Je Osm hrozných Quentina Tarantina volnou adaptací kultovní Věci Johna Carpentera?

Začneme tím, co oba projekty zcela neoddiskutovatelně spojuje - skladatel Ennio Morricone, který filmům poskytl soundtrack. Je to úplně poprvé, co si Tarantino pro svůj projekt vyžádal originální hudbu. Pointa je ale v tom, že zas tak originální ve výsledku není. Ve filmu je totiž hned několik skladeb, které kdysi Morricone pro Věc složil. Viz například následující skladba.

Kdo má kultovní Carpenterův horor pod kůží, ten se rychle naladí a pak už spojení mezi oběma filmy tak nějak naskakují sami. Ale o tom až dále.

I když to není hned patrné, zápletka je takřka identická - skupinka lidí je díky vánici nucena trávit čas v omezeném prostoru, kde postupně řady řídnou a nevíme, kdo je nepřítel. Celé to odstartuje konkrétní bytost (ve Věci pes, v Osmi hrozných Daisy), jejíž příchod mezi ostatní vede k paranoie a postupnému tipování, kdo je a kdo není zrůda (ať už obrazně řečeno nebo skutečně). Celé je to lemováno vánicí a nekompromisní eleminací postav.

Další silné pojítko a nejen v tom smyslu, že v obou filmech hraje Kurt Russell hlavní roli. Současně je Russell vždy jedinou postavou, u níž si divák je jistý, že je tím, za koho se vydává. V případě Věci je Russell uvězněn v prostoru výzkumné stanice s bandou lidí, z nichž každý může být mimozemšťan. U Osmi hrozných je zase Russell lapen v chatě a váhá, kdo z jejích obyvatel jsou tajní vrazi/spolupracovníci Daisy. Ostatní charaktery jsou zahaleny nejistotou, Russell je pro diváka v obou filmech jediný záchytný bod.

Dále by se našlo ještě několik drobností (způsob, jakým se postavy ve vánici orientují, finále rezignující na pozitivní konec, kdy nejde o přežití ale o zničení zla, přehnané gore efekty), ale to už jsou spíše drobnosti, které dokreslují celý dojem. Spojení mezi oběma projekty je každopádně nepochybné. Je jen otázkou, do jaké míry Tarantino chtěl, aby Osm hrozných Věc připomínalo.

Což nás vede k následující anketě.

Jako milovník Carpenetova "originálu" jsem byl každopádně maximálně filmem potěšen. A nakonec jeden fan-trailer, který stojí za mou malou teorií.