpatrového slumu, kde čeká pár parchantů a jak to tak bývá, něco se pokazí. Film si v akčních scénách nebere servítky a když to někdo schytá, tak věříte, že už se nezvedne. Hlavní hrdina nemá jinou možnost, než se z budovy prostřílet. Co chtít víc?

Přeletíme do Jižní Ameriky, konkrétně do Brazílie, kde se brazilská policie pouští do války s nekompromisními drogovými kartely a gangy. A že jde do tuhého vám bude jasné už v úvodní minutě, protože José Padilha si nebere servítky s vyobrazením násilí a bezvýchodné situace, která je tak Brazílii vlastní. Přestřelky spíš než na efekt sázejí na syrovost a realističnost..

Zakončíme to nepostradatelným akčním příspěvkem do žánru a to druhým dílem Postradatelných. Stallone se v prvním díle rozhodl dát dohromady plejádu akčních hvězd nové i staré generace. Výsledek fungoval nadmíru dobře a Sly svým filmem dokázal, že je o stárnoucí akční hvězdy pořád zájem. V druhém díle sice ustoupil do pozadí Jet Li, ale zase se dostavil padouch Jean-Claude Van Damme a větší prostor měli Bruce Willis a Arnold Schwarzenegger (Chuck Norris byl pak třešnička na dortu.) Sly tentokrát přenechal režii Simonu Westovi, který dokonale pochopil, v čem tkvělo kouzlo prvního dílu a dvojka je jakousi jeho upgradeovanou verzí. Jen škoda finálního souboje s Van Dammem, který přeci jen skončí až příliš rychle.

Tak to je konec první části. Uvidíme se příští týden u druhé části!