Nejhorší pokračování všech dob? Batman, Superman, Rocky a John "nezájem" McClane

Existuje samozřejmě mnohem více opravdu špatných dvojek, trojek, čtyřek atd.. Do našeho žebříčku jsme zařadili především ty filmy, které následovaly po kultovních, nebo minimálně hodně dobře hodnocených kouscích a odkaz svých předchůdců v podstatě znásilnily. Filmy jsou řazeny abecedně, neboť jejich příšernost je těžko porovnatelná a nechceme nikomu zbytečně nadržovat. Ostatně, v tomhle žebříčku by stejně nikdo nechtěl první místo :)

Když se z různých produkčních průtahů odmítl Tim Burton podílet na třetím dílu Batmana, odešel s jeho rozhodnutím i představitel hlavní role Michael Keaton. Tím vznikl dvojitý problém, který se rozhodlo studio vyřešit režisérem Joelem Schumacherem a sošným Valem Kilmerem. Schumacherův přebarvený styl příliš neladil s původní atmosférou série, Kilmer by více socha, než sošný, vše ale zachránili záporáci. Batman navždy proto ještě jakžtakž u diváků obstál. Zato Batman a Robin, to už bylo neředěné peklo. Stylizace jak ze seriálu z 50. let, bradavky na Batmanově kostýmu, plačící Arnold Schwarzenegger a Robin, který nikdy dříve nevypadal tolik gay.

Po famózní jedničce a žánrově použitelné dvojce následovala hned dvě pokračování, která byla hotovým diváckým hororem. Absurdní zastaralé triky, příšerné scénáře a neschopní herci, těžce se plácající ve svých partech. Režiséři obou filmů už nikdy potom nenatočili žádný další film do kin, což je jenom dobře: oba odvedli opravdu příšernou práci. Často se současným hororovým sériím vytýká, že jejich tvůrci neví, kdy přestat. Tenhle trend ale zavedli již producenti v 80. letech. A Čelisti jsou toho smutným důkazem.

Jeden z nejabsurdnějších scenáristických úletů, který z nějakého důvodu uspěl u studia i producentů a režisér se podřídil jeho šíleným rozmarům. Původní decentní fantasy o skupince nesmrtelných, kteří společně bojují po světě a sekají si hlavy, dokud nezůstane jenom jeden, se ve dvojce vydala nejméně pravděpodobným směrem – ke hvězdám. Tvůrci celý fenomén přenesli do vesmíru, z horalů udělali skupinku mimozemšťanů a nechali je bojovat s šílenými futuristickými protivníky, jejichž vrcholem byli skejtaři zkřížení s ptákem a punkerem. Vyložené plivnutí do tváře původního kultu.

Masakr v Texasu měl resuscitovat sérii o slavné vraždící rodině kanibalů, která s oblibou nahání mladé oběti pro Leatherface. A byla z toho pohroma neskutečných rozměrů. Namísto syrového hororu, který by složil poklonu svým drsným předchůdcům, vznikla nechtěná parodie, u níž se místo strachu dostavují salvy smíchu. Z dnešního hlediska je tenhle film zajímavý především kvůli obsazení. Jde o jeden z prvních filmů Renée "Bridget Jones" Zellweger a téměř o debut Matthew McConaugheyho. Renée tu hystericky pobíhá, Matthew ji s úsměvem honí a ani jednomu to nejde. Bizarní pohled.

Jan de Bont se léta živil coby špičkový kameraman. Poté, jak už to tak bývá, se odhodlal k režii. A natočil dva fantastické akční filmy – Nebezpečnou rychlost a Twister. Pak se něco stalo a od té doby kouzlo nefungovalo. První smutnou režijní vlašťovkou bylo pokračování zmíněné Nebezpečné rychlosti. Keanu Reeves již předem vycítil, že z tohohle nevzejde nic dobrého a projekt odmítl. Na jeho místo nastoupil nevýrazný Jason Patric, což byl nejmenší problém celé podívané. Zanedbatelný je v tomhle případě i scénář plný nesmyslných dějových zvratů. Tím hlavním hrobníkem je extrémně nudná režie, v níž není ani stopa po dynamice. Talent se de Bontovi rychle vyčerpal.

Tohle pokračování si kouzelná fantasy Wolfganga Petersena nezasloužila. Na původní německé zlato koupili práva Američané a již druhý koprodukční snímek nebyl žádná extratřída. Ale až trojka, v níž exhiboval tehdy mladý Jack Black, to byla opravdová hrůza. Neuctivé vybrakování originálu sice disponuje snaživou vizuální stránkou, ale všechno je tak nějak špatně poskládané dohromady. Dodnes fanoušky série budí ze spánku děsivá vzpomínka na anorektického Falca. Autor předlohy Michael Ende měl ohromné výhrady i k povedené jedničce. Trojka ho nejspíš přivedla do hrobu, neboť to, že pár měsíců po premiéře zemřel, snad ani nemůže být náhoda.

Stává se běžně, že mají úspěšně filmy laciná pokračování. Ta obvykle mají s původním filmem společný jen název a putují přímo na video. V případě Plánu útěku 2 je neobvyklé to, že se navazuje přímo, s hlavní hvězdou jedničky a i scenárista zůstal. A je na pováženou, že se oba dobrovolně upsali pokračování s minimálním rozpočtem a příšerným režisérem. Co jiného mohlo vzniknout, než výsměch prvnímu filmu? Filmařský odpad a fanouškovská bolest, kterou nicméně trochu vyvážila použitelnější trojka.

Každý díl Rockyho měl „něco“. Jednička byla působivým příběhem outsidera. Dvojka a trojka nabídly ok podívanou o potřebě kout železo, dokud je žhavé. Testosteronová čtyřka byla úchvatným dozvukem studené války (a zatraceně dobře natočeným!). A šestka byla Stalloneho osobní zpovědí o všem, co za svou kariéry zpackal (čehož nebylo málo). Do pětky se kdysi vkládaly obrovské naděje, neboť se k sérii vrátil režisér jedničky. Výsledkem byl nicméně utahaný patvar plný nudných pouličních soubojů, nesympatického hovada ve skoro hlavní roli a Rocky, ten byl chudák jaksi odstrčenou figurkou. Ještěže se pokračovalo dál. Konec tímhle dílem si série nezasloužila.

I česká Saxánka tu bohužel má své místo. A není to jen otázka "pohodlných soudů", pramenících z faktu, že u nás moc pokračování nevzniká. Ten film je objektivně tak špatný, že musí Miloš Macourek doslova rotovat v hrobě. Dokonce i taková Marie Poledňáková dokázala taškařicí Jak se krotí krokodýli navázat na své hity méně bolestně než pan Vorlíček. Je však třeba podotknout, že leží na jeho režijních bedrech jen menší část viny. To hlavní zlo zplodili animátoři, kteří si ukousli podstatně větší projekt, než na který měli. Výsledkem je extrémně dlouhé promovideo na 10 let starou videohru.

Nebudu se přetvařovat, tohle je až osobní. John McClane je totiž postava, která si zmrzačení série vážně nezasloužila. Ano, Rocky také s pětkou pohořel, ale tam šlo spíš o špatně uchopený dobrý úmysl. To pátá Past je vyložený odpad, s céčkovým scénářem, podfinancováním, které je vidět hlavně v digitálně-bordelovém finále a znuděným Brucem Willisem, jedoucím na autopilota. Což na poslední Smrtonosné pasti asi bolí nejvíc. Že studio najalo patlaly, aby film napsali a natočili, to je jedna věc. Ale když na to kašle i hlavní hvězda, která má být duší celého projektu, to až láme srdce.

Na tohle pokračování už široká veřejnost raději dávno zapomněla. Dvojka Horečky sobotní noci, kterou režíroval Sylvester Stallone (ano, ten Stallone, nešálí vás zrak), a v níž vysportovaný John Travolta řeší víc citových patálií než tanečních čísel, se stala proslulým průšvihem záhy po svém uvedení. Staying Alive dodnes patří k nejvysmívavějším filmům v Travoltově filmografii a často bývá umísťována v žebříčcích nejhorších sequelů. V takovém Entertainment Weekly to film dokonce v roce 2006 dotáhl na první příčku.

Batman není největší komiksový loser, pokud mluvíme o zpackaných pokračováních. V případě „chlápka s bradavkami“ lze mluvit o pouhém trapasu, zato čtvrtý Superman, to je nefalšované utrpení. Extrémně patetický díl, jehož technická úroveň je někde na hraně první série Star Treku, postrádá sebemenší náznak režijního umu či schopné scenáristické ruky. Jen nudná recyklace všeho, co se v sérii již objevilo a navíc v mnohem horším balení. Nejblbější scéna? Ta, ve které Superman domlouvá OSN, zatímco Lois Laneová zamačkává slzu. Fuj. Takhle vypadá opravdový padlý hrdina.